Účastníci brněnské konference ke 100. výročí VŘSR

Poučení z prvního pokusu o socialismus inspirují

Akademické názory na význam Velké říjnové socialistické revoluce (VŘSR) před 100 lety v Rusku tříbili v sobotu v brněnském Bílém domě účastníci pracovní konference »Sto let Ruské revoluce«. Uspořádala ji Masarykova demokratická akademie a Klub společenských věd Brno. Dospěly k názoru, že zkušenosti z prvního pokusu o socialismus inspirují do budoucnosti.

Hlavní mezníky a události Ruské revoluce 1917 nastínil historik Radomír Vlček z brněnské pobočky Historického ústavu AV ČR, vedoucí Výzkumného centra dějin východní Evropy. Uvedl, že pojem VŘSR je ve světě vnímán a vykládán různě. Rusko má dlouhou tradici revolučního hnutí od buntu Jemeljana Pugačova až po V. I. Lenina. Sociální základ těchto revolucí plynul z hladomorů v 90. letech 19. století, ze zrušení nevolnictví a zavedení výkupu z nevolnictví i z nových právních změn. Týkaly se hlavně velkých měst Sankt Petěrburku a Moskvy s průmyslem a dělníky, naopak zaostalý venkov dál stagnoval. Očekávaný rozvoj Ruska před 1. světovou válkou se nedostavil. Rusové vstoupili do války s národním nadšením k boji za vlast proti Němcům a za dobytí Berlína. Nepříznivý vývoj války pro Rusko a obrovský počet lidských obětí zklamal veřejnost, která vinila za neúspěchy carskou rodinu. Mimořádně tvrdá zima v závěru války způsobila kolaps hospodářství, problémy v zásobování obyvatelstva, přinesla stávky i demonstrace s požadavky, aby car odstoupil z trůnu a předal moc schopnějším vůdcům. Dekretem z 1. září 1917 se Rusko změnilo v republiku se snahou spojit zemi proti německé intervenci a proti dobytí Petrohradu německou armádou. Lidé očekávali od nové vlády svobodu a ukončení války provázené obrovskými ztrátami. Vláda ale pokračovala ve válce a k tomu stíhala bolševiky, kteří chtěli krveprolití zastavit. Populární bolševici připravovali převzetí moci, což se jim podařilo v říjnu 1917 obsazením klíčových objektů v Petrohradě revolučními gardami. Bolševici v čele s Leninem pak převzali moc a veřejnost si naklonili vydáním dekretů o míru, o půdě a o zřízení Rady lidových komisařů do řádných voleb.

Mezinárodní souvislost Velké ruské revoluce a současné historiografické přístupy osvětlil Emil Voráček, historik z Historického ústavu AV ČR z Prahy. Podle něj v českém prostředí se o ruské revoluci příliš neinformovalo, spíše šlo o senzace z ruského převratu s tím, že bolševici se u moci dlouho neudrží. Zatímco v Rusku se tavila společnost do nové podoby, deníky jako Právo lidu či brněnská Rovnost neměly jasno o budoucích vztazích s Ruskem. Pozornost příliš nevěnovaly ani dokumentu Právo národů na sebeurčení. Tento dokument ale zaujal T. G. Masaryka jako podnět na sebeurčení českého a slovenského národa. Setkávaly se s ním i legie při československém povstání na Sibiři. Čeští sociální demokraté ocenili, že Rusové chtějí mír a konec války. Revoluce, která odrážela vývojové tendence ve světě, stabilizovala ruský stát.

VŘSR průlomem do vykořisťovatelských vztahů

Historizující filozofka Marie Hrošová připojila v koreferátu několik poznámek k výkladu a hodnocení Velkého října. Podle ní byla revoluce odpovědí na stav tehdejšího Ruska a rozpory uvnitř společnosti. Poukázala na existenci různorodých názorů na charakter a význam revoluce a jejich podmíněnost ideovými a politickými postoji i dobou jejich vzniku. Každá revoluce je proces. Přihlásila se k pojetí sociální revoluce Karla Marxe a označení revoluce jako VŘSR. Hodnotila ji jako revoluci v oblasti politické nadstavby, která byla ukončena vítězstvím v občanské válce. Revoluce byla socialistickou z hlediska hlavní hybné síly, cílů i prvních opatření sovětské moci. Další vývoj ovlivnila skutečnost, že socialistická revoluce nezvítězila, jak předpokládali a doufali bolševici v čele s V. I. Leninem, ve vyspělých kapitalistických zemích.

Hospodářský rozvrat a deklasování dělnické třídy v důsledku občanské války vedlo k zesílení maloburžoazního charakteru země. Umožnilo to nástup J. V. Stalina. Význam Velkého října spočívá především v průlomu do kapitalistických a vůbec do vykořisťovatelských vztahů. Lidové masy vystoupily jako aktivní politický subjekt historie.

Příspěvek evangelického kazatele

Referátem s názvem »I VŘSR si zasluhuje spravedlivý soud!« přispěl na jednání teolog a bývalý evangelický kazatel brněnského Červeného kostela Milan Klapetek. Zdůraznil, že v dějinách lidstva platí právo silnějšího, například při genocidě vůči indiánskému obyvatelstvu Ameriky. Evangelium říká, že lidstvo je rodina, vše na Zemi je všech a nikdo si z toho nemá nic přivlastňovat pro sebe na úkor druhých. Hlásá bratrství a spřízněnost. Druhý extrém je vikingské dobyvatelské myšlení s cílem vlastnit a vládnout. Marxismus označil za nevědecké náboženství a osvobození lidí za mýtus. Dle Klapetka socialismus byl trvale atakován a brzděn jeho odpůrci. Stalin nemohl připustit chaos a později i komunističtí představitelé Československa nemohli nechat v zemi svobodně působit antikomunisty. Ale jejich potlačení silou také nebylo dobré řešení.

Snaha Západu ovládnout Rusko trvá

Právník Čestmír Kubát ve svém koreferátu poukázal na to, že VŘSR zachránila Rusko jako světovou velmoc. Jedině bolševici nabídli program sjednocení ruské společnosti, ukončení rozkladu a obnovení ruské státnosti. Rusko prokázalo v historii lidstva význam stabilizačního faktoru. Několikrát zachránilo nejen evropskou, ale i světovou civilizaci; Čechy a Slováky dokonce před genocidou. Během druhé světové války ztratilo hitlerovské Německo a jeho spojenci na 70 procent svých divizí právě ve střetu s Rudou armádou, která došla až do Berlína. SSSR zvítězil vojensky, avšak prohrál ekonomicky. Došlo také k pro nás nepředstavitelné devastaci sovětské populace. Sovětská politika proto především směřovala k vytvoření spolehlivého mezinárodního systému bezpečnosti, aby se válka už nemohla opakovat a už vůbec ne na sovětském území. Z tohoto hlediska zhodnotili Sověti vojenské vítězství ve druhé světové válce vojensko-strategicky v mezinárodně právním systému počínajícím od jaltských dohod. Ekonomicky zvítězily Spojené státy. Získaly a postupně upevňovaly a zvětšovaly ohromný ekonomický náskok, který se rozplývá až nyní. Využily ho k vytvoření největší (neo)koloniální říše ve světových dějinách. S úpadkem moci USA se rozpadá i ona.

U nás se hodnotí Rusko prizmatem roku 1968, přičemž jsme zahleděni do sebe, bez schopnosti analyzovat a vcítit se do pozice tehdejšího sovětského vedení. Selhala československá elita. Nakonec hnala národ hlavou proti jaltské zdi. Dodnes žijeme v nevětraném ideologickém skleníku z té doby. V době studené války, kdy se SSSR nestíhal vyrovnat Západu ekonomicky, potřeboval okolo svých hranic kordon alespoň neutrálních států. Nemohl připustit, aby z tohoto ochranného valu vypadlo v roce 1968 Československo, aby přestal mít smysl jaltský systém. Sověti neměli jinou možnost, než nakonec řešit hrozbu možné průrvy a vzniku možného vojenského nástupiště proti sobě vojensky.

Trvá falešné rozdělení české společnosti podle vzorce utvářeného v letech 1968 a 1989. Taková zahleděnost do sebe škodí potřebám sjednotit národ k jeho přežití a odolání novým výzvám. Kubát uzavřel  své pojednání důrazem, že snaha Západu ovládnout Rusko trvá mnoho desetiletí až staletí. Důkazem, že v poválečném období nebylo hlavním motivem této snahy zadržování komunismu, je to, že snaha Západu trvá, i když se Rusko vrátilo ke kapitalismu. Napětí v mezinárodních vztazích a útoky na Rusko stoupají s pokračující a vyostřující se vnitřní všeobecnou krizí ve Spojených státech, které zjevně narazily na meze vlastního růstu a nemohu již obnovovat (natož rozšířeně) dosavadní způsob své existence, přesněji parazitování na světové ekonomice.

Sověty

V diskusi se tázal například zastupitel Brna za KSČM Daniel Borecký, jak lze chápat ruské sověty - jako demokratické, nebo uzurpátorské orgány? Od docenta Vlčka dostal vysvětlení, že Rusko si vytváří systém samosprávných institucí na venkově a městské dumy už od roku 1864. Sověty byly do značné míry demokratické, v továrnách volené orgány. Vyloučeni z nich byli zprvu bohatí, inteligence a duchovní. Později přibraly i rolníky a vojenské zástupce. Od počátku roku 1924 se sověty proměnily v zastupitelské orgány.

Daniel Borecký při diskusi

Anna Štofanová (KSČM) se tázala na souvislosti VŘSR a vzniku ČSR. Též na prvky individualismu a kolektivismu po roce 1917. Přednášející potvrdili, že Rusko - ačkoliv už dlouho není socialistické - nikdy princip kolektivismu neopustilo. Těžký život na venkově vyžadoval už za dob nevolnictví společné fungování obecních občin, později kooperativ a nakonec kolchozů. Moudré je neabsolutizovat obě krajnosti a naopak pragmaticky využívat kombinaci společného i individuálního hospodaření k co nejlepšímu užitku. Do odpovědi se vložil i farář Klapetek s tím, že dle katolíků se křesťanství a komunismus doplňují: Pán mi říká, co mám dělat, a Karel Marx mi říká, jak to mám udělat! Zaostávání ekonomiky světové socialistické soustavy za globálním kapitalismem způsobil lidský faktor, selhali lidé ve vedení.

Velká genderová revoluce

Komunista Václav Fišer se ptal na vliv VŘSR na osvobození žen a na jejich zrovnoprávnění s muži. V odpovědi se dověděl, že to byla velká genderová revoluce. Muži byli roky na frontách a ženy musely do úmoru zastávat jejich práci v továrnách, na úřadech, ve službách či na poli. Od 90. let 19. století byly v Rusku ženské vysoké a střední školy. Taktéž od 20. let minulého století, kdy chyběli v ekonomice muži. Ruské ženy měly i volební právo, což ostře kontrastuje např. s tak demokratickým Švýcarskem, které přiznalo právo volit ženám až v roce 1971.

(vž)

FOTO - Václav ŽALUD


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 5.1, celkem 61 hlasů.

(vž)

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.