Ilustrační FOTO - Haló noviny

První úkoly nové sněmovny

Mezi prvními úkoly nové dolní komory bude volba vedení sněmovny včetně předsedy a zřízení výborů. V úvodu ustavující schůze, která by se mohla konat v úterý 21. listopadu, jak už v neděli řekl našemu listu současný místopředseda komory Vojtěch Filip, budou navíc zvolení poslanci skládat slib.

Prezident Miloš Zeman už řekl, že se zasedáním sněmovny nebude spěchat, svolá ho až v nejzazším termínu. Nová sněmovna se může poprvé sejít podle zákona nejdříve den po uplynutí nynějšího volebního období, které skončí 26. října, kdy zaniknou mandáty současných členů dolní komory. Ustavující schůzi svolává podle zákona politik, který byl jejím předsedou před volbami, pokud obhájí poslanecký mandát. Jan Hamáček ve volbách uspěl, takže bude schůzi svolávat on.

Prvním krokem k zahájení práce nové dolní komory je svolání jejího zasedání, což však neznamená ustavující schůzi. Pojem označuje celkovou čtyřletou činnost komory mezi volbami, v jejímž rámci se konají jednotlivé schůze. Zasedání sněmovny má ze zákona svolat prezident Miloš Zeman tak, aby začalo nejpozději do měsíce po volbách. Kdyby ho nesvolal, dolní komora by se 30. den po volbách sešla sama.

Ustavující schůzi zahájí a až do zvolení nového předsedy sněmovny bude řídit Hamáček. Předsedající nejprve složí slib před plénem, následně složí do jeho rukou slib poslanci. Dolní komora pak ustaví jako první mandátový a imunitní výbor, schůze pokračuje volbou předsedy, stanovením počtu místopředsedů a jejich volbou. Závěrem poslanci zřídí výbory.

K nejdůležitějším krokům nových poslanců v začátku volebního období bude schvalování návrhu státního rozpočtu pro příští rok, který nynější vláda ČSSD, hnutí ANO a KDU-ČSL předkládá se schodkem 50 miliard korun. Po vzniku nového kabinetu poslanci posoudí jeho programové prohlášení a budou hlasovat o důvěře. Žádostí se bude sněmovna zabývat nejpozději do 30 dnů od jmenování vlády.

Poslanci se scházeli na první schůzi v nově zvolené sněmovně nejčastěji 24. den poté, co se uzavřely volební místnosti a ohlásily se výsledky voleb. Dosud se tak stalo celkem čtyřikrát, v letech 1996, 2002, 2006 i 2010. O den déle, 25 dní, trvala přestávka mezi volbami a první schůzí v roce 1998. Před čtyřmi lety byla ještě o pět dní delší. Nová sněmovna se sešla 30. den po volbách, což je nejzazší lhůta daná Ústavou. Naopak kratší přestávky mezi volbami a ustavující schůzí charakterizovaly první polovinu 90. let, kdy lidé vybírali zástupce do České národní rady, předchůdkyně Poslanecké sněmovny. V roce 1992 trvala přestávka 23 dnů, v roce 1990 jen 17 dnů.

(ku)


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 4.8, celkem 14 hlasů.

(ku)

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


fronda
2017-10-24 18:39
Okamura mluví o zrušení senátu a vykydání ČT a ČRo, což zřejmě
spousta voličů ocení. Filip povídá o nějaké organizaci sněmovny,
zřejmě se v tom vyzná a vyžívá, ale k čemu to občanům je?
Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.