Ilustrační FOTO - Haló noviny

Budeme i nadále přehlížet riziko sesuvů?

Konference »Sesuvy – podceňované nebezpečí?« se uskutečnila 21. listopadu letošního roku v Senátu. Vyprovokoval ji primárně velký sesuv asi 500 000 kubíků hornin na rozestavěnou dálnici D8 v Českém středohoří v noci z 6. na 7. června 2013. Problém je ale mnohem obecnější.

Sesuvy byly (známe obce, plně nebo částečně zničené sesuvy hornin), jsou a budou, na sesuvy je náchylná třetina až polovina území České republiky. Přesto se jejich nebezpečí často hrubě podceňuje. Průměrná roční škoda způsobená sesuvy 300 milionů korun v letech, kdy není velká povodeň (jen státní rozpočet na sanaci sesuvů v letech 2007-16 vynaložil asi tři miliardy korun, povodeň 1997 způsobila aktivací sesuvů škody za asi jednu miliardu), je mnohem vyšší, než by bylo nutné. Občas si přitom sesuvy vybírají daň i na lidských životech.

Mapy svahových deformací jsou vyhovující, byť se i nadále doplňují a zpřesňují. Základní prevencí je vyhnout se sesuvnému území, zejména u staveb. Pokud to není možné, je nutné přijmout a realizovat opatření snižující riziko sesuvů.

Orgány územního plánování a stavebního řadu jsou povinny vycházet z výsledků geologických prací (§ 13 zákona o geologických pracích). Sesuvy jsou jednou z limit využívání území. Územně analytické podklady pro kraje a obce jsou povinnou součástí takzvaného rozboru udržitelného rozvoje území. Měly by vést buď k rozhodnutí záměr neuskutečnit, nebo realizovat za podmínky provedení určitých opatření.

Posuzování vlivů na životní prostředí koncepcí, územních plánů a projektů posuzuje i vlivy na horninové prostředí. Nutné je posuzovat kumulativní a synergické vlivy. To ale dost závisí na zkušenostech a znalostech zpracovatelů. Bývají vybíráni podle špatného kritéria nejnižší ceny.

V praxi bývá obtížné zahrnout sesuvná území do nezastavitelných ploch. Rizika podceňují kraje i obce, existují zájmy resortní, místní a vlastníků pozemků. Posouzení střetu záměru s limitem území se často posouvá do pozdějších fází, kde se vesměs vylučuje možnost záměr nerealizovat. Pozornost se přesouvá k technickému zabezpečení, které se ale často odflákne. Právníci pak řeší spory o náhradu škody. Jsou ale v nelehké situaci, protože jsou vesměs odkázáni na expertní posudky, takže obvykle jde o souboj posudků. Problémem i zde je, že technické a další normy nejsou závazné, ale jen doporučující.

Příklad dálnice D8

Příkladem ignorace nebezpečí sesuvů je dálnice D8 v Českém středohoří. Podle ředitele Ústavu struktury a mechanicky hornin Akademie věd Josefa Stemberka je nutné respektovat šest základních principů, což se ale na D8 nedělo:

* Geologický průzkum.

* Nutnost pojímat stavbu v sesuvných územích jako stavbu v mimořádně nepříznivých podmínkách. Na D8 se používaly geologické mapy z 60. let, ač další mapy z roku 1997 a z roku 2011 byly podrobnější a aktuálnější. Projekt Vorel Březina doporučil technickými opatřeními zajistit dva zářezy, ale v roce 1998 se od doplňujícího průzkumu zářezu a následného zajištění upustilo.

* Podcenění rizik je nejobvyklejší chybou lidského faktoru.

* Komplexní řešení problémů. Zhodnocení celé zájmové oblasti. Zapomnělo se na lom v horní části svahu Kubačka. Trasa dálnice D8 přitom prochází jeho ochranným pásmem. Posuzování vlivů na životní prostředí pro obnovu těžby v lomu Kubačka nenašla žádný problém ve vztahu »obnovení těžby x připravovaná stavba dálnice pod lomem«. Nežádala odvodnění svahu jako podmínku povolení těžby. (Přesně řečeno, trasa dálnice D8 zde v délce tří kilometrů prochází rozsáhlými sesuvnými územími, jdoucími asi kilometr na západ a dva kilometry na východ až k Labi, která byla projektem stavby i následnou stavbou zcela ignorována. JZ).

* Včasná reakce. Na začátku v roce 1972 měl lom Kubačka asi 0,45 hektarů, v roce 1996 již 21 ha. V roce 2001 v něm byla obnovena těžba. V červnu 2006 začalo odtěžování hornin v zářezu v rámci výstavby dálnice D8, čímž byl svah »podříznut«. Již v září 2006 se objevili první drobné sesuvy a vývěry vody. V červenci a v srpnu 2006 situaci zhoršily přívalové srážky. V únoru 2011 byly zjištěny první neobvyklé deformace kolejí železniční trati Lovosice – Teplice nad zářezem. 5. června 2013 byl na této trati zastaven provoz pro technickou nezpůsobilost, vyvolanou deformacemi trati pracujícím podložím. (Dálničáři ale jakoukoliv odpovědnost za ničení železniční trati odmítali. JZ) Projevy vývoje deformací svahu se rozvíjely 2,5 roku a byly vesměs ignorovány. Horninám mírně přitížila horní část deponie štěrkového svahu v lomu. Mohutné srážky a protékání uvolnily v noci z 6. na 7. června 2013 sesuv asi 500 000 kubíků na rozestavěnou dálnici, neboť zářez nebyl dlouhodobě řešen v kontextu známých skutečností. Modely ukazují, že bez zářezu dálnice by byl sesuv kratší o 70 metrů. Trať by byla zničena, ale stavba dálnice by zasažena nebyla.

* Prevence. Ta je vždy levnější než následná havárie.

Poučení?

Hlavní stavitel dálnice D8 pan Kroupa byl po této havárii »potrestán« jmenováním generálním ředitelem Ředitelství silnic a dálnic. Pokračuje soud resortu dopravy s vlastníky kamenolomu Kubačka o náhradu škody na dálnici a železnici ve výši asi jedné miliardy korun. Bez naděje uspět, ale za peníze daňových poplatníků. Náklady dálnice D8 v úseku Lovosice – Řehlovice se zvýšily z tří miliard v roce 1993 na dnešních asi 16 mld. Kč. Necelou polovinu lze připsat inflaci do zahájení stavby, zbytek velkému diletantství při její výstavbě. Obě estakády dálnice D8 u Prackovic poblíž sesuvu se dál propadají, ta východní podstatně víc, takže musela být mnoho měsíců uzavřena a podle zlých jazyků bude uzavřena brzy opět. Zpoždění dokončení dálnice D8 činí asi 15 let a není jisté, zda jde o číslo konečné.

Ministerstvo dopravy sice nechalo vypracovat a poté schválilo Metodiku stavění v krajině (základní požadavky byly formulovány již v roce 1932), ale mnoho si od ní neslibujme. Přivaděč na dálnici D8 z Děčína je prosazován ve velmi konfliktní trase z hlediska ochrany přírody přes největší sesuvná území, které v daném území České středohoří skýtá. V situaci, kdy se politici v dopravě zajímají hlavně o maximální výstavbu dálnic za každou cenu, tomu těžko může být jinak. Však on to daňový poplatník zaplatí.

Jan ZEMAN


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 1.8, celkem 22 hlasů.

Jan ZEMAN

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.