Rozhovor Haló novin se Zdeňkem Jandejskem, prezidentem Agrární komory ČR

Zemědělci potřebují Fond těžko pojistitelných rizik

Klima na planetě se neustále mění po celou dobu její existence. V posledních letech jsou u nás bohudík teplejší zimy, ovšem je to vykoupeno nižšími srážkami ve vegetačním období. Sucho, ale i přívalové deště působí zemědělcům značné ztráty, jednou z možností, jak je nahradit, je vytvoření Fondu těžko pojistitelných rizik pro případy nadměrných srážek nebo sucha. To se však stále odkládá...

Agrární komora si je vědoma dlouhodobého a stále většího tlaku vlivů počasí na zemědělské hospodaření nejenom v podmínkách České republiky, ale vlastně v celé Evropě. Extrémní výskyty počasí jsou stále častější a také s fatálnějšími dopady a právě tyto vlivy dnes nejzásadnějším způsobem rozhodují o úspěchu či neúspěchu sklizně. Tyto dopady jsou u nás doposud řešeny mimořádnou státní pomocí, která však také nemusí přijít a která často nedosahuje potřebné úrovně tak, aby dokázala zemědělcům účinně překonat toto kritické období.

Evropská komise povolila České republice Fond těžko pojistitelných rizik pro případy nadměrných srážek nebo sucha již před více než rokem s tím, že notifikace platí do roku 2022. Přípravy na vznik Fondu jsou již mnohaleté, podstata věci včetně kompletních příprav měla být již dávno vyřešena předcházející vládou a nyní jen přešlapujeme na místě. Předkládáme to tedy jako výzvu k řešení nové Babišovy vlády.

Přikláníme se k vybudování efektivního nastavení eliminace rizik a krizí v zemědělském podnikání, která by podpořila účinná opatření v krajině s účelem zadržení vody, ale i ve vlastním systému hospodaření vycházejícího z důrazu na živočišnou výrobu. Vyjít můžeme například z již hotových etap Generelu vodního hospodářství v krajině České republiky, který vyhodnocuje reálná data a předkládá středně i dlouhodobé návody i směr změn. K tomu je nezbytné vytvořit účinnou, stabilní a dlouhodobou formu finančního zajištění, která by nahradila nárazové státní kompenzace škod. Tu vidíme právě ve Fondu těžko pojistitelných rizik.

Jak by měl Fond fungovat?

Principem je vytvořit pro nejisté podmínky zemědělského hospodaření zajišťovací prvek při řešení rizik, která nejsou kryta komerční nabídkou, nebo jen v úzce vymezeném rozsahu. Fond musí fungovat na několika zásadních pilířích. Mezi ně patří opora v legislativě, samostatnost na národní bázi, provázanost na komerční pojištění a povinná účast všech zemědělců od stanovené minimální hranice hospodaření. Na financování by se svými odvody podíleli jak zemědělci, tak stát a dále EU, v předpokládaném poměru 1:1:1. Forma odvodů u zemědělců by se stanovila podle druhu plodiny na hektar, nebo v případě živočišné výroby na jednotku produkce. Diskutovat se může i o zapojení pojistitelů. Předpokládaný roční objem financí by byl na úrovni jedné miliardy korun s možností víceleté kumulace. Inspirací může být funkční maďarský model, který je propracovaný a již lety prověřený.

Můžete nám o maďarském fondu říci více?

Schéma zemědělského pojištění v Maďarsku má první pilíř zaměřený na běžná rizika s povinnou účastí pro všechny zemědělce s limity jednoho hektaru plantáže, pěti hektarů zeleniny a deseti hektarů polní plodiny s platbou 50 % ze strany zemědělce a 50 % od státu. A jen ti, kteří jsou komerčně pojištěni, dostanou maximální platbu, ostatní pouze 50 %. Druhý pilíř je dobrovolný, řeší takzvaná těžko pojistitelná rizika, jako jsou sucho, jarní mrazy, přívalové deště, a podobně, se státní podporou 65 % nákladů na pojištění a s účastí komerčních pojišťoven. Zemědělci mohou čerpat prostředky z obou pilířů na stejnou pojistnou událost. Systém tedy je propracovaný, za roky vyzkoušený a vylepšený. Stačilo by se výrazně inspirovat a přenést jej do našeho prostředí.

Zcela zásadní pro nás je precizní, stabilní, pružný a dlouhodobý systém, který bude administrativně jednoduchý, s rychlým mechanismem kontroly i výplat. Systém, který by zahrnoval například již funkční projekt Intersucho.cz, využíval dat Českého hydrometeorologického ústavu, byl propojen na certifikované likvidátory a činnost komerčních pojišťoven. Vzhledem k tomu, že nejen Maďarsko, ale i mnohé jiné vyspělé země již podobný Fond spravují, můžeme se inspirovat a vybudovat jej jako moderní a účinný nástroj pomoci českým zemědělcům.

Jaké byly loňské ztráty pěstitelů, jak by jim mohl Fond pomoci?

Nadměrné srážky v krátkém časovém období nebo pozdně jarní mrazy zasahující již narašené plodiny dostávají rostlinnou i živočišnou výrobu přímo i nepřímo do ekonomického ohrožení. Ostatně právě to na svém průběhu příkladně ukázal i rok 2017 s jarními mrazy, červnovým suchem a vysokými teplotami a dešti v období sklizní. Jestliže sucho způsobilo na polních i speciálních plodinách škody za 12 miliard korun a více než třicetiprocentní propady jsou vyčísleny na osm miliard korun, pak komora vznášela požadavek na kompenzace ve výši 3,5 až čtyři miliardy.

Jednali jsme s bývalým ministrem financí s tím, že jde o mimořádný výdaj státního rozpočtu. Přitom, pokud bychom měli fond, mohly pomoc pokrýt již jeho zdroje. Fond musí být nastaven tak, aby zemědělce motivoval, aby v něm cítili jistotu a oporu pro své podnikání. Je zde otázka zapojení velkých podniků a nastavení podpory pojištění. Vyřešeno musí být jeho institucionální postavení a zajištění dlouhodobého kofinancování ze strany státu.

Vždyť z dříve nejúrodnějších oblastí Jihomoravského kraje se stala vyprahlá krajina, kde voda pro vegetační růst dlouhodobě prostě chybí. Podobně je na tom mnoho dalších míst naší republiky, a co hůř také původně vysoce úrodných regionů. Mění se tak také mapa výrobních oblastí. Pojištění těžko pojistitelných rizik je samozřejmě klíčové především pro pěstitele citlivých komodit, které jsou velmi investičně náročné a kde poškození suchem může znamenat velmi významné hospodářské škody s fatálními dopady. Ale průběh loňského sucha způsobil komplexní škody také na klasických polních plodinách, jako jsou obiloviny. Například na jižní Moravě byla i pole, ze kterých se ani nevyplatilo sklízet. Fond tak má význam pro všechny zemědělce a měl by tvořit jeden ze zásadních pilířů a dlouhodobé opory podnikání.

Nedostatek vláhy na jižní Moravě se řešil už před rokem 1989 – Novomlýnské nádrže vybudované v osmdesátých letech měly primárně sloužit jako zdroj vody pro závlahy. Zavlažovací systémy, jejichž stav je nyní tristní, byly vybudovány i v Polabí. Jaká technická opatření proti suchu zemědělci nyní podnikají a jaká je jejich podpora ze strany státu?

Nejdůležitější je vodu, která v místě spadne formou sněhových nebo dešťových srážek, také ve stejném místě a co nejdéle zadržet. Ať už je to přirozenou retencí, vsakem do půdy polí a luk, ale i do lesních porostů a mokřadů, následným využitím v rybnících či nádržích, apod. Tomu lze napomoci mnoha způsoby, jimiž se ale vlastně vracíme k principům hospodaření našich předků, vždyť se stačí podívat do svého okolí a oživit si historickou paměť. Krajina se zcela zásadně změnila, narušili jsme přírodní zákonitosti koloběhu vody, mění se mikroklima nejenom v okolí měst a příměstské zástavby, ztrácí se podzemní voda. Klesají nám počty hospodářských zvířat, a tím se omezuje množství organické hmoty navracené zpět do půdy, která je zásadní pro přirozenou činnost půdy jako živého organismu, včetně zadržování vody.

Hodně můžeme jako zemědělci udělat sami a to využitím správných zásad hospodaření, zadržením zimní vláhy, snahou o dlouhodobý pokryv půdy, zamezení rychlého odtoku, upřednostněním dalších půdoochranných technologií, protože se suchem rostou i rizika větrné eroze … jednoduše řečeno respektováním přírodních zákonitostí. Pak zde jsou možnosti moderního a precizního zemědělství, s přesně cílenými zásahy, přinášející nejen úspory na nákladech, ale i šetrnost k životnímu prostředí. Stát i EU v tomto směru zemědělce svými podporami již částečně motivují, ale domnívám se, že je jen otázkou času, kdy se tímto směrem vydá celá Společná zemědělská politika.

Jiří NUSSBERGER


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 3.9, celkem 14 hlasů.

Jiří NUSSBERGER

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.