Summit EU v Bratislavě: co bude dál?

Dne 16. září tohoto roku se v Bratislavě sešli představitelé členských států EU, aby se zabývali krizí, ve které se Unie dlouhodobě nachází; ostatně to, že se tohoto summitu poprvé nezúčastnila Velká Británie (po tzv. brexitu), je fatálním znamením této krize.

V popředí rokování byly otázky společné bezpečnostní politiky, jež ostatně tvořily jádro Junckerovy »cestovní mapy«, zejména pak výstavba unijní pohraniční a pobřežní stráže. »Úplná kontrola vnějších hranic EU má absolutní prioritu,« konstatoval stálý předseda Evropské rady Donald Tusk.

Jakkoli jsou bezpečnostní opatření reagující na tzv. uprchlickou krizi důležitá, bylo by možné také prohlašovat, že absolutní prioritu mají opatření k řešení krize ekonomické a sociální, opatření pro snížení katastrofálně vysoké nezaměstnanosti mladých lidí a pro posílení hluboce narušené spolupráce jednotlivých členských států. To se ale v Bratislavě nestalo...

Úspěch či neúspěch?

Je skutečně otázkou, jak bratislavský summit hodnotit. Jako úspěch z hlediska EU jako celku? Nikoli, odpověděl by maďarský premiér Orbán... - zejména pak proto, že se nepodařilo změnit migrační politiku Bruselu. O úspěchu lze těžko hovořit, řekl by italský premiér Renzi, snad o krůčku vpřed, ale velmi, velmi malém.

Ocenit lze podle mne to, že účastníci summitu se jasně vyjádřili, že obavám občanů z budoucnosti by mělo být dopřáváno více sluchu; chybělo však, jak by se to mělo stát.

Pozitivní rovněž bylo, že všichni představitelé členských států uznali, že problémy Evropy lze řešit jen a jen společně; z toho lze alespoň pro dnešek vyvodit, že po brexitu se další rozklad EU zdá být nepravděpodobným. Jenže vedle proklamací o nutnosti společného postupu stojí stále více (a marně) kritizovaná politika německé vlády, realizovaná právě bez ohledu na členské státy EU, ačkoliv se jich dotýká, a to výrazně.

Koneckonců za obrovskými problémy s uprchlíky v Evropě stojí právě spolková vláda v čele s kancléřkou Merkelovou. Takže skutečně společně dnes vede Evropská unie jen hospodářskou a ideologickou válku proti Rusku, která je ale proti zájmům EU...

Vstříc rozhodujícímu roku

Pokud jde o konkrétní opatření a důležitá rozhodnutí, ta lze očekávat teprve v příštím roce, po volbách ve Francii (jaro) a Německu (podzim). Počátkem roku 2017 má proběhnout sice další vrcholné setkání EU na Maltě, ale jen informační, kde se (zase - pozn. red.) bude více mluvit, než jednat. Nicméně lze se domnívat, že příští rok bude z hlediska dalšího osudu EU možná rozhodující!

Jiří MAŠTÁLKA


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 5.8, celkem 38 hlasů.

Jiří MAŠTÁLKA

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.