Zleva Oskar Krejčí, moderující konference František Pertl a Jiří Maštálka

Západní politika dvojího metru prohlubuje nepochopení

Druhé pokračování mezinárodní vědecké konference věnované vzájemnému vztahu Evropské unie a Ruska se konalo v Evropském domě v Praze. Navázalo na obdobnou akci z ledna tohoto roku. Spolupořádali ji europoslanec Jiří Maštálka (KSČM), Institut globálních studií Univerzity Jana Amose Komenského a Ruská univerzita přátelství národů (RUDN).

Maštálka se v úvodu zamyslel nad probíhajícím rokem. Jako promarněnou příležitost hodnotí postoj Západu, jenž promeškal začlenění Ruska do svých struktur. »Západní politika dvojího metru prohlubuje nepochopení.«

V průběhu konference se diskutující z ČR a Ruska věnovali ekonomickým vztahům, bezpečnostním a vojenským otázkám, výzvám vysokoškolského vzdělávání i rozvoji právního vědomí. K posledním dvěma okruhům hovořili profesoři RUDN Anastasija Atabekovová, Olga Kuzněcovová a Oleg Jastrebov.

Podle bývalého ministra průmyslu a obchodu Jana Mládka (ČSSD) vzájemný obchod mezi ČR a Ruskou federací zaznamenal vrchol v roce 2012. Příčiny současného poklesu spočívají v sankcích, ale nejen v nich. Na vině jsou také devalvace rublu či ruská politika lokalizace (snaha o výrobu ve vlastních kapacitách), ale pak jsou zde i »kostlivci ve skříni«, tedy nevydařené projekty, které půjdou s velkou pravděpodobností na vrub českého státního rozpočtu (např. rekonstrukce Uralvagonzavodu, multifunkční komplex Kazaň aj.).

Největším českým investorem v Rusku je Škoda Auto, která má v Kaluze a Nižním Novgorodu závod, dále podniky Hamé, Alta, Moravské naftové doly, Chemoprojekt aj. Ruské investice v ČR obstarává nejvíce bankovní sektor, konkrétně Sberbank, Expobank, ERB Bank.

Sankce – hůl o dvou koncích

V ekonomické tematice pokračovala docentka Ilona Švihlíková, která se zaměřila na sankce, což je »něco mezi diplomacií a válkou«. Z globálního hlediska nejvíce sankčních nástrojů užívají Spojené státy, jež je aplikují od komplexního pojetí (Kuba) až po dílčí. Sankce jsou holí o dvou koncích, protože často vyprovokují odvetná opatření – a to je případ Ruska. Připustila ekonomický dopad sankcí, avšak dosažení politických cílů je méně pravděpodobné. Cílem sankcí USA vůči Rusku je snaha o změnu politiky Ruska, resp. tamního režimu.

Globálním dopadem sankcí je nástup deglobalizace (spoléhání na sebe). V důsledku soustředění se na vlastní ekonomickou základnu dochází k rozvoji ruského zemědělství, v němž probíhá modernizace. »Rusko reaguje, a protože Západ není žádné společenství, povzbuzuje to ruský pohyb na východ, především vazba na Čínu,« vysvětlila souvislosti.

Sankce vůči Rusku již vyvolaly kontroverzi mezi některými zeměmi Evropské unie a USA, když ohrozily realizaci projektu Nord Stream II. Navzdory prokazatelné asymetrii a škodlivosti sankcí (ztráty 55 mld. USD pro Rusko, 100 mld. USD pro USA) se Švihlíková domnívá, že mohou trvat i dekádu.

Mediálním obrazem Ruska se na konferenci zabýval bezpečnostní analytik Jan Schneider. Rusko v tomto souboji prohrává, uvedl bez okolků. Citoval z knihy Příštích sto let někdejšího amerického zpravodajce George Friedmana, který napsal, že ruské akce budou vypadat jako agresivní, přitom budou obranné. »A takový je stav věci. Za nejrůznějších metod je Rusko osočováno, že používá nejrůznější metody, přitom propaganda proti němu je jednostranná se snahou urážet, a pak všudypřítomný dvojí metr,« poznamenal Schneider, který se podivuje, že Západ nevyužívá svého největšího spojence (Rusko) v boji proti terorismu, namísto toho se pěstuje banderovské hnutí, nikdo neprotestuje proti pochodům pobaltských neonacistů apod.

Do debaty na téma Rusko coby mediální otloukánek vstoupil i publicista Vladimír Diviš, který upozornil na »jemné triky«, jež používají se záměrem manipulace ve veřejnoprávní televizi. Ve svém příspěvku Vliv modernizace vojensko-průmyslového komplexu na rozvoj ruské ekonomiky se také dotkl sankcí a jejich účelovosti. »V roce 2014 byla na Západě první dávka sankcí ještě odůvodňována výlučně politicky - Krymem a Donbasem. Jejich loňské pokračování sice formálně směřovalo proti tzv. rostoucí závislosti západní Evropy na ruském plynu a ropě. Ve skutečnosti ale měly především usnadnit cestu předraženého amerického břidlicového plynu na evropský trh,« uvedl s tím, že nyní ve Washingtonu už ani neskrývají dominantní snahu Rusko poškodit především ekonomicky zkomplikováním jeho zbrojního vývozu. Diviš připomněl Putinova slova, »že Rusko v minulosti příliš věřilo Západu a Západ to pro změnu vnímal jako projev ruské slabosti«.

Na otázku Haló novin položenou v rámci diskuse, zdali se v ČSSD mluví o tom, že dopady protiruských sankcí nás prokazatelně poškozují, a proč vůbec vrcholní představitelé soc. dem. za sankcemi stojí, odpověděl Mládek, že »ČSSD (ve volbách) dopadla, jak dopadla. Diskuse neprobíhala žádná, předseda Sobotka ji zakázal, komise nefungovaly«. Zůstává tedy tradiční lavírování naší země, doplnil. Později pak v rozhovoru s naší zpravodajkou připustil, že jako stát jsme v kleštích evropských struktur a NATO – ostatně v takové pozici jsme jako malá země prý stále.

Dekret o míru není slepá cesta

A protože se konference konala v den 100. výročí přijetí Dekretu o míru (8. 11.), ocenil tento historický dokument přijatý na II. všeruském sjezdu sovětů politolog profesor Oskar Krejčí. »Toto není slepá cesta.« Sovětská vláda, ať hodnotíme revoluci jakkoli, má jednu obrovskou zásluhu – vítězství ve druhé světové válce. Tři výsledky VŘSR jsou neoddiskutovatelné: Sověti postavili znovu armádu, jež byla před tím Hitlerem zatlačena do úzkých; přemístili výrobní závody za Ural, »což byl fantastický strategický výkon«; a zajistili, aby nebojovali na dvou frontách. Tyto výkony založily vítězství, z něhož žijeme, zakončil Krejčí.

(mh)

FOTO – Haló noviny/Radovan RYBÁK


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 5.4, celkem 43 hlasů.

(mh)

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.