Ilustrační FOTO - Haló noviny

Konec masopustu

Dnešní »babské« rady jsou jiné. Pokud jste stejně pečliví jako naše babičky, tak víte, že letošní masopust končí 13. února, den poté, ve středu, začíná pro věřící předvelikonoční čtyřicetidenní postní období. Do té doby (od 7. ledna až do již zmíněného 13. února) jsme si všichni mohli užívat stejných či podobných požitků s masopustem spojených, jako naši předkové.

Masopust je oslavou hojnosti. O masopustních rejích z Čech i Moravy jsou dochovány písemné zprávy již ze 13. století, i když svátek je zřejmě ještě staršího data. Od středověku církevní mravokárci vystupovali proti rozpustilostem, které se o masopustu děly, což však lidi nijak neodradilo od bujarých oslav. Dnes se drží masopust především na venkově, ale i ve městech je snaha »dovolit« občanům užívat si, jistěže se souhlasem úřadů, radovánek, které pro ně šikovní »podnikavci« připravili…

Ano, masopust je spojován s velikonocemi, jejichž termín není určován jakýmsi nadpřirozeným duchovnem, ale zcela materialistickým prvním jarním úplňkem Měsíce. Ten letos nastane v sobotu 31. března a hned poté »naskočí« velikonoční neděle, letos 1. dubna. Letošní březen je navíc zajímavý tím, že v něm budou dva úplňky, ten druhý, tzv. modrý, bude právě v poslední březnový den.

Babičky samozřejmě věděly a ví, že hlavní masopustní zábava začíná o masopustní neděli (letos tedy zítra, 11. února) bohatým obědem a hodováním. Jen některé z nich to ještě dodržují, třeba proto, že nemají komu smažit sladké koblihy, boží milosti a jiné lahůdky, například klobásky či slaninu. A také ví, že taneční masopustní zábavy, které se tradičně konaly v pondělí (někde již v neděli večer a končily s pondělním ranním rozbřeskem), se konají již jen sporadicky v některých vesnicích. Úterní sváteční průvody maškar, už zůstávají jen ve vzpomínkách. Jsou tak výjimečné, že se jim věnují televize, aby je připomenuly. Úderem úterní půlnoci však veškerá zábava končila. Všechny hudební nástroje musely utichnout a za »všeobecného žalu« byla pochována basa. Při »pohřebním« obřadu se upozornilo na domnělé prohřešky basy (Masopusta) v čase masopustních zábav. Za tklivého nářku »pozůstalých« pak byla basa slavnostně vynesena ven ze sálu a »pohřbena«. Poté čas nevázaného veselí definitivně skončil a sousedé se rozešli domů. Leckde na vesnicích se k této tradici vracejí. Masopust je (ano, spíše byl) svátek radosti, protože provádí lidi obdobím zimy až po začátek tolik očekávaného jara.

Oslavy Masopustu tak, jak je dělali a prožívali naši předkové, už v podstatě existují pouze v kronikách, starých časopisech a také ve vzpomínkách našich babiček a prababiček. Moderní doba, která dává lidem větší pocit bezpečí a klidu i přes tajemné období zimního slunovratu už lidi neděsí tolik, jak je co je děsila dříve. Snad jen tím se dá vysvětlit to, proč už nemívají potřebu slavit jeho skončení tak bujarým svátkem, jakým bezesporu Masopust byl.

A tak si jen zopakujme, že masopust  je třídenní lidový svátek, který ve své podstatě sice nemá nic společného s náboženskou liturgií, ale přesto je podřízen běhu církevního kalendáře. Slavil se ve dnech předcházejících Popeleční středě, kterou začíná 40denní půst před Velikonocemi. Protože datum Velikonoc je pohyblivé, byl pohyblivým svátkem i masopust.

(jan)


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 7, celkem 4 hlasy.

(jan)

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.