Josip Broz Tito. FOTO - Wikimedia commons

Tito bude mít na své jachtě muzeum

Byly zde sjednávány mezinárodní dohody, plavily se na ní »Kleopatra« Elizabeth Taylorová a ještě ikoničtější Sophia Lorenová: jachta Galeb, symbol Titovy socialistické Jugoslávie, se po rezivění v chorvatském přístavu dočká nového života jako muzeum.

Po smrti Josipa Broze Tita v roce 1980 byla jachta ponechávána svému osudu v přístavu Rijeka, po celou tu dobu, co se rozpadala jugoslávská federace a vypukly série krvavých konfliktů.

V roce 2009 koupila radnice toto plavidlo dlouhé 117 metrů, které bylo dáno do dražby kvůli zadluženosti jeho řeckého majitele. Nyní má být jachta přeměněna na muzeum a má se stát hlavní atrakcí v roce 2020, kdy se tento jadranský přístav stane evropskou metropolí kultury, vysvětluje starosta Vojko Obersnel.

Chorvati skřípají zuby

Tento projekt je předmětem sporů v tu a tam stále ještě fašizujícím Chorvatsku, kde jsou u moci konzervativci a kde je Tito, označovaný za protichorvatského, pro mnohé kontroverzní osobou. O jeho úloze v boji proti nacistům se nepochybovalo, ale jeho odpůrci pranýřují jeho údajnou diktaturu a prý i kult osobnosti. Vloni v září dokonce Záhřeb pod tlakem nacionalistů přejmenoval Titovo náměstí, které je jedním z hlavních v metropoli... »Nechceme bezvýhradně opěvovat Tita, ale vyprávět příběh Jugoslávie a Chorvatska,« ujišťuje Vojko Obersnel.

Jachta Galeb (v chorvatštině a srbštině to znamená racek) opustila v roce 1938 janovské loděnice. Jejím prvním úkolem byla přeprava banánů. Poté ji však Italové zapojili do válečných operací. Britové ji v roce 1941 poškodili torpédem, pak ji zabavili nacisté a znovu byla potopena v roce 1944, když Rijeku bombardovali spojenecké jednotky.

Znovu opravené plavidlo se po válce stalo Titovou oficiální lodí. Na její palubě jugoslávský státník plul v roce 1953 po Temži až do Londýna, aby se tu setkal s Winstonem Churchillem. Podle ČTK šlo o první oficiální návštěvu socialistického státníka ve Velké Británii.

Politické fórum

Na Galebu se také konaly nejvýznamnější diskuse předcházející zrodu Hnutí nezúčastněných zemí, uvádí konzervátorka hlavního muzea v Rijece Kristina Pavečová. Toto politické fórum, jehož iniciátory byli kromě Tita indonéský prezident Sukarno, indický premiér Džaváharlál Néhrú, egyptský prezident Gamál Násir a ghanský prezident Kwame Nkrumah, založily v roce 1961 země, které se nechtěly podílet na konfrontaci Západu s Východem za studené války.

Slavná minulost jachty kontrastuje s tím, čím je dnes. Nejlépe zachované jsou části vyhrazené Titovi a jeho choti Jovance. »Nábytek je původní, abychom mohli co nejvěrněji představit život na jachtě,« říká Kristina Pavečová.

Město počítá s rozpočtem ve výši v přepočtu 140 milionů Kč, který bude financován díky evropským fondům. Tak vznikne plovoucí muzeum jugoslávské historie spojené s hotelem nebo restaurací.

Rijeka v krizi

Rijeka, kdysi prosperující průmyslový přístav, prožívá krizi. Jeho ekonomika je poškozena procesem privatizace a špatným řízením po válce z 90. let. Vojko Obersnel stojí v čele radnice od roku 2000 a doufá, že projekt Galeb bude stěžejním prvkem toho, co označuje za postindustriální přechod, který zahrnuje revitalizaci města s kulturními a turistickými atrakcemi.

Tito stál v čele Jugoslávie od konce 2. světové války až do své smrti. »Díky Titovi se Rijeka stala konečně chorvatskou,« říká 43letá šperkařka Biljana. »Nevím ovšem, jestli ti nejmladší dostatečně Tita znají, aby si mohli udělat odpovídající názor,« dodává.

(rj)


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 4.2, celkem 13 hlasů.

(rj)

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.