Reklama

KSČM se odpovědnosti nebojí

Představitelé KSČM znovu potvrdili podporu pro kandidáta hnutí ANO Radka Vondráčka do funkce předsedy Poslanecké sněmovny. Hnutí ANO na ustavující schůzi dolní komory zase podpoří předsedu ÚV KSČM Vojtěcha Filipa ve volbě místopředsedy Sněmovny.

Po jednání představitelů obou uskupení to novinářům řekli předseda poslaneckého klubu ANO Jaroslav Faltýnek a Vojtěch Filip, který doplnil, že KSČM by také chtěla vést sněmovní komisi pro kontrolu činnosti Generální inspekce bezpečnostních sborů. Trvá také na tom, aby předsednické pozice v těchto kontrolních komisích připadly opozici. »Hnutí ANO to akceptovalo,« řekl Filip. Představitelé KSČM rovněž oznámili, že navrhnou vznik sněmovní ústavní komise, která by se zabývala návrhy na ústavní změny a na úpravy jednacího řádu dolní komory. V Senátu už taková komise pracuje.

Po ustavující schůzi sněmovny, která se uskuteční příští týden, chtějí dát komunisté představitelům ANO zpřesněné požadavky k programovému prohlášení menšinové vlády, kterou sestavuje předseda vítězného ANO Andrej Babiš. »KSČM nemá žádný zájem vstupovat do vlády s hnutím ANO,« zopakoval Filip, podle kterého jsou programové rozdíly mezi ANO a KSČM příliš velké. Komunisté ale za jistých okolností nevylučují toleranci kabinetu. »Podle programového prohlášení včas oznámíme, jak se k takové vládě zachováme,« podotkl Filip.

Ve hře zdanění »restitucí«

KSČM požaduje například zavedení obecného referenda, trvalý nárůst minimální mzdy a důchodů, zdanění peněžitých náhrad u »církevních restitucí«, návrat vodohospodářství do veřejného vlastnictví a ochranu nerostného bohatství. U hnutí ANO už komunisté narazili se zavedením daňové progrese. »S tím samozřejmě máme problém,« řekl Faltýnek. Naopak ohledně zdanění takzvaných církevních restitucí už Babiš nedávno prohlásil, že by jejich peněžitou část zdanil. Prezident Miloš Zeman ve čtvrtek v pořadu TV Barrandov Týden s prezidentem uvedl, že by se o tom mělo vážně diskutovat. »Je to věc, o níž by se mělo vážně diskutovat, hledat právní analýzy, zda to je, nebo není možné,« řekl Zeman. Měly by se však podle něj rozlišit fyzické a finanční restituce. Proti zdanění »restitucí« se už silně vymezili lidovci či Miroslav Kalousek, naopak podporu by tento záměr našel u SPD Tomia Okamury.

Faltýnek na tiskové konferenci připomněl, že ANO už dostalo programové priority i od Pirátů a SPD. Podle něj hnutí nechce jít s SPD a s KSČM do koalice. »My jsme pro to, abychom setrvali v NATO a abychom také setrvali v Evropské unii,« zdůraznil. KSČM je pro vystoupení ze Severoatlantické aliance, SPD zase žádá referendum o vystoupení České republiky z EU, což je pro ANO podle Faltýnka nepřijatelné.

Hnutí ANO také znovu odmítlo požadavek bloku ODS, KDU-ČSL, TOP 09 a STAN na dvě místopředsednická křesla v dolní komoře. Naopak by podle Faltýnka případně mohlo do této funkce podpořit kandidáta ČSSD Jana Hamáčka. S požadavky bloku nesouhlasí, s poukazem na poměrné zastoupení, ani KSČM.

Výbory jsou téměř jasné

Už nyní je celkem téměř narýsováno, kdo by mohl stanout v čele většiny výborů dolní komory. Pro samotnou schůzi je ale důležité jen zřízení mandátového a imunitního výboru, jehož vedení stále jasné není. Budoucí členové dalších výborů si budou volit předsedy až po této schůzi, dolní komora je bude potvrzovat později.

Mandátový a imunitní výbor patří mezi výbory, o jejichž vedení projevil zájem blok ODS, KDU-ČSL, TOP 09 a STAN. Podle kuloárových informací volba předsedy nebude detailněji dohodnuta, nejsou známi ani případní kandidáti. Vítězné hnutí ANO nominanta s největší pravděpodobností nepostaví.

Tento výbor sněmovna zřizuje jako první hned první den ustavující schůze. Výbor při schůzi ověřuje platnost volby poslanců. Vybírat předsedu by mohli jeho budoucí členové už v úterý. Ostatní výbory plénum jen zřizuje a rozhoduje o počtu jejich členů až na konci ustavující schůze. Zvolené předsedy potvrzuje obvykle na druhé povolební schůzi.

Hnutí ANO se nově postavilo proti tomu, aby ODS vedla branný výbor. Do jeho čela strana nominovala Janu Černochovou. »To už neplatí,« řekl Faltýnek. Dál ale záležitost nerozvedl. Stále platí, že ODS by mohla vést školský výbor, do jehož čela navrhla Václava Klause mladšího, a poměrně vlivný ústavně-právní výbor, jemuž by mohl předsedat Marek Benda.

Rozpočtový výbor pro KSČM

Obdobně vlivný rozpočtový výbor zřejmě povede KSČM, nejčastěji přitom padá jméno Miloslavy Vostré. Dalšímu silnému výboru, a to hospodářskému, by mohl předsedat Radim Fiala z SPD. Hnutí Tomia Okamury patrně získá i vedení bezpečnostního výboru, jméno kandidáta zatím známé není. Předsednická křesla dvou výborů by měli dostat Piráti, a to výboru pro veřejnou správu a pro životní prostředí. První z nich pravděpodobně povede stranický šéf Ivan Bartoš, druhý Dana Balcarová.

Sociálním demokratům by měla připadnout pozice v čele zahraničního výboru, padá jméno dosluhujícího ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka. Zájem o vedení tohoto výboru má i TOP 09 pro někdejšího ministra zahraničí a jeho předsedu v minulém volebním období Karla Schwarzenberga. Jeho šance jsou ale spíše menší. TOP 09, a také hnutí STAN možná vzhledem k volebnímu výsledku, od něhož se odvíjí poměrné zastoupení, nepovedou žádný výbor. Výbor pro evropské záležitosti by mohl připadnout lidovcům. V jeho čele by tak mohl znovu stanout Ondřej Benešík.

Příliš jasno není u výborů, v jejichž čele by mohli být nominanti ANO. V čele silného zemědělského výboru bude patrně pokračovat Faltýnek, sociální výbor by mohl pracovat pod vedením Radky Maxové. Organizační výbor automaticky vede předseda Sněmovny, kterým by se měl stát Radek Vondráček.

Hnutí ANO by dále mělo získat zdravotnický výbor, který by stejně jako v minulém období mohl vést Rostislav Vyzula. Je ale možné, že hnutí na tuto pozici nominuje svého zdravotnického experta Adama Vojtěcha, případně jiného, zatím neznámého kandidáta. Hnutí pravděpodobně připadne i vedení volebního výboru, který má na starosti hlavně veřejnoprávní média, a petičního výboru.

Vedle mandátového a imunitního a branného výboru není nadále jasné, které straně připadne předsednictví v kontrolním výboru.

Celkem by měla dolní komora zřídit 18 výborů, tedy stejně jako v minulém volebním období. Uvažovaný nový výbor pro elektronizaci veřejné správy nevznikne.

(cik)


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 4.2, celkem 76 hlasů.

(cik)

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama
Podrobné hledání
--
Reklama

Reklama