Malý koncert ruských písní v interpretaci Jiřího Klapky dal poradě regionálních historiků slavnostní ráz.

Badatelskou činnost dělají rozumem i srdcem

Prodiskutovat výsledky práce Sekce regionálních dějin Klubu společenských věd (KSV), vyměnit si zkušenosti a poukázat na přetrvávající problémy či rezervy, takový byl cíl sobotní celodenní pracovní porady badatelů a spolupracovníků sekce, kteří se sjeli z celé České republiky. Hostem byl předseda ÚV KSS Jozef Hrdlička.

Slavnostní úvod obstaral písničkář a předseda Česko-ruské společnosti Jiří Klapka, který s vlastním kytarovým doprovodem zazpíval směs ruských písní, jimiž přítomní uctili Velkou říjnovou socialistickou revoluci. Jen sviť a sviť, ty hvězdo má; Kaťušu; Partyzánskou; Čapajeva; Podmoskevské večery… si s ním zanotoval celý sál. Hudba pak přešla v mluvené slovo, když Lidmila Kružíková přečetla úryvek z Reedových Deseti dnů, které otřásly světem.

Nejen shromažďovat, i analyzovat

V pracovní části, v níž vystoupily na tři desítky diskutujících, byly zhodnoceny výsledky činnosti sekce od II. celostátní konference k regionálním dějinám konané v říjnu loňského roku v Čelákovicích. A nebylo jich málo. Dále se zvětšil objem materiálů k historii komunistického, dělnického a mládežnického hnutí a regionální historii, jež zejména dosvědčuje rozvoj obcí, měst a podniků po druhé světové válce v Československu (badatelé sekce s radostí uvítají jakoukoli dokumentaci k těmto dějinným úsekům a historii závodů). »Využíváme zkušeností našich předchůdců, průběžně získáváme literaturu zpracovávanou někdejšími komisemi okresních výborů a Národní fronty. Jen letos je to přírůstek několik set nových materiálů!« informoval předseda sekce František Kovanda a vyzdvihl největší bohatství tohoto dělného kolektivu, totiž spolupracovníky, kteří se rekrutují i z mladé a mladší generace. »Zajímá nás činnost, které se věnujeme. Děláme ji rozumem i srdcem,« zhodnotil pracovní nasazení a elán svých kolegů, z nichž někteří, například Miroslav Maršálek z Jinec, pracují aktivně s mládeží. Avšak ani velký entuziasmus dobrovolníků nemůže na vše stačit, stejně jako již nepostačují prostory, kde se dokumenty shromažďují. »Fakta z regionálních dějin průběžně publikujeme, nestačíme však plně seznamovat veřejnost s obsahem všech těchto dokumentů,« připustil Kovanda. Na stejný problém poukázali i další v diskusi. »Materiály jsou uchovávány, ne však studovány, přičemž žádoucí je provádět jejich kritickou analýzu s využitím pro současnost,« míní Lubomír Vacek z KSV. Jako nutné se jeví zpřístupnění mnohdy unikátních dokumentů, v badatelně, odborné veřejnosti.

Informační zdroje sekce by měly posloužit úsilí proti zkreslování historických pramenů, v boji za pravdu, poznamenal místopředseda KSV Václav Exner, pokud jde o poválečné období, je ve většině škol a médií dezinterpretováno, výročí 100 let VŘSR je příležitostí pro »gejzír antikomunismu a antirusismu«. »Pokud tato generace nezachytí řadu historických materiálů, které dokládají poválečný vývoj Československa, pak už to nikdo neudělá,« je přesvědčen Milan Havlíček z Prahy.

Jedinou politickou stranou, která objektivně posuzuje historii naší vlasti a historické dějinné události, je KSČM, prohlásil Kovanda. Sekce regionálních dějin má proto zájem v příštích obdobích ještě více a systematičtěji rozvíjet spolupráci se stranickými organizacemi, ráda by uvítala větší zájem vedení KSČM o výsledky práce sekce, chybí soustavnější výměna názorů.

František Kovanda se již 50 let věnuje historii. Ocenění s logem KSV mu předala Ladislava Šimková, vedoucí redakční rady bulletinu sekce.

Vzniká Slovník levicových osobností

Sekce regionálních dějin rozvíjí spolupráci s kronikáři, pamětníky, pedagogy, historiky a badateli, samosprávami a vlasteneckými organizacemi. Ostatně zástupci některých spolků na sobotní poradě vystoupili, například první místopředseda ČSBS a vedoucí Památníku Pečkárna Emil Kulfánek, jenž přišel na zasedání přímo ze Dne válečných veteránů na pražském Vítkově; předsedkyně RR LKŽ Květa Šlahúnková; předseda Národní rady KČP Rudolf Peltan; člen vedení KSM Ondřej Kazík aj.

Badatelka Eva Bartůňková informovala o práci na Slovníku českých levicových osobností. Zařazením do slovníku chce sekce těmto osobnostem vzdát hold. Jiří Hovadík z Kroměříže pracuje na dějinách komunistické strany na Kroměřížsku, Jitka Hanousková z Teplic vede od roku 1990 kroniku teplického OV KSČM. Eva Vlčková z Kladna představila týdeník kladenského OV KSČM Svoboda, který vychází již 125 let – je to jediný dělnický list u nás, pochlubila se a pozvala do rodiště prezidenta Antonína Zápotockého (1884-1957), Zákolan, na pietní akt u příležitosti 60. výročí jeho úmrtí (13. listopadu).

Jan Mráz z Prahy shrnul, že od roku 1990 bylo u nás zlikvidováno 2569 podniků, »a nikoho to nezajímá«! Historii těchto provozů sekce zachytila v řadě autentických dokumentů. Stanislav Lenc ze Strakonic poukázal na to, že oficiální publikace o historii tohoto města jsou v části zachycující období po roce 1948 neobjektivní. Gustav Janáček z Prachatic připomněl 25letého protifašistického hrdinu Václava Ellera, rodáka ze Šumavských Hoštic, jehož památník byl obnoven a pořádají se u něho početně zastoupené pietní vzpomínky. Letos má tento mladý hrdina 100 let od narození. Na poradě zazněly i další zajímavé podněty.

Spolupráce se Slováky

Jak Kovanda sdělil v závěru akce, došlo k dohodě o spolupráci se Slováky. Jozef Hrdlička, profesí historik, vyzdvihl, že oba naše národy dokázaly společně tolik, co málokteré jiné. Slovenští komunisté, ač »nesou štafetu těžce«, se snaží pracovat i v neparlamentních podmínkách a udržují světlou památku antifašistů a komunistů za jejich příspěvek k boji za spravedlivější svět. Hrdlička navrhl pro příští rok, kdy oslavíme 100. výročí od zrodu ČSR, uspořádat společnou česko-slovenskou konferenci. (mh)

FOTO – Jitka HANOUSKOVÁ a Haló noviny/Monika HOŘENÍ


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 4.6, celkem 20 hlasů.

(mh)

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Gartouzek
2017-11-13 22:33
Nejen "Nejen shromažďovat, i analyzovat", v závěru je
potřeba syntetizovat ve funkčňí celek.
Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.