Rozhovor Haló novin s poslancem Stanislavem Grospičem (KSČM), předsedou Odborového sdružení Čech, Moravy a Slezska (OSČMS)

Jen silné a jednotné odbory mohou uhájit práva zaměstnanců

Nedávno se v Nymburce konal VII. sjezd Odborového sdružení Čech, Moravy a Slezska (OSČMS). Projednali jste na něm také strategii vaší odborové centrály pro další období, do roku 2021. Z čeho strategie vychází a jak byste charakterizoval současnou etapu vývoje společnosti?

Od minulého sjezdu před čtyřmi lety se vnitropolitická i zahraničně politická situace ještě více vyhranila. Se znepokojením sledujeme růst vojenských intervencí, roztáčení zbrojení, eskalaci regionálních válečných konfliktů, které přeskakují i na náš kontinent. USA, Velká Británie, Francie, Itálie i Německo oprašují své staré koloniální zájmy, jichž se nikdy nevzdaly, a ženou svět do dalších válek. Tato politika zplodila a podporuje i fašistický režim na Ukrajině, vyvolává protiruskou hysterii a postupně USA, NATO a EU připravují otevřenou agresi vůči Ruské federaci. Protiruské sankce přitom poškodily i naši českou ekonomiku. I odbory mají právo nesmyslnou imperialistickou politiku odmítnout.

Je patrné, že vládním elitám jde o mnoho. Stojí před námi řada úkolů směrujících k posílení levicového, třídně orientovaného odborového hnutí ve složité vnitrostátní i mezinárodní situaci. Tlaky vyvíjené na odborové hnuti v České republice jsou stejné, jako tlaky vytvářené na odborové hnutí na celém světě. Nejsme však ve své pozici osamoceni, můžeme se opřít o Světovou odborovou federaci a bratrské odborové centrály z celého světa. Je to důležité, protože v základní podobě půjde o to, zda odborové hnutí tváří v tvář tlaku liberalizace a imperialistické globalizace obstojí. I u nás se již několikrát vedl boj za uhájení postavení odborů. Požadavky Evropské unie však budou znovu útočit na oslabení postavení odborů, liberalizaci zákoníku práce, zastavení růstu mezd a platů, privatizaci důchodového systému. Budou-li odbory silné a postupovat jednotně, budou schopny tomuto tlaku čelit.

Současné období konjunktury však postavení odborů oslabuje...

Česká ekonomika zřejmě zažívá vrchol svého cyklického růstu. Avšak hospodářský růst, jímž se renomovaní ekonomové tak rádi a často ohánějí, zdaleka není plošný a nezlepšuje trvale životní podmínky pracujících. Likviduje i onu tak často vyzdvihovanou střední třídu, na které dnešní vládnoucí elity stavějí svou moc a slibují lidem iluzi lepší společnosti. Střední třída je přitom sociální skupinou, která neustále balancuje na okraji předlužení a právě díky vysoké míře života na úvěr je kupována její loajalita. Ani v dnešní hospodářské konjunktuře se lidem nežije dobře. Je pravda, že průměrná mzda roste v Česku nepřetržitě od začátku roku 2014. Přitom ale platí, že dvě třetiny zaměstnanců na ni nedosáhnou. Medián mezd, který dělí populaci podle příjmů na dvě stejně velké poloviny, nyní dosahuje 24 896 korun. Není tajemstvím, že české mzdy jsou stále značně pod úrovní obvyklou v západní Evropě. Letos se ale Češi mohou chlácholit tím, že díky posilující koruně jejich mzdy, přepočtené na eura, rostou ještě rychleji.

Nejsou odstraněny hluboké sociální rozdíly – chudoba u nás zasahuje milion osob. Mzdy, platy i starobní důchody výrazně zaostávají za příjmy v řadě zemí EU a nepokrývají často ani základní životní potřeby domácností, zejména samoživitelek, seniorů a dalších. Poučení spočívá v uvědomění si rozporů dnešní společnosti. To je moment, který nás výrazně odděluje od ostatních odborových centrál i řady politických stran, které se snaží současný systém pouze vylepšovat.

Zmínil jste se o oklešťování pracovního práva, které prosazuje Brusel…

Končící vláda místo řešení podstaty společenských problémů nekriticky přejímala každé nařízení či směrnici z Bruselu. Znát to bylo i na pracovním a sociálním právu. Zůstalo jen u slibů ve věci novelizace občanského zákoníku, který v rozporu s mezinárodním právem odborové organizace srovnal se spolky. Pod tlakem EU se u nás stále více usiluje nejen o snížení ceny práce, ale i o výrazné změny v rozvržení pracovní doby. Je snaha preferovat zkrácené pracovní úvazky, dohody o provedení práce, o pracovní činnosti, nebo pracovní úvazky, vyjadřující nikoli základní osmihodinovou pracovní dobu, ale její zkrácení. Přitom se můžeme ptát, zda osmihodinová pracovní doba vůbec postačuje, aby člověk získal základní prostředky k obživě. Objevuje se rozpor mezi pracovní dobou, skutečně odvedenou prací a vyplacenou mzdou. Za stejnou či nižší mzdu jsou lidé nuceni přijímat práci horší, ve větším časovém objemu. Několik novel zákoníku práce za poslední čtyři roky postavení zaměstnanců na trhu práce zhoršilo.

Jak tuto situaci OSČMS hodnotí?

Pro nás, levicové, třídně zaměřené odbory, z toho vyplývá poučení, že nelze věřit všem představám odborových centrál napojených na Evropskou odborovou konfederaci, které ve snaze vyjít vstříc zaměstnavatelům a být tzv. flexibilní často jdou na kompromisy, které se záhy obracejí proti zaměstnancům. Pak marně volají po jejich nápravě, ale k ní už často chybí v Parlamentu ČR politická síla a vůle. KSČM v tom zůstává osamocena. Nacházíme se v období, kdy je zcela dokončena transformace společnosti na kapitalistickou. V obchodních společnostech - podnicích a firmách, ale i v podnicích velkých živnostníků nemají jejich vlastníci žádný zájem o zakládání a působení odborových organizací. Jednotné odborové hnutí bylo, ne náhodou, velice rychle po listopadu 1989 rozbito. Většina odborových svazů se dnes hlásí ke »žluťácké« Evropské odborové konfederaci. Těmto centrálám se nepodařilo v devadesátých letech uhájit jednotnou úpravu pracovního práva ani práva odborů při obhajobě ekonomických a sociálních zájmů zaměstnanců a při kontrole bezpečnosti práce. Politikou ústupků tak byly odbory vyřazeny ze spolurozhodování ve věcech nejen pracovně právních, ale i mzdových, bezpečnosti práce a sociálních. »Díky« politice ústupků vládnoucí elity vycítily možnost zaútočit i na solidární důchodový systém. Dnes odbory mají velmi omezená práva a ve většině případů jsou odkázány na zdlouhavá soudní řešení.

Jak na problémy, o nichž jsme hovořili, reaguje strategie OSČMS, jíž jste na sjezdu přijali?

Na detailní popis zde bohužel nemáme prostor. Trpělivosti z naší strany sice neubývá, ale také nedostačuje k dosažení potřebného obratu. Pokračující pokles odborové organizovanosti dnes už nespočívá v rozbití velkých průmyslových podniků jako v devadesátých létech. Je způsoben celkovou ekonomickou situací a cílenou politickou dehonestací odborové organizovanosti. Je také podpořen vlastníky, kteří se snaží vytěsnit odbory za brány svých podniků a firem. Naším úkolem je hovořit neustále s dělníky a ostatními pracujícími, se zaměstnanci ve všech sférách národního hospodářství a vysvětlovat význam odborové organizovanosti pro zaměstnanost, výši mzdy a platu, při porušování pracovních práv, ochrany zdraví při práci a sociálním zajištění.

Je to úkol nadmíru velký, ale možný. Nadále nemůžeme polevovat v programových cílech našich předchozích sjezdů a cílech Světové odborové federace, jejímiž jsme členy. Programové cíle a principy, vytyčené již zakládajícím sjezdem, nadále považujeme za historicky perspektivní. Naším heslem je: »Solidarita pracujících, právo na práci a důstojnou odměnu za ni, důstojné zabezpečení ve stáří.«

Období, ve kterém bude tento program naplňován, je charakterizováno prohlubováním další globalizace světového hospodářství, tlakem soudobého imperialismu na liberalizaci pracovního práva a sociálních standardů. Česká republika jako člen Evropské unie musí čelit dumpingu pracovně právní ochrany, tlaku na udržení levné pracovní síly a hrozbě zavedení eura jako naší měny. To se vším důrazem odmítáme.

Mohl byste vyjmenovat alespoň některé konkrétní body strategie OCČMS?

Z těch nejdůležitějších je to například prosazení vyrovnání ceny pracovní síly vyjádřené výší mezd a platů za stejnou práci mezi zeměmi Evropské unie a Českou republikou, boj proti levné pracovní síle a za zvyšování minimální mzdy alespoň na úroveň 50 procent průměrné mzdy a nad hranicí chudoby. Dále jen stručně v bodech:

Zvýšení starobních důchodů, stanovení minimálního důchodu na úrovni minimální mzdy.

Zabezpečení plnohodnotné zdravotní péče hrazené ze zdravotního pojištění bez doplatků.

Obrana a posílení standardů pracovněprávního systému, sociálního a zdravotního zabezpečení.

Zajištění dostupnosti důstojného bydlení rodinám zaměstnanců s nízkými příjmy, rodičům-samoživitelům nezaopatřených dětí, nezaměstnaným, mladým rodinám a seniorům.

Odmítnutí dalšího zvyšování věkové hranice pro odchod do starobního důchodu nad 65 a naopak její snížení na 63 let. Odmítnutí snah privatizovat důchodový systém.

Odmítnutí zvyšování spoluúčasti na zdravotní péči, zvyšování doplatků za léky a prosazení zrušení třídenní karenční doby při pracovní neschopnosti.

A také odmítnutí další privatizace sociálního systému.

Zajímavá je ve vaší strategii také podpora mladým rodinám.

Ano. Chceme například zvýšit kupní sílu dětských přídavků na úroveň roku 1989 a odstranit administrativní náročnost jejich poskytování. Snížit daňové zatížení rodin s nezaopatřenými dětmi včetně progresivního zvýhodnění rodin s větším počtem dětí.

Hodláme usilovat o zabezpečení dostupnosti vlastnického bydlení rodinám s průměrnými příjmy, a proto navrhnout novelizaci zákona o stavebním spoření a zavedení nenávratného státního příspěvku k úvěru na stavbu bytu a o valorizaci státních příspěvků. Znamená to přehodnotit zákon o stavebním spoření tak, aby státní příspěvek nebyl vázán na pět let spoření, ale na každý rok bez ztráty při výpovědi, a neumožňovat nepřiměřené výhody bankám a skutečně napomáhal dostupnosti bydlení rodinám s průměrnými příjmy. Vedle snížení úrokové míry chceme založit systém odpisování půjčky podle narozených dětí a sociální hranice příjmu rodičů, působit na organizování výstavby podnikavých a družstevních bytů s poskytováním bezúročných a stabilizačních půjček s případným odpracováním na základě svépomoci a pomoci. Ovšem také napomáhat ve výstavbě menších bytů sociálního charakteru pro uvolňování větších bytů pro rodiny početnější a tak umožňovat slušné dožití osamoceným důchodcům.

Jiří NUSSBERGER


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 4.3, celkem 23 hlasů.

Jiří NUSSBERGER

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.