Hospodářské výbory V4 v Budapešti

V těchto dnech skončilo další kolo jednání zástupců hospodářských výborů národních parlamentů Visegrádské skupiny v Budapešti.

Pod Maďarským předsednictvím se diskutovaly hlavně dopady revize směrnice 96/71/ES Evropského parlamentu, týkající se vysílání pracovníků do jiných zemí EU a výhledy dalšího víceletého finančního rámce do roku 2020.

Základním požadavkem je obraz společně definovaných cílů a až následně poskytnutí potřebných zdrojů. Určitě by měla být věnována větší pozornost současným výzvám v oblasti obrany a ochrany vnějších hranic spolu se stanovením pořadí priorit k řešení příčin migrace. Stávající chaotický přístup je ekonomicky neefektivní a ani nebudí u občanů Evropy důvěru ve znalost směru řešení problému.

Leo LUZAR, poslanec PSP ČR

Je také nezbytně nutné stanovení oblastí zdrojů k nahrazení finančního deficitu po odchodu Velké Británie z unijního rozpočtového rámce. Tyto příjmy by měly pocházet i z nových zdrojů a neměly by být řešeny pouze přerozdělením stávajících, protože zde by hrozilo omezení již existujících podpor, které by mohly postihnout ekonomiky menších států EU a hlavně pak země V4.

Zvýšení příjmů

Úvahy se ubírají směrem ke zvýšení příjmů na jedno procento HDP spolu se zohledněním ekonomické výkonnosti každého členského státu. Ve V4 existuje přesvědčení, že tradiční politika soudržnosti a společná zemědělská politika prokázaly svou přidanou hodnotu pro Evropu, a tak urychlily konvergenční proces a zlepšení fungování vnitřního trhu a konkurenceschopnost. To je vnímáno i v zemích Visegrádu, kde všechny země dosáhly výrazně vyššího hospodářského růstu, než je průměr EU.

Brexit nám nabízí jedinečnou šanci reformovat transparentně a zjednodušenou formou stranu příjmů EU. Zazněla zde také myšlenka zavedení DPH na bázi členského příspěvku s korekcí stávajících finančních mechanismů. To je ale spíše otázka pro finanční experty. Každopádně je dobře to, že země nám blízké hledají společná stanoviska a cesty ke změnám v pozici rovnoprávných států. Nejsme přeci jen nováčkové, kteří se bojí a jsou vděčni za každé euro.

Složitější debatu vyvolala revize směrnice o vysílání pracovníků za prací do ciziny. Všichni vnímáme snahu Francie a Německa řešit problém spojený s mezinárodní dopravou a cenou práce řidičů kamiónů, zvláště pak v případech kabotáže. To je přeprava zboží dopravcem usídleným v jednom státě mezi místy ležícími v jiném státě.

V otevřené diskusi jsem upozornil i na problém agenturního zaměstnávání a nerovných podmínek na trhu práce. Díky tomu se podařilo i výrazně přepracovat původní návrh společného prohlášení v této oblasti a byla mi přislíbena podpora spolupráce v oblasti agenturního přeshraničního zaměstnávání. Při podezření na porušení předpisu a zákona bude toto řešeno ve vzájemně spolupráci, jak se již nyní děje mezi Slovenskem a Maďarskem.

Novodobý obchod s lidmi

Informoval jsem také zúčastněné kolegy z hospodářských výborů V4, že jako člen KSČM budu prosazovat zákaz agenturního zaměstnávání vůbec. To totiž přerostlo z původního řešení potřeb sezónních prací v zemědělství do obludných rozměrů novodobého obchodu s lidmi za honbou po co nejnižší ceně práce. Naše předvolební heslo o konci levné práce stále prosazujeme. My komunisté totiž jen neslibujeme.

Leo LUZAR, poslanec PSP ČR


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 4, celkem 15 hlasů.

Leo LUZAR

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.