Komu navyšuje kapitál daňový poplatník

Z témat, odložených v předvolebním mumraji, je i jedno z vládních usnesení. To z konce srpna o »bilaterální půjčce Mezinárodnímu měnovému fondu ve výši 1,5 miliardy EUR z devizových rezerv České národní banky«. Té garantuje i státní »státní záruku« – a také »částečnou kompenzaci nákladů a ušlého zisku«.

Koho že český daňový poplatník dotuje, popsal barvitě muž nadmíru povolaný – Joseph E. Stiglitz, nositel Nobelovy ceny za ekonomii, za Clintona šéf jeho Výboru ekonomických poradců pak hlavní ekonom Světové banky. V knize »Globalizace a nespokojenost, kterou plodí«, vydané už před 15 lety, popisuje následky politiky MMF v rozvojovém světě i ve východní Evropě. Původní orientaci MMF na překonání »nedostatků trhu a úlohu vlády při vytváření pracovních míst«, uvádí tu, »byla nahrazena mantrou volného trhu, jež se stala součástí nové dohody, tzv. Washingtonského konsenzu, mezi MMF, Světovou bankou a Ministerstvem financí USA«. Aby v »atmosféře nového ideologického zápalu« dovedla MMF i k přímo »imperialistickému pohledu«, podle nějž v zemích, v nichž zasahuje, »spadá do jeho kompetence téměř vše«. Právě této kuratele se však »nikde nepodařilo stabilizovat situaci, nýbrž v mnoha případech ji ještě zhoršila. MMF selhal při svém původním poslání prosazovat globální stabilitu a nebyl úspěšný ani ve svém novodobém poslání – řídit přechod od komunismu k tržnímu hospodářství«. A tak »navzdory tomu, že dnes rozumíme ekonomickým procesům mnohem lépe než před padesáti lety, propukaly krize po celém světě častěji a byly i hlubší. Podle některých statistik potkala krize už bezmála sto zemí,« píše Stiglitz už šest let před tou globální od roku 2008.

»Washingtonský konsenzus«, prosazovaný MMF, »neuspěl ani při vykořeňování chudoby«, ba »ani při zajištění stability. Rozšiřující se propast mezi majetnými a nemajetnými uvrhla zvyšující se počty obyvatel třetího světa do krajní životní nouze s méně než jedním dolarem na den«. Zároveň »nepřinesla slibované výsledky ani Rusku a většině dalších transformačních ekonomik. Západ těmto zemím tvrdil, že jim nový hospodářský systém zajistí nevídanou prosperitu. Místo toho jim přinesl nevídanou bídu: v mnoha ohledech se tržní ekonomika ukázala ještě horší, než kdysi věštili jejich komunističtí vůdci«. Byla to totiž politika zaměřená na »vyhledávání renty«.

Ani Stiglitz nepopírá, že »Rusko bylo bohatou zemí« – a navíc »s vysokou úrovní vzdělání, zvláště v technických oborech« (a »koneckonců první zemí, která vyslala člověka do vesmíru«). Politika, prosazovaná MMF, tu dokázala »vytvořit jen mocnou třídu oligarchů«, která se »aktiv státu zmocnila za ‚pár babek‘«. A když to nutně dospělo až ke krizi z roku 1998, »záchranná operace MMF byla vedena zájmem udržet u moci Borise Jelcina« (v obavách, že »jinak by Rusko mohlo sklouznout zpátky ke komunismu«).

A »třebaže řešení krize vyžadovalo zcela odlišný přístup«, »MMF pod mimořádným tlakem Clintonovy vlády půjčil Rusku dolary, ovšem Rusko je obratem dalo svým oligarchům, kteří je vyvezli ze země. Někteří z nás si neodpustili ironické poznámky, že by bývalo bylo jednodušší, kdyby MMF poslal peníze přímo na účty do švýcarských a kyperských bank«. Nabalíkovali se jak »oligarchové«, tak »Wall Street a další západní investiční bankéři«. I ti totiž »využili kratičkého oddechu poskytnutého záchrannou operací k tomu, aby posbírali, co se dalo, a utekli ze země. Tím že Fond poskytl Rusku pomoc odsouzenou k nezdaru, přivedl tuto zemi do ještě většího zadlužení«. Jeho »náklady však nenesli úředníci MMF, kteří půjčku zařídili, ani Amerika, jež se o ni zasazovala, ani západní bankéři a oligarchové, kteří z ní měli prospěch, nýbrž ruští daňoví poplatníci«.

Politika, v níž hrál MMF klíčovou roli, měla na ruský »HDP dopad ničivější, než jaké Rusko utrpělo za druhé světové války. V letech 1940-1946 poklesla průmyslová výroba SSSR o 24 procent. V období 1990-1999 se ruská průmyslová výroba propadla o téměř 60 procent - což převýšilo i propad HDP (54 %)… Ukrajinský HDP klesl do roku 2000 o dvě třetiny«. Také český HDP se teprve v době, kdy Stiglitzova kniha vyšla, škrábal zpátky na úroveň z konce 80. let. Predátorský kurs MMF »nevedl ke zvyšování efektivity, nýbrž k tunelování majetku a k úpadku«. Východní Evropa »dostala do vínku jeden z nejhorších možných světů – nesmírný pokles výkonnosti a nesmírný nárůst nerovnosti«. O »vyhledávání renty« pro ty, kdo si v bavlnce už hoví, byly i kroky MMF, které do sociální kalamity uvrhly Řecko. Teď tomu seriálu neurvalých darebáctví navyšuje kapitál i český daňový poplatník. Ve výši zhruba 40 miliard korun. Co za ně raději postavit byty pro ty, koho vydírá lichva? Stát, vstřícný k lidským právům, by jich za tu sumu pořídil minimálně 20 tisíc.

Josef SKÁLA, místopředseda ÚV KSČM


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 5.4, celkem 133 hlasů.

Josef SKÁLA

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


yucon.fox
2017-11-28 17:49
Hezky se to kritizuje, ale nikde jsem nevyčetl jak. Jak získat v
Kalouskově ČT tolik prostoru, co "Demokratický blok" k
prosazování komunistických názorů tak, aby jimi byla prostoupena celá
společnost. Tento článek si přečetlo úctyhodných 130 lidiček
vesměs těch, kteří jsou ji dávno prostoupeni. Nechci vypadat jako
advokát věrchušky.
fronda
2017-11-27 23:21
Měli by být připraveni, až nastane revoluční situace. Do té doby
zřetelně kritizovat režim, nezadat si s ním !!! a účinně agitovat,
aby komunistickými názory byla celá společnost prostoupená. Tedy
dělat opak toho, než co předvádí současná věrchuška KSČM.
yucon.fox
2017-11-27 22:08
Co byste očekával, kafrmi, od 15 poslanců KSČM?
kafrmi
2017-11-26 17:55
Je to hezky napsáno, ale nikde jsem nevyčetl, co s tím KSČM udělá.
hajek.jiri51
2017-11-26 17:45
Nemá vůbec smysl poslouchat to co MMF "vypráví".
Důležitější je vidět výsledky. A ty jsou skoro vždy pro objekty
jeho "pomoci" zničující. Tedy mimo těch, co se na ní
napakují.
Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.