Ilustrační FOTO - Pixabay

Byznys, lobingy, turistika – a také prázdné domy

V prostorách Národního muzea (bývalého Federálního shromáždění) skončila mezinárodní konference ke čtvrtstoletí zápisu Historického centra Prahy na Seznam UNESCO Účastníci pražskou situaci srovnávali s děním v italských Benátkách, Vídni a jinde.

Příspěvky domácích i zahraničních expertů či otevřená diskusní platforma hodnotily dosavadní úroveň péče o Pražskou památkovou rezervaci, reflektovaly však také širší tematiku. Ta je často spojena i se sociálními aspekty, především s dlouhodobým vysídlováním obyvatelstva. V centru Prahy z původního téměř čtyřnásobku občanů zůstalo pouze kolem 40 tisíc starousedlíků, všichni ostatní byli nejrůznějšími způsoby ze svých domovů po roce 1989 vypuzeni! Trvalá bydliště zde mají pouze asi tři procenta všech obyvatel metropole.

Jak ve Vídni?

Kromě kanceláří a jiných komerčních zařízení v Praze vznikl nespočet hotelů, často také utajovaná ubytovací zařízení pro turisty. Do naší metropole jich totiž každoročně přijíždí kolem sedmi milionů. Situace je již nepřehledná. Vzniká silné sociální pnutí, hrozící případným kolapsem. Naopak ve Vídni magistrát obhospodařuje přibližně 60 % nájemních bytů, zatímco v Praze je počet téměř mizivý. Někdy je dokonce statisticky a jinak kamuflovaný. Dochází i k různým daňovým únikům. Po legislativně neřešených divokých privatizacích bytových prostor po roce 1989 se situace v Praze průběžně výhledově neřeší. Zahraniční experti ovšem upozornili, že ve světě podléhají neudržované a neobydlené domy a byty progresivním daním a dalším sankcím, aby ke spekulativním záměrům nedocházelo. V Praze je tomu naopak.

Platí to i o společenském dění. Z někdejšího společensky všestranně využívaného Paláce U Stýblů přímo na Václavském náměstí, kde kromě Divadla Semafor a známého širokoúhlého kina Alfa dlouhodobě prosperovala také taneční kavárna a další subjekty, stal se přímo »mrtvý dům«. Podobně je tomu na dalších reprezentativních adresách.

Zatímco pravicoví politici dlouhodobě poukazují na dávnější demolici nádraží Těšnov, jež z provozně technických důvodů ustoupilo potřebným moderním funkčním investicím, vůbec se naopak nepřipomíná dlouhodobá devastace nádraží Vyšehrad. Jeho perspektiva je nejistá a neznámá.

Kriticky a objektivně

»V Praze se odhaduje kolem dvou tisíc prázdných obytných a obdobných objektů,« shodli se v příspěvcích znalci. S podobnou situací se setkáváme také v Děčíně, Ústí nad Labem a jinde. Na jedné straně o bytový fond nikdo nepečuje a není obýván, na druhou stranu však přibývá bezdomovců.

Během konference »Praha světová 2017« se přítomní shodli, že situace je nadále neudržitelná. Měla by být řešena nejen ve prospěch bohaté - často zahraniční – spekulativně zaměřené klientely. »Volné byty by měly být k dispozici zejména příslušníkům středních vrstev, mladým lékařům, učitelům, policistům, hasičům a podobným profesím, nezbytným pro plnohodnotný život v lokalitě,« poukazovali odborníci. »Současný stav je nutné nejen mapovat, a to nezávisle na momentálních politických a jiných trendech, ale proměny také uskutečňovat. Řádné plnění se musí rovněž objektivně a nezávisle globálně kontrolovat,« zaznělo opakovaně v referátech.

Tomáš HEJZLAR


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 3.9, celkem 17 hlasů.

Tomáš HEJZLAR

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.