Získání vlastního bytu se stává vážným sociálním problémem

Poptávka po bytech roste a jeví se, že je jich stále nedostatek. To je zřejmě fakt. Ovšem z pouze takového strohého sdělení, které se často objevuje ve sdělovacích prostředcích, které by jinak vypadalo velmi pozitivně, nám ještě nevyplývají podrobnější skutečnosti. Se zvyšující se poptávkou a také vlivem růstu cen surovin a energií roste i cena bytů a je zjevné, že růst cen tohoto segmentu je rychlejší než spotřebitelských cen jiných odvětví.

Je zajímavé, že velmi silně vzrostly ceny bytů v panelových domech, V. Havlem vysmívaných »krrálikárrnách«. Vysmívaná byla i tzv. umakartová jádra sociálních zařízení. Je třeba si uvědomit, že to byla ekonomická a efektivní forma odpovídající době. Takže vyjadřovat se o nich s despektem je stejné jako bez zohlednění doby vzniku se posmívat společným WC na pavlačových domech postavených před 100 nebo 150 lety. Prostě každá doba má svoji úroveň a druhy používaných materiálů. Dnes jsou jádra v panelových domech běžně přestavována s použitím dnes dostupných a módních materiálů. Kritikové předlistopadové bytové výstavby se už nezmiňují, že většina bytů se stavěla ve velikostech 3 + 1 a dokonce dvougeneračních 4 + 1 se dvěma sociálními zařízeními, které zajišťovaly vysoký standard a pohodlí bydlení. Je velmi zajímavé, že poptávka po panelákových bytech postavených před rokem 89 roste více než po zcela nových bytech, kdy v Praze cena panelákového bytu dosahuje a někde i překračuje úroveň 50 000 Kč za metr čtvereční. Proč? Panelové domy jsou na sídlištích, kde byly ponechány plochy i na zeleň, která je dnes vzrostlá a vytváří příjemné životní prostředí. Byla zde vybudována občanská vybavenost a samozřejmě a především dopravní dostupnost, kdy pražská sídliště jsou prakticky všechna propojena metrem. Když jsem se zmínil o cenách. Před rokem 89 byly tři typy bytů z hlediska vlastnictví. Státní, podnikové a družstevní. Státní a podnikové byty se dávaly uživatelům zdarma a ti platili velmi minimální nájem. Družstevní byty si pořizovali budoucí uživatelé koupí družstevního podílu, jehož cena za byt 3 + 1 nebo i 4 + 1 nepřesahoval zhruba 10-ti násobek tehdejšího měsíčního platu. Stát bytovým družstvům poskytoval ny výstavbu dlouhodobé bezúročné půjčky a náklady na bydlení byly i v družstevních bytech pouhým zlomkem dnešních nákladů v poměru k výši příjmů.

Jak je možné získat bydlení dnes? Prakticky existují dvě možnosti. Buď jít do nájmu, ale nájem rodinného bytu o běžné velikosti 3 + 1 je na úrovni zhruba třeba i poloviny průměrného platu, anebo koupit byt vlastní. Jenže u této druhé varianty je otázkou cena, která se pohybuje vždy v milionech korun podle velikosti bytu, takže k získání rodinného bytu o velikosti 3 + 1 při použití výše uvedeného přepočtu, je třeba k úhradě kupní ceny 100 až 200 průměrných měsíčních platů.

Drtivé většině kupujících byty nezbývá než si vzít hypotéku. Hypotéka na byt znamená zavázat se splácet úvěr několik desítek let s ohrožením, kdy při ztrátě zaměstnání nebo nemoci s nemožností splácet, skončí bez bytu a v exekuci. Řada zájemců ani možnost získání hypotéky nemá, protože banky požadují vysoký podíl vlastních prostředků z kupní ceny bytu, kterou při úrovni životních nákladů našetřenou mít nemohou. A tak jim nezbývá nic jiného než platit vysoký nájem v bytě nájemním a velkou část mzdy vydávat za nájem. Vysoký nájem jim znemožňuje našetřit povinný podíl vlastních prostředků pro získání hypotéky a tak se dostávají, v možnosti získání vlastního bytu, do neřešitelné pasti.  Takže zatímco získání bytu před rokem 89 bylo pro zájemce o bydlení téměř beznákladové, dnes je to pro minimálně 50% populace velkým problémem a pro střední a starší generace až nemožné, protože prostě hypotéku nedostanou. Stát bytovou výstavbu nijak nepodporuje a na získání bytu nijak nepřispívá, přesto, že některé vládní strany to měly ve volebních programech, ale po vstupu do vlád se tento slibovaný program nějak vytratil.

Vysoká cena bytů má ještě jeden negativní efekt. Největší poptávka je po malometrážních bytech 1 + KK, 2 + KK nebo maximálně 2 + 1. O větší byty zájem není, protože na jejich cenu prostě zájemci „nedosáhnou“. Tím se ovšem kvalita bydlení celkově snižuje, protože bydlení 4 členné rodiny v bytě 2 +1 není zrovna nejpohodlnější. A tak zatímco plochy bytů a počty obytných místností bytů se v 70. a 80. zvyšovaly, dnes je tento trend opačný. Takže suma sumárum dostupnost bytů se výrazně a dramaticky zhoršila a snižováním počtu obytných místností se snižuje bezesporu i kvalita bydlení.

Jiří HANÁK


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 4.9, celkem 34 hlasů.

Jiří HANÁK

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


fronda
2018-01-24 00:37
Kdo chce lacino vlastní byt ve městě: Litvínov, část Janov.
Překrásná poloha, dobře koncipované sídliště a záruka
"obohacení" ze strany dávných imigrantů. O vesnicích v
okolí ani nemluvím.
Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.