Ilustrační FOTO - Pixabay

Radujme se, jaro přijde!

Včera (2. března)byl první březnový a poslední zimní úplněk, ten druhý, opět březnový, ale první jarní, bude 31. března a hned po něm 1. dubna) na apríla, bude velikonoční neděle. Před tím pak Velký pátek (30. března), který je od roku 2016 státním svátkem. V lidových pověrách je Velký pátek spojován s magickými silami nemajícími nic společného s církevní oslavou tohoto dne…

Babičky věděly, či spíše tušily, ale rády o tom vyprávěly, že v tento den se otevírají hory, které vydávají svoje poklady. Otvírá se dokonce i hora Blaník a podle babiček bylo možné vidět i spící blanické rytíře, což bylo podle nich dobré znamení, že vlasti žádné nebezpečí nehrozí. Pečlivě dbaly na to, aby se v tento den nic nepůjčovalo, protože půjčená věc může být očarována, nic nedarovalo a ani neprodávalo. Nesmělo se hýbat se zemí (rýt, kopat, okopávat, pracovat na poli ani v sadu), ba ani prát prádlo.

A abychom výčet doplnili o moderní dobu, jen připomínáme, že týden před velikonoční nedělí (25. března) začne platit letní čas, což s Velikonocemi nemá už vůbec nic společného.

Babičky dbaly na tradiční velikonoční vysévání obilí. Stačí sehnat (například) zrní ovsa, které rychle vzklíčí. Městským dětem těžko vysvětlovat co je to oves, ječmen, pšenice či žito, i to, proč »na suchá strniska«, žitného pole » vítr tiše zapíská« , když je mnohé nikdy neviděly. Žito ani strnisko. Čímž připomínám dětskou básnickou klasiku Kuřátko a obilí od Františka Hrubína, byť to nemá s Velikonocemi vlastně nic společného. Až na to zelené osení v misce na velikonočním stole… Přednost před klíčícím oblím tak dostávají semena trávy. A když je nemáte či neseženete, za pár desetikorun si zelenou misku můžeme koupit.

Dobrou »babskou« radou je začít shánět bílá slepičí vejce k velikonočnímu barvení. Na trhu je vajec dost a dost, převážně však s hnědou skořápkou. Ty, které dělaly klasické kraslice, již dlouho před velikonocemi vyfukovaly všechna bílé vejce, předem jejich skořápku umyly, aby nebyla mastná a dobře se s ní poté pracovalo. »Hody, hody doprovody, dejte vejce malovaný, nedáte-li malovaný, dejte aspoň bílý, slepička vám snese jiný…« Kdo by neznal tuto nejznámější velikonoční koledu.

Zvyky a tradice. Přejděme ke zvykům, které s církevním pojetím velikonoc mají málo společného. Na Velikonoční pondělí ráno muži a chlapci chodili, a leckde i chodí, po domácnostech svých známých a šlehají ženy a dívky pomlázkou z vrbového proutí. Babičky svoje »línější« polovičky, o synech a vnucích ani nemluvě, právě v tento čas upozorňovaly na to, že by měli vyrazit na vrbové proutí (jen co opadne mráz) a uplést si pomlázku. Málokdo ji však umí vyrobit vlastnoručně, což platí nejen o mužích a klucích z měst, ale dnes žel i o těch, kteří žijí na venkově. A tak malou pomlázku ve městech koupíte již brzy za padesát, větší i za tři sta korun. Z vrbového proutí ale vesměs nejsou. Babičky dbaly na to, aby její chlapi pletli pomlázky opravdu z mladého čerstvého proutí, které má největší podíl životní síly, kterou vyšlehaným ženám a dívkám spletené proutky předávají. Jeden z historických výkladů pomlázky připomíná, že vyšlehané ženy a dívky zůstanou celý rok zdravé a pilné, krásné a veselé po celý rok. Pomlázkou jim předáváme svěžest, mladost, ohebnost a zdraví mladého proutku.

Ženy a dívky máme rádi, proto jejich vyšlehání pomlázkou, byť může být někdy bolestivé, se nedělá proto, abychom jim způsobili nějaké příkoří. Naopak! I proto se traduje, že vyšlehaná žena či dívka jako odměnu za omlazení dá mužům vajíčko, které je prastarým symbolem nového života. A sklenku vína či ostřejšího alkoholu (jen dospělým!) navrch, aby si muži návštěvu dobře pamatovali. S tím vším babičky počítají, a pokud mají doma dcery a vnučky (myslely i na sebe), budou mít v čase předvelikonočním vše připravené.

Velikonoční vajíčka nejsou spojena s významným církevním svátkem, ale se svátkem jarní rovnodennosti. Těžko říci, zda babičky věděly, že zvyk darování vajec v tomto čase zavedli již staří Egypťané. Vejce jako symbol nového života, uznávali i pohané, protože obsahuje zárodek nového života, plodnosti, úrodnosti, životní síly, narození, nesmrtelnosti, slunce, návratu jara a díky skořápce i bezpečí.

Typickými velikonočními barvami vajec jsou červená, žlutá, zelená, červenohnědá, hnědá a černá, tedy barvy, které se daly získat z přírodních zdrojů. Červená barva ochraňovala před démony a zároveň symbolizovala lásku a život. Což naše babičky věděly a ví a jako dobrou radu vám jejich zkušenost předáváme…

(jan)


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 6, celkem 6 hlasů.

(jan)

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.