Rozhovor Haló novin s předsedou Asociace nezávislých médií Stanislavem Novotným

Odhalujme ty, kteří za pravdou a láskou ukrývají lež a nenávist

Můžete, prosím, vysvětlit našim čtenářům a čtenářkám, jaké asociaci předsedáte?

Asociace nezávislých médií vznikla před dvěma lety jako obrana proti omezování svobody na internetu a vůbec obecně jako obrana proti omezování svobody projevu ze strany Evropské unie a části našich politiků, kteří jsou vůči ní neuvěřitelně servilní. A také proti šmírování českých občanů ze strany nadnárodních firem, jež zneužívají svého monopolního postavení v elektronickém světě a se kterými, opět ochotně, někteří neodpovědní politici spolupracují. Jednoduše: proti likvidaci svobodného prostoru pro šíření, výměnu a získávání informací. Svoboda slova je totiž opravdu vážně ohrožena.

A také jsme se rozhodli, že budeme zvýšenou měrou pozorovat veřejnoprávní média, protože ta mají odpovědnost vůči nám všem, ale často se zdá, že jejich zaměstnanci by rádi spíše s nosíkem nahoru mustrovali vlastní spoluobčany a vnucovali jim dosti jednostranný pohled na svět. Dopouštějí se mnohdy fatálních profesionálních chyb, nepřipouštějí do veřejného diskursu skutečné osobnosti s rozhledem a vybírají milce, jež potvrzují jejich světonázor. Taková práce má k proklamované vyváženosti opravdu daleko.

Chceme také inspirovat novináře, aby uměli vyložit své argumenty a postřehy, aby měli odvahu v této plíživé normalizační době hájit své přesvědčení, a to adekvátně. A nositelé námi udělované Krameriovy ceny takovými žurnalisty jsou, nebojí se, jdou za svým, jsou jiní než hlavní proud, nejdou se stádem, hledají argumenty, udržují tak svobodný prostor při životě i proti přesile. Snaží se pracovat profesionálně a zpravidla nemají na růžích ustláno. A přitom všelijaká ta ocenění pro současné demagogy a ideology na ně jaksi zapomínají…

Zmiňujete Krameriovu cenu za nezávislou žurnalistiku. Kdy ji Asociace nezávislých médií začala udělovat?

Jsou to dva roky, takže v roce 2016 poprvé. V roce 2018 bude třetí ročník.

Soudím, že jméno Václava Matěje Krameria (1753-1808) jste zvolili proto, že se tento zakladatel novodobé české žurnalistiky zaměřil na osvětu prostého lidu, na národní emancipaci, na odmítání tmářství. Nebo jste měli jiné pohnutky pro pojmenování ceny po této historické osobnosti?

To všechno sedí, ale Kramerius byl především člověkem příkladného osobního nasazení. Nebyl to jenom zakladatel prvního českého nakladatelství a českých vlasteneckých novin. Byl to člověk mimořádně oddaný vlasti, národu. Bez něho si vůbec nelze představit samotné počátky národního obrození. Vrhl všechny finanční prostředky do šíření vzdělání a praktických informací. A také podle toho dopadl. Zemřel v chudobinci a nikdo z jeho bohatých obdivovatelů mu nepomohl.

Oproti nim však právě on zůstal v paměti národa. Zůstal jako vzor poctivého, vzdělaného a pracovitého vlastence, který i v nepříznivých podmínkách stál na straně lidí, nikoli na straně mocných. Při svém talentu si mohl vybrat jinou a pohodlnější kariéru, ale neučinil tak.

Mezi nositeli ceny jsou dosti zajímaví lidé, kteří opravdu neplují středním proudem…

Ano, a právě tyto lidi chceme aspoň takto ve společnosti podpořit. Protože víme, že je tolik dalších novinářských cen a některé se udělují, často i s obálkami, lidem, kteří dělají vyloženě závislou žurnalistiku. Naše ocenění je jen morální.

Mezi nositeli ceny ze dvou ročníků jsou například publicista Stanislav Motl, písničkář Jaromír Nohavica, spisovatel a publicista Vlastimil Vondruška, fotograf Jiří Skupien, politolog Zdeněk Zbořil, novinář Jan Petránek, vynikající novinářka a znalkyně například syrské problematiky Tereza Spencerová, zakladatel internetové žurnalistiky Ondřej Neff, Robert Mikoláš z Českého rozhlasu, Tomáš Hauptvogel z TV Prima, režisér Otakáro Maria Schmidt, důsledný polemik a hledač pravdy Jan Schneider aj.

Jak se stalo, že v porotě, která uděluje tuto cenu, zasedl i generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral a šéfredaktor MF Dnes Jaroslav Plesl?

My se chceme bavit se všemi. Oceňujeme, že pan generální ředitel ČRo umí nést kůži na trh a říká, že je schopen komunikovat se všemi, což považujeme my v asociaci za normální, za standard, který by měl platit obecně ve vztazích mezi lidmi. To samé se týká i šéfredaktora MF Dnes Jaroslava Plesla.

MF Dnes však patří do svazku Babišových firem. Takže o nezávislosti tohoto média není možné hovořit…

Žádné soukromé médium není nezávislé. A novináři jsou jenom lidi. Přizpůsobují se, často i bez instrukcí, předpokládané linii. A Jaroslav Plesl do svých papírových novin vpouští občas i názory neočekávané. A snad proto se rozhodl uvažovat o novinářské profesionalitě společně s námi.

Dále si také uvědomte, že roste čtenost a sledovanost tzv. alternativních médií. A to je samozřejmě výzva pro normálně uvažující mediální šéfy. Lidi prostě mají dost té sorosovské placatosti. Mají dost orwellismu.

Laureáti prvních dvou ročníků jsou prakticky všichni označeni za konspirátory či Putinovy agenty. To je okolnost, kterou samozřejmě znáte. Jak to komentujete?

Doufejme, že se aspoň naše děti dočkají studu podobných nástěnkářů a nálepkářů. Podobné výkřiky nejvíce vypovídají o jejich autorech. O jejich schopnosti kritického myšlení či zkorumpovanosti.

Rusofobie je přítomna v médiích hlavního proudu, i u veřejnoprávních médií. Co s tím?

Každá fobie nás osobně omezuje, takže i rusofobie. I děti mají strach ze tmy. V dospělosti bychom měli používat nám darovaný rozum. Lidé, kteří stále na někoho malují - bez hlubšího zdůvodnění - terč, prozrazují svoji úzkost, popř. poplatnost.

Každá fobie je nebezpečná, a obviňování Rusů ze všeho možného i nemožného se po Majdanu znásobilo. V podtitulu jednoho semináře dokonce stálo »Rusofobie – antisemitismus 21. století«. Tedy Rusové dnes jsou v pozici po staletí ostrakizovaných Židů?

Rusko má suroviny, a je třeba je o ně připravit. A tak slouhové, jež jsou vždy ochotni sloužit za hrst čočky a nemají žádnou čest, dnes jako o život štěkají na Rusy. Před případnou válkou je totiž nutná dělostřelecká příprava, a proto je třeba po všech stránkách protivníka znemožnit. Do takového protivníka se pak lépe a se zadostiučiněním střílí. Pozoruhodné je, že mezi těmito faktickými rasisty je řada těch, kteří před Listopadem sloužili Sovětskému svazu a po převratu byli moc rádi, že nebyl uplatněn princip kolektivní viny. A dnes bohorovně očerňují, právě pod vlajkou kolektivní viny, celý jeden národ.

No a ti, kteří doslova tyjí ze státního rozpočtu, prostituují za zahraniční odměny, protekčně využívají fondy EU a zrazují české národní zájmy, zkoncentrovali své úsilí například v Evropských hodnotách. Tito lidé v jedné části své agendy mají fakticky v popisu práce i šíření nenávisti. Musíme rozkrývat jejich fráze, aby bylo patrné, že například za pravdou a láskou ukrývají lež a nenávist. Jejich stoupenci rádi pokřikují na lidi: Ty ruský švábe!

Která dějinná období mi to jenom připomíná… Ruský Oleg či Naděžda, to jsou přece lidé jako náš Pepík nebo Libuše.

Jenže tato instituce, za kterou mluví Jakub Janda nebo Radko Hokovský či další, je propletena i se státní strukturou, ministerstvem vnitra, a bezpochyby dobře placena.

To je hodně špatné, arogantní a naprosto antidemokratické. Doufám, že i tento krok měl vliv na debakl ČSSD. Uvidíme, jak se s vetřelcem a takto zřízeným cenzorským úřadem vypořádá nový ministr vnitra.

Za protektorátu účinně fungovalo Ústředí tiskové a dozorčí služby, pak jsme zde měli jedno z nejtemnějších ministerstev padesátých let, a to ministerstvo informací. Vypořádalo se se svobodným informačním prostorem a bylo v roce 1954 zrušeno. A za normalizace byl zřízen Federální úřad pro tisk a informace a Český úřad pro tisk a informace. Tyto úřady byly naštěstí zrušeny. Sociálnědemokratický ministr se zařadil do moc pěkné linie.

Monika HOŘENÍ


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 5.9, celkem 100 hlasů.

Monika HOŘENÍ

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.