V životě není nic zadarmo

Vyrážím z Prahy do západočeské metropole, do Plzně, abych se zde setkal s PhDr.,Mgr. Jiřím Valentou, zastupitelem města Plzně za KSČM, senátním kandidátem za Rokycany, ale také vychovatelem, lektorem a sympatickým člověkem.

Musím dodat, že k Plzni mám srdečný vztah, neboť jsem zde strávil krásných pět let studiem sociální a kulturní antropologie.

Scházíme se u pana doktora doma. Mezi dveřmi mne zdraví sportovně vyhlížející Jiří Valenta a zve mě dál. Usazujeme se v kuchyni a u šálku čaje je čas zavést řeč.

»Můj běžný pracovní den začíná tak kolem deváté ranní, kdy vstávám. Možná se to někomu bude zdát pozdě, ale vysvětlím později... Po pravidelném ranním čaji zapínám počítač a zhruba do »pravého poledne« vyřizuji osobní, ale i pracovní korespondenci související často s pozicí městského zastupitele a stranického funkcionáře. Přesně ve 12 hodin si pustím půlhodinové zpravodajství na ČT 1, při kterém i současně obědvám,« rozpovídává se Jiří Valenta.

* * *

Musím potvrdit, že když na vzdálené věži kostela svatého Bartoloměje odbíjeli poledne, Jiří Valenta zapínal televizní zpravodajství a soustředěně sledoval novinky z politiky, jež je jeho »denním chlebem«. Ale pojďme dál.

»O hodinu později již odjíždím městskou hromadnou dopravou do centra města vyřizovat mnohé neodkladné záležitosti, někdy se pracovně zastavím na radnici, jindy například na Městském výboru KSČM nebo se účastním práce odborných komisí Rady města Plzně či Rady Plzeňského kraje aj.

Před půl čtvrtou přijíždím do svého zaměstnání na domovy mládeže, kde jsem již často netrpělivě očekáván desítkami studentů. Organizuji zde pro ně nejen sportovní činnost, ale jako metodik prevence sociálně – patologických jevů se podílím i na řešení celé škály souvisejících výchovných problémů.

* * *

V zaměstnání setrvávám do 23.45 a poté se poslední noční tramvají vydávám k domovu. Po příjezdu kolem půl jedné v noci do dvou sleduji zajímavé pořady, zejména zpravodajské a dokumentární, které si nahrávám. A snažím se přitom odpočívat a relaxovat,« popisuje pan doktor svoji každodennost.

Spát chodí většinou až kolem druhé hodiny ranní. Tento nestandardní životní režim je nucen zachovávat již dlouhých 22 let, co pracuje na středoškolských internátech. Ale v životě nic není zadarmo.

Mladým má co říct, nejen ve sportu

Doktor Valenta, jak jsem již v úvodu naznačil, není jen politikem, ale také zkušeným pedagogem. Jste vychovatel, lektor, metodik prevence sociálně-patologických jevů, sportovní instruktor. Nemáte toho zrovna málo, jak všechny funkce zvládáte, zajímám se.

»Vypadá to, že se to nedá stíhat, ale opak musí být někdy pravdou! Vesměs se všechny tyto funkce vzájemně prolínají. Například když jdu se studenty do tělocvičny, působím jako sportovní instruktor, vychovatel, ale současně zabezpečuji i prevenci sociálně – patologických jevů, kterou sport nepochybně je.

Ale je jasné, že se někdy mé povinnosti nakumulují a potom je opravdu třeba zrychlit a zvýšit pracovní výkon. Je třeba dobře plánovat a umět předřazovat důležitější věci. Myslím, že toto již zvládám poměrně dobře. Po více než 20 letech práce ve školství to ale umí většina pedagogů,« svěřuje se Jiří Valenta.

Mládí většinou inklinuje k radikalismu a revoltě. Jak tedy studenti vnímají Valentovu politickou činnost, zajímám se dále. »Ono je to trochu složitější, často až schizofrenicky bolestivé. Velice rád bych totiž studentům odpovídal na všechny jejich politické dotazy, ale jsem si přitom dobře vědom, jak to může být pro mě profesně dvojsečné,« povzdechne si pan doktor a pokračuje.

»Ne všichni mí kolegové jsou totiž demokraticky vyspělí, i když o tom často a hlasitě hovoří, a odbornou a objektivní argumentaci pobírají jako nepovolenou politickou agitaci. Proto musím směrem ke studentům vždy opatrně volit slova. Jsem si přitom dobře vědom toho, že třeba na ulici, ale i jinde mezi občany, bych své názory formuloval jinak, přesněji a adresněji. Mnozí mí svěřenci mi ale fandí, zejména ti přemýšlivější,« doplňuje.

Na druhé straně někteří studenti levicové politice nefandí a tak občas mívá na dveřích kanceláře nalepenou samolepku ODS či registruje drobné slovní provokace. Není to však prý nic, co by se nedalo zvládat.

Sport, aneb sólo pro Jiřího Valentu

A co sport? Nemohu se nezeptat. Vždyť vypracovanou postavu by Jiřímu Valentovi mohl závidět nejeden o 20 let mladší muž. »Dvě desítky let jsem vrcholově sportoval. Hrál jsem badminton, kde jsem se stal několikrát přeborníkem Západočeského kraje a v dorostenecké kategorii jsem dokonce nakukoval i do dorostenecké reprezentace.

Paralelně jsem přitom hrál krajskou ligu v sálové kopané, ale věnoval jsem se rekreačně i tenisu, cyklistice či například fitness. Nyní jsem zcela propadl in line bruslím a ve volném čase tak najíždím na oválech stovky kilometrů. Bohužel volného času se mi stále nedostává a tak se snažím sportovat alespoň o některých poklidnějších víkendech či školních prázdninách,« chrlí na mě doktor Valenta výčet sportů, v nichž je jako ryba ve vodě.

* * *

Jiří Valenta má přece jen při nedostatku času jednu velkou výhodu. »Mohu si zasportovat též v rámci svého zaměstnání v kolektivu svých studentů na domově mládeže. Chodím s nimi pravidelně do posilovny, hraji fotbal, stolní tenis, pořádám četné sportovní soutěže a závody. Studenti sami mají potom do sportu i větší chuť a motivaci a trochu neskromně si myslím, že je mohu ještě v některých druzích sportu mnohému přiučit. Příklady táhnou a ve sportu to platí dvojnásobně.«

Dnešní mládež je asi synonym nemotornosti, že? »Ano, fyzická kultura středoškolské mládeže je až na výjimky bohužel velice nízká. Tělocvik bývá na SŠ vždy jen v roli ‚Popelky‘ a volný čas tráví mládež především aktivitami, kde se kouří či pije alkohol. Systematických sportovců registruji mezi svými svěřenci velice málo,« mrzí jej.

Levicovým politikem v Plzni, aneb Proti proudu kmotrů a lobbistů

Co Vás přivedlo k tomu, že jste se jako dlouholetý nestraník rozhodl v roce 2004 vstoupit do KSČM? »Ukončil jsem první část svých vysokoškolských studií doktorátem na UK a řekl si, že bych teď mohl začít věnovat nově vzniklý volný čas činnostem, která jsou veřejně potřebné a obecně prospěšné.

Z osobnostní podstaty jsem spíše Čechem než Evropanem, tedy vlastencem, a dále člověkem orientovaným solidaristickými a silně sociálními směry. Nemohl jsem se v této době již dále koukat na zlodějsky parazitickou a bezskrupulózní činnost pravicových politických subjektů, zejména ODS, která ničila a ničí doposud tento stát a potažmo i mé rodné město,« líčí Valenta motivace vstupu na dráhu politickou.

* * *

»Prostě jsem se v jeden březnový den roku 2004 odhodlal a šel jsem podat přihlášku do KSČM a nelituji toho dodnes, ba právě naopak. Práci pro lidi beru jako své poslání, zcela mě naplňuje, i když to často nebývá v mnoha ohledech jednoduché.

To, že je Plzeň extrémně pravicová, je dlouhodobě smutným geopolitickým faktem, ale současně i jakousi neodolatelnou výzvou pro mě to změnit. V posledních několika letech jsou ale již patrny první náznaky toho, že i zde může dojít k zásadnímu politickému obratu a já se snažím svým úsilím přispět, co to jde. Snad ještě nebude pro Plzeňany úplně pozdě!,« přeje si doktor Valenta.

* * *

Neodradily vás od politiky nechutné praktiky ODS, když jste se stal v roce 2006 zastupitelem města Plzně? »Samozřejmě že to, co po dlouhá léta předvádí ODS v Plzni, je málokdy a málokde vídané. Regionální metropoli zcela jednoznačně řídí, a to nejen podle mého názoru, rozbujelá podnikatelská lobby, ovládaná mediálně proslulým kmotrem, snažící se doprivatizovat co nejvíce lukrativního obecního majetku,« nešetří Jiří Valenta kritikou.

»Na výše zmíněný stav, kdy jsou politici ODS na radnici pouhými loutkami v rukou podnikatelů, se již dokonce nemohli koukat ani někteří dřívější předáci a zakladatelé ODS. Ze strany vystoupili a v roce 2010 založili nový, nyní opoziční subjekt »Občané.cz« a přestože i oni jsou asociálně i egoisticky nakaženi, občas přijdou s racionálním přístupem.

Plzeňské opozici se tak například společně podařilo zachránit před privatizací nejlukrativnější městskou firmu Plzeňskou teplárenskou, a. s. Vypadá to, že toto volební období bude pro ODS v Plzni s největší pravděpodobností‚konečnou stanicí‘. Osobně si na takovýto přístup nikdy zvyknout nemohu. Faktem zůstává, že mi ani tyto praktiky nemohou od mých aktivit odradit, ale občas mi bývá z té míry chamtivosti a pokrytectví smutno,« svěřuje se Valenta.

* * *

Zajímá-li vás dokončení článku: V Senátu jedině na plný úvazek, přečtěte si vše na straně 9 buď v tištěné podobě Haló novin (k zakoupení na stáncích), nebo v elektronické podobě na internetových stránkách www.publero.com.

Karel MUŠKA


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 5.3, celkem 26 hlasů.

Karel MUŠKA

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.