V Mefistovi (vlevo) s Janem Křížem.

Dobré jméno? Láďa Korbel

Když jsme před lety dělali se severomoravským zpěvákem, hercem a hudebníkem Ladislavem Korbelem první rozhovor, tak to byla z mé strany snaha pomoci mladému talentovanému sympaťákovi, jednomu z celé té řady téměř bezejmenných, kteří sice prošli jednou televizní reality show (Robin Hood - Cesta ke slávě), ale přesto je znali jen zarputilí muzikáloví fanoušci.

Dnes se ve třiceti nacházíte o level jinde. K vedlejším rolím přibyly ty hlavní a vy si pomalu můžete vybírat...?

Kéž by to tak bylo. Samozřejmě řada tvůrců mě už dobře zná, přece jen se v divadle pohybuji skoro deset let. Ale pro spoustu lidí jsem stále tím »bezejmenným«, který musí své kvality předvést na konkurzu a o každou roli se poprat. I když je pravda, že posledních pár let se nejprve pobavíme o díle, zjistíme možnosti a vlastně ano, už teď trochu vybírám, na který konkurz má smysl jít.

Láďa Korbel v Času růží.

Kde nastal ten zlom? S moravskými Dětmi Ráje, s »Gottovým« Časem růží v HDK, nebo až s Mefistem a teď Iagem v Hybernii? Ačkoli vidět vás diváci mohli třeba i v Horečce sobotní noci či v Mýdlovém princi.

Děti Ráje byl určitě důležitý krok a za tu šanci jsem velice vděčný. Myslím, že nebýt Dětí Ráje, kde jsem v roli Mickeyho ukázal novou tvář, kterou jsem do té doby neměl možnost předvést, asi by nebyl ani Čas růží.

S tvůrci Mefista a Iaga máme své vazby z dřívější doby. Mefista psal Dan Barták, se kterým jsem se seznámil díky muzikálům uváděným v divadle PIKL na Hluboké. A s Jankem Ledeckým jsme také spolupracovali už při mých začátcích v Hamletovi. Nicméně v Iagovi můžu opět připomenout tvůrcům svou rockovější polohu v náročnějších písních.

V ČR se hrály, resp. hrají tři verze slavného muzikálu Romeo a Julie. Vy jste vystupoval »jen« v té Bartákově - nejprve na Hluboké a nyní v Hybernii, nebo jste nakoukl i do »francouzského originálu«?

Zatím jsem věrný verzi Zdeňka Bartáka (úsměv).

V Hybernii kromě Romea je aktuální jak Iago, tak se vrací i Mefisto. Asi nejvíc prostoru z těchto tří titulů máte tedy v Iagovi Janka Ledeckého. Sedí vám »tamní« role Cassia jen hlasově?

Roli Michaela Cassia mám opravdu rád jako takovou, ale co mi sedí nejvíc, je spíš otázka pro diváka, nebo pro tvůrce. Já můžu jen říct, že píseň Dobré jméno je pro mě nabitá emocemi, Jankovi se opravdu velice povedla a já ji proto zpívám moc rád.

V době zkoušení Iaga jste s Davidem Gránským zaučovali do muzikálového fochu i Milana Peroutku. Byl to zdatný student? A máte se čemu naopak přiučit i vy od něj? Třeba tomu, jak to válí mediálně?

Nevím, jestli se dá říct, že jsme Milana zaučovali (smích). Každopádně se spoustou kolegů jsme si navzájem inspirací a je pravda, že mediálně to Milan umí a je pro mě částečně inspirací. Jestli jsem pro něj inspirací v divadle já, David nebo někdo další, to je otázka na něj.

Iago je hodně politicky provokativní - typická Ledeckého práce. Čím upoutal nejvíc vás?

Já bych neřekl, že je politicky provokativní. Janek dodržuje myšlenky Williama Shakespeara, který se ve svých dílech soustřeďuje na sociální vztahy, díky čemuž jsou jeho díla tak nadčasová. V Iagovi se řeší náboženská rozdílnost, kterou Othello a Desdemona nemají problém překonat, ale jejich zkázou je závist, zákeřnost a intrikánství Iaga. Ten zaseje do Othellovy mysli jedno jediné zrnko žárlivosti, o které se hezky stará, přiživuje ho a v závěru sklidí úspěch v podobě jeho kariérního postupu, ovšem za cenu spousty mrtvých (zmařených osudů). Toto téma je stále aktuální a bohužel si myslím, že ještě dlouho bude. Janek jej umocnil výbornou hudbou, a tím mě dílo rozhodně upoutalo.

Umocnil ho i zasazením do současné doby, nemluvě o dalších chytlavých vazbách na současné světové lídry a aktuální politické kauzy... Vraťme se ale k Láďovi Korbelovi. Hudebně jste duší a srdcem rocker. Hrál jste ve čtyřech až pěti kapelách, toužil jste si zazpívat s frontmanem Kabátů Pepou Vojtkem. Prý už máte i duet. Jaký?

Ano, rocková hudba je mi asi nejblíže. Kapely, ve kterých jsem působil, byly převážně rockové, a to je i aktuální kapela DeColt, se kterou zkoušíme, tvoříme a snad v létě 2018 vyrazíme na nějaký festival.

S Pepou jsem vždy zpíval rád, protože rozhodně patří k umělcům, kteří mě inspirují. Duet jsme spolu měli v Hamletovi a byla to píseň Jméno vraha. Máme ji i nahranou na CD muzikálu Hamlet.

A bere vás Pepa víc jako rocker, nebo i jako muzikálový herec, kterým je překvapivě možná ještě víc kvalitním než jako hudebník. Thálii za Mefista určitě nedostal náhodou. I jeho Dracula je jiný než Hůlkův či Vojtkův, a přece velmi dobře zapamatovatelný. Máte se tedy stále od něj čemu přiučovat?

Pepa mě baví právě svým širokým rejstříkem, umí být čistokrevný rocker, ale pak vám zazpívá romantickou árii tak, že si řekněte: Ten chlap snad nikdy nemohl zpívat rock...

A když už jste narazil na Mefista, to je právě případ, kde ukáže obě tyto polohy!

Zaznamenal jste zvýšenou popularitu v souvislosti s Dětmi RáJe či Časem růží? Jak se coby rocker cítíte v hitmuzikálu s peckami Karla Gotta?

Ano, všímám si, že když mi nějací fanoušci píší, odkazují se většinou na zážitky z Dětí Ráje, Času růží, nebo Iaga. Takže pokud se má popularita v poslední době zvýšila, bylo to určitě díky těmto muzikálům. A vzhledem k tomu, že mě baví rozšiřování hlasového rejstříku, baví mě i hitmuzikály s písněmi Michala Davida nebo Karla Gotta.

Za sebe se nemohu nevrátit ke Casanovovi, pro mne nejoblíbenějšímu původnímu českému muzikálu. Vy jste nechyběl v žádné jeho verzi. Kde se vám Hrabě Branicky dělal nejlépe? Na kočkách Hluboké, v Praze na Broadwayi či teď v ústeckém SDOB, kde se konečně dělá komplexní verze - ta »seriózní« hlubocká i ta »veselá« pražská v jednom?

Tady vás trochu opravím, v ústecké verzi jsem pouze v pozici případného záskoku... Každopádně každá verze má něco do sebe a mě asi nejvíce bavila atmosféra zámku Hluboká.

Jaké jsou další vaše divadelní, resp. hudební a herecké plány? Krátkodobé (v roce, který právě začal) i dlouhodobé? Je nějaký kus, kterému byste byl s to obětovat víc než čemukoli jinému? Třeba i kus rodinného života?

Zpěvák vždy obětuje kus rodinného života (smích), proto o větších obětech raději nemluvit...

Plány na rok 2018 jsou hrát představení, která mám v repertoáru, přidat tak jeden, maximálně dva nové muzikály, zapracovat s kapelou na nahrávkách a klipech. Plánů a přání je vždy spousta, tak uvidíme, zda se zase povede vytvořit něco, na co budeme hrdí.

Zahrajete si v novém roce i hokej? Dozvěděl jsem se, že patří mezi vaše koníčky. Jak v této souvislosti hodnotíte vystoupení naší Dvacítky na MS v Buffalu? A očekáváte z olympiády v Jižní Koreji konečně placku? Budete mít vůbec v natřískaném pracovním kalendáři, který přesahuje ve vašem případě i hranice divadla, čas sledovat hry pod pěti kruhy?

Ano, i hokej bude určitě v roce 2018 patřit k mým radostem a formě aktivního odpočinku. Hokej jsem hrál od dětství aktivně, až do 18 let. Dnes už si pouze chodíme jednou týdně zahrát s přáteli.

Naši junioři předvedli v Buffalu, že ačkoli je ve světě hokej opravdu na vysoké úrovni ve stále více zemích, Česká republika pořád patří ke špičce a bude tomu tak doufám i nadále. Účast v semifinále byla určitě úspěchem a kluci odvedli výborné výkony.

Olympiádu asi nebudu prožívat jako vzorný fanda, ale pokud mi to časové možnosti dovolí, rád si u sledování svátku sportu trochu odpočinu.

Jaký podle vás bude první dospělácký novomileniální rok jako takový? Co od něj očekáváte v globále?

Doufám, že bude klidnější než rok 2017, kdy jsem měl opravdu napilno. Snad se všem povede, užít si rok 2018 naplno a zároveň si v něm najít čas na seberealizaci, odpočinek a radosti s rodinou, přáteli a vůbec všemi blízkými...

Roman JANOUCH

FOTO - Martin J. POLÁK (2) a Monella Photography


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 4.8, celkem 8 hlasů.

Roman JANOUCH

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.