Ilustrační FOTO - Haló noviny

KSČM nad výsledky hospodaření státu nejásá

Erár loni hospodařil se schodkem 6,2 miliardy korun, rozpočet počítal s deficitem 60 miliard korun. Zatímco ministryně financí Alena Schillerová (ANO) si výsledek pochvalovala, její stínový ministr z KSČM Jiří Dolejš důvod k oslavě nevidí.

K velmi dobrému výsledku podle Schillerové přispěl lepší výběr daní i práce finanční správy. Předloni vykázal státní rozpočet přebytek 61,8 miliardy korun, loňský výsledek je tak druhý nejlepší od roku 1997. Za meziročním zhoršením stojí především nižší příjmy z Evropské unie. Příjem peněz z EU loni klesl meziročně o 81,9 miliardy korun. Po očištění příjmů i výdajů o evropské peníze skončil rozpočet loni ve schodku 1,3 miliardy, zatímco předloni to bylo 13,6 miliardy korun.

Proti plánu se na lepším loňském výsledku podle ministerstva financí podílely zejména daňové příjmy, včetně pojistného na sociální zabezpečení. K tomu pomohl efektivnější výběr daní a pokračující ekonomický růst doprovázený vysokou zaměstnaností a rostoucími platy v podnikatelském i veřejném sektoru, uvedl úřad.

»Není co slavit, protože jde o rozpočet v dobrých časech. A to, že se překročila plánovaná čísla, z velké části souvisí s tím, že původní plán byl sestaven opatrně, pokud nebyl záměrně podseknutý, a že jsme neuměli čerpat peníze na investice z evropských fondů. Na nějakou velkou oslavu to tedy není a fakt je, že konjunktura už asi dlouho trvat nebude a vláda tak trochu promeškala příležitost zracionalizovat naši ekonomiku,« reagoval pro Haló noviny Jiří Dolejš. KSČM chybí solidární daňová reforma. Z pohledu obecného pak taková penzijní reforma, která dá seniorům důstojnou perspektivu. Komunistům chybí i příprava reakce na průmysl 4.0 a na další důležité strukturální změny. »V podstatě se dá říci, že ta zdánlivě optimistická čísla jsou jen signál promeškaných příležitostí a Sobotkova vláda neměla skutečnou hospodářskou strategii,« tvrdí stínový ministr KSČM.

Výsledek hospodaření rozpočtu za loňský rok podle hlavního ekonoma Cyrrus Lukáše Kovandy potvrzuje, že ČR má jedny z nejzdravějších veřejných financí v rámci celé EU. »Nutno však podotknout, že výsledek hospodaření státního rozpočtu je do značné míry dán mnohem slabší investiční činností, než s jakou rozpočet na rok 2017 počítal. Vláda v porovnání s rozpočtovanou částkou investovala o více než 20 miliard méně, takže náklady za nižší než rozpočtovaný schodek částečně zaplatíme v budoucnosti,« upozornil Kovanda. Pozastavil se i nad opětovným rozdílem mezi plány a skutečností hospodaření státu. »Rozdíl v řádu několika desítek miliard není dost dobře ospravedlnitelný,« dodal.

Pozitivní dopad kontrolních hlášení

Celkové příjmy rozpočtu loni meziročně klesly o osm miliard na 1,274 bilionu korun. Výdaje rozpočtu meziročně stouply o 60 miliard na 1,28 bilionu korun. Celkové daňové příjmy včetně sociálního zabezpečení stouply meziročně o 82,4 miliardy na 1,154 bilionu korun. Daňové příjmy bez sociálního zabezpečení se zvýšily o 44,7 miliardy na 687,8 miliardy korun.

Příjmy rozpočtu z DPH meziročně stouply o zhruba osm procent na 266 miliard korun. Celkový pozitivní dopad EET na inkaso DPH na úrovni veřejných rozpočtů ministerstvo financí odhaduje na 5,2 mld. Kč.

Dodatečný pozitivní dopad na meziroční růst inkasa DPH na úrovni veřejných rozpočtů mělo podle ministerstva loni také kontrolní hlášení, a to zhruba 7,2 miliardy korun navíc ve srovnání s rokem 2016. »Ve druhém roce účinnosti tak pozitivní vliv kontrolního hlášení na inkaso DPH byl již téměř 20 miliard korun,« uvedl úřad.

Výběr spotřebních daní včetně tzv. energetických daní a odvodu z elektřiny ze slunečního záření stoupl o tři procenta na 154,7 miliardy Kč. Inkaso daní z příjmů právnických osob dosáhlo 115,2 miliardy Kč, což znamenalo meziroční růst o 3,6 procenta.

Nejvíce peněz se v rámci běžných výdajů každoročně vynakládá na sociální dávky. Loni na ně šlo 530 miliard Kč, což je meziroční růst o zhruba 17 miliard Kč. Na tom se podílely zejména výdaje na důchody s růstem o 15,4 miliardy korun.

Investiční výdaje rozpočtu loni klesly o 2,6 miliardy na 81,6 miliardy korun. Meziroční pokles ovlivnil podle ministerstva fakt, že v první polovině roku 2016 se ještě výrazně čerpaly kapitálové výdaje v rámci programového období 2007 až 2013, zatímco loni byly financovány společné programy EU a ČR jen prostřednictvím operačních programů z období 2014 až 2020.

(ku)


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 4.2, celkem 20 hlasů.

(ku)

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


josefko
2018-01-03 22:49
Oprava, správně má být: To M. Vostrá se nyní v UK vyjádřila
podstatně lépe.
josefko
2018-01-03 22:46
Je hrozné, když dopředu vím jak se k rozpočtu vyjádří J.D. a, že
vždy bude alibistické, kde si každý může vybrat co se mu hodí. To M.
Vostrá se není v UK vyjádřila podstatně lépe.
Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.