Rozhovor Haló novin se Zdeňkem Jandejskem, prezidentem Agrární komory ČR

Od příští vlády očekáváme konstruktivní dialog

Vláda v září přijala Hlavní teze ČR při vyjednávání Společné zemědělské politiky EU po roce 2020. Co v nich považujete za pozitivní?

Materiál byl vytvořen s podporou Agrární komory a zahrnuje veškeré podstatné okruhy a priority k posílení zemědělské prvovýroby i zpracovatelského průmyslu, které by prostřednictvím modernizace, inovací a cíleného rozvoje měly zvyšovat konkurenceschopnost v evropském, ale i světovém měřítku. Na mysli mám především posílení živočišných výrob a odvětví speciální rostlinné produkce a jejich zpracování v kvalitní a zdravotně nezávadné potraviny, s vedlejšími pozitivními efekty péče o krajinu, ovzduší, půdu, vodní zdroje i k řešení klimatických výzev.

Současná diskuse o podobě Společné zemědělské politiky po roce 2020 je z tohoto pohledu naprosto zásadní a musí primárně vést k obhajobě národních zájmů daných historickým vývojem. Naše podniky mají ambici, znalosti, technologie i lidské zdroje k naplnění tuzemské potravinové soběstačnosti. Chceme tím přispívat i k rozvoji venkova a zaměstnanosti ve venkovském prostoru a provázat svou činnost na další sektory národního hospodářství i celou ekonomiku.

Zaměřili jsme se na čtyři zásadní priority. Zabránit nastavení horních limitů plateb na podnik, stojíme o prosazování rovných národních a regionálních podpor v rámci jednotného trhu. Požadujeme přijmout jednotný systém regulace obchodních řetězců na EU úrovni, protože jsou to právě zemědělci, kteří tahají za nejkratší konec a z výsledné ceny potravin mají jen velmi nízký podíl. A za čtvrté bychom rádi jednali o zvýšení podílu obálky pro citlivé komodity na celkové obálce pro přímé platby z nynějších 15 na 30 % a podpořit zpracovatelský průmysl. Bylo by tak možné více podpořit pěstitele ovoce, zeleniny, brambor, chmele a i chovatele hospodářských zvířat s pozitivním vlivem na druhovou rozmanitost a půdní úrodnost.

Co byste naopak změnil?

Po mnoha kolech jednání o budoucnosti zemědělské politiky, které jsem během posledních měsíců absolvoval jak v České republice, tak například v rámci rozšířených jednání zemí Visegradské čtyřky a pak samozřejmě i přímo v Bruselu, bych neměnil nic na názorech naprosté většiny evropských zemědělců, protože vím, že na základním směřování se shodneme. Chceme pečovat o krajinu, chceme vyrábět potraviny, chceme být za tuto práci respektováni a mít z ní přiměřený zisk. My všichni ale podléháme neuvěřitelné politické a úřední moci, která představuje největší překážku k nalezení shody. Uvést mohu například jednání o zákazech některých skupin chemických látek, které jsou jen a čistě politickým rozhodnutím, bez vědeckého zdůvodnění. Při absenci adekvátní náhrady se pak ošetření jinými prostředky musí provádět vícekrát, což zatěžuje rostliny i půdu. Zde je vidět, že ti, kdo o nás rozhodují, nemají o potřebách každodenní praxe vůbec ponětí, a to je chyba.

Letošní sklizeň obilovin nedosahuje průměru, ovocnáři zaplakali, ani brambory se nevydařily… Jaké dopady to bude mít na sektor zemědělství?

Situace není v žádné komoditě úplně ideální. Výsledky sklizně obilí a řepky jsou meziročně o 15 % nižší, zároveň však ceny stagnují a neočekává se jejich větší oživení. Jako přední světový producent potravinářského máku jsme zaznamenali zhruba 30% meziroční propad. Na mnoha místech došlo k propadům sklízené píce, která kvůli suchu prostě nenarostla. Další komodity jsou zhruba na svých dlouholetých průměrech. V celorepublikovém měřítku by snad ani nešlo o žádný problém, ale pokud se podíváme blíže, vidíme, že jsou hlášeny katastrofální výpadky přímo v regionech a na úrovni konkrétních podniků.

Republiku lze rozdělit zhruba na severozápadní část od Karlovarského kraje, přes Liberecký po Moravskoslezský a Kraj Vysočinu, kde je úroda dobrá, a pak na jihovýchodní část od Plzeňského po Jihomoravský kraj, kde to je dost špatné. Lepší výsledky dosáhli zemědělci taky ve vyšších polohách, kam letos - na rozdíl od poloh nižších - vláha přišla. Větší problémy se suchem a nižší výnosy měli také sedláci hospodařící na písčitých půdách.

Největší meziroční propady produkce pak opakovaně zaznamenala jižní Morava. Některé podniky mají problémy s propady tržeb i s nedostatky v krmivové základně. Celkové škody dosáhly zhruba 12 miliard korun, a proto jsme požadovali po vládě pomoc na úrovni cca 3,5–4 miliardy. Vláda nakonec schválila pomoc jen na úrovni dvou miliard korun, u kterých aktuálně řešíme metodiku k rozdělení. Ta musí naprosto zásadně mířit do nejpostiženějších regionů, ideálně podle definování škod na úrovni katastrů.

Zrušení mléčných kvót nejenže nepřineslo očekávaný nadbytek mléka a pokles cen mléčných výrobků, ale údajně je i nedostatek suroviny pro výrobu másla. Jaký je váš názor na tuto situaci?

Česká republika patří v užitkovosti dojnic a parametrech výroby mléka mezi pět nejlepších v Evropské unii, a samozřejmě i proto nás zasáhla mléčná krize a razantní pokles cen. Přesto však dnes a denně značnou část produkce v syrovém stavu vyvážíme a následně například z německých mlékáren dovážíme zpracované výrobky, jako jsou jogurty, různé mléčné nápoje či sýry. Nejenže tím přicházíme o efekt z přidané hodnoty, ale zároveň se stáváme na těchto dovozech závislými a dostáváme se do začarovaného kruhu. Přitom však máme spočítáno, že ve spotřebě mléčných produktů by naše národní produkce dokonce nedostačovala. Tyto argumenty by měl vnímat každý z obyvatel a politiků a hned by byl jasný význam a podpora produkčního zemědělství a obhajoba národních podpor, tlumících tržní výkyvy. K otázce másla bych jen podotknul, že jde o naprosto umělou a spekulativní bublinu a mediálního strašáka, který vznikl a stojí mimo možnosti zemědělců, protože pokud by se cena odvíjela od výkupní ceny mléka, musí i dnes stát čtvrtka másla okolo 35-38 korun.

Nyní končí také cukerné kvóty. Lze předpovídat další vývoj kolem této komodity? Mohla by se opakovat stejná situace jako s mlékem? Vidíte šanci na návrat na výsluní?

Ukončení kvót chceme vnímat jako výzvu, nikoli jako ohrožení, a jsme si vědomi, že k ní bude nezbytná spolupráce pěstitelů i zpracovatelů, například přes víceleté rámcové smlouvy o pěstování a odbytu s férovým dělením marže tak, aby obě strany měly určitou jistotu do budoucnosti. Očekáváme samozřejmě vyšší tlak na trh s cukrem, ale zároveň věřím, že pěstování cukrovky i zpracování cukru v České republice zůstane minimálně v podobě, která je nyní. A to jak z důvodu zařazení cukrovky do osevních postupů, tak jejího zpracování, udržení soběstačnosti, obchodování a exportu, a v neposlední řadě i bohaté tradice. Úroveň, výsledky a efektivita pěstitelů šly v posledních letech výrazně nahoru, a to by měla být naše konkurenční výhoda. Obzvláště v době kdy ostatní země zvyšují plochy či například jako ve Španělsku chystají výstavbu nových cukrovarů. Opět bych ale upřednostnil stabilizaci trhu, protože turbulence na jednu i druhou stranu poškozují pěstitele, zpracovatele, obchod i spotřebitele.

Nakonec otázka, kterou nelze nepoložit: Co očekáváte od příští vlády?

Agrární komora definovala již před volbami své zásadní priority do čtrnácti bodů, které poslala deseti politickým stranám, které měly nejsilnější volební preference. Mezi prioritami najdete modernizaci a konkurenceschopnost, zajištění národních podpor, silnější postavení v rámci EU a společné zemědělské politiky, ale také koncepční řešení klimatických a tržních rizik. Chceme podporovat a rozvíjet venkov, udržet zde zaměstnanost a obslužnost, rozumným hospodařením pečovat o půdu, vodu, krajinu a celé životní prostředí. Zásadně voláme po snížení administrativy a byrokratických požadavků stále bujících státních orgánů. Zemědělství a potravinářství ve všech prolínajících se vrstvách jsou strategickými odvětvími, a toto je nezbytné zakotvit i do prohlášení nové vlády. Od výsledku voleb tedy očekávám jak naplnění našich priorit, tak konstruktivní dialog a respekt, který pomůže nejenom zemědělcům, ale celé naší společnosti.

Jiří NUSSBERGER


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 3.6, celkem 32 hlasů.

Jiří NUSSBERGER

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


hajek.jiri51
2017-11-03 11:49
Do jámy se lehce padá ale těžce leze ven.
Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.