FOTO - archiv

KSČM předložila návrh zákona o referendu

Ve Sněmovně už je třetí návrh ústavního zákona o všeobecném referendu. Předložili ho komunističtí poslanci v čele s předsedou ÚV KSČM a místopředsedou dolní komory Vojtěchem Filipem. Diskutovat o parametrech plebiscitu budou zákonodárci i odborníci na blízkém semináři.

»Bylo důležité, abychom předložili svoje parametry zákona o referendu, které máme ve vyjednávání s ostatními navrhovateli, a to jak s SPD, tak s ČSSD. Tyto parametry chceme uplatnit při vyjednávání s hnutím ANO, protože minimálně tyto čtyři strany, tj. ANO, SPD, KSČM a ČSSD dávají dohromady 130 mandátů a 120 hlasů potřebujeme pro přijetí zákona o referendu vše Sněmovně,« řekl našemu listu Filip. Za důležité považuje, aby srovnání parametrů měli k dispozici občané, i odborná veřejnost.

Seminář by se podle Filipových slov měl uskutečnit velmi brzy, nejpozději tak, aby poslanci mohli pokračovat v diskusi na toto téma na dubnové schůzi komory, kdy přerušili projednávání návrhu SPD. Filip je společně s exministryní spravedlnosti, poslankyní za ANO Helenou Válkovou a navrhovateli z SPD a ČSSD jedním z garantů tohoto diskusního fóra. Myslí si, že na tomto semináři může dojít ke kompromisu, který by vedl k přijetí komplexního pozměňovacího návrhu, ať už bude jeho nosičem kterákoli ze tří předloh.

Přímá demokracie má být formou výjimečnou

»V současnosti je v českém ústavním systému uplatněna pouze zastupitelská forma účasti občanů na řízení státu. Předkládaný návrh ústavního zákona by současnou formu uplatnění účasti občanů na řízení státu měl změnit způsobem, který Ústava sama předvídá. Vychází z toho, že demokracie není úplná, není-li součástí ústavního systému možnost, aby o základních otázkách spolurozhodovali občané,« uvádějí zástupci KSČM v předloze, kterou už mají poslanci v lavicích. Současně dodávají, že návrh však respektuje skutečnost, že v moderní společnosti by pravidelnou formou výkonu státní moci měla být zastupitelská demokracie, zatímco přímá demokracie v podobě referenda by měla být formou výjimečnou, doplňkovou k zastupitelské demokracii. Proto také návrh ústavního zákona ponechává zákonodárnou pravomoc v plném rozsahu na Parlamentu ČR.

Návrh předpokládá, že předmětem všelidového hlasování by mohly být zásadní věci vnitřní nebo zahraniční politiky státu i další otázky veřejného zájmu. Vyloučeno by naopak bylo rozhodování o ústavně zaručených právech a svobodách, státním rozpočtu, daních, odvodech a jiných platebních povinnostech vůči státu, výkonu moci soudní a z toho plynoucího ustanovování a odvolávání lidí, o změnách podstatných náležitostí demokratického právního státu. Referendem by nebylo možné rozhodovat též o věcech, které by byly v rozporu se závazky vyplývajícími pro ČR z mezinárodního práva. Referendu by však mohlo navrhovat odvolání prezidenta republiky voleného přímou volbou.

O čem by se hlasovat muselo

Předloha KSČM navíc stanoví oblasti, o nichž by se všelidové hlasování konat muselo. Jeho vyhlášení by v těchto případech bylo pro prezidenta povinné. Mělo by k nim patřit přijetí Ústavy a její změny, ústavní zákony, vstup do eurozóny, vystoupení z EU a smlouvy, které by přenášely pravomoci orgánů ČR na mezinárodní organizace. Obvyklé všelidové hlasování by prezident republiky podle normy vyhlašoval na žádost skupiny 101 poslanců, 41 senátorů nebo petice s podpisy nejméně 100 tisíc obyvatel. Hlava státu by se mohla obrátit na Ústavní soud, aby posoudil přípustnost návrhu na vyhlášení plebiscitu i v něm položené otázky.

Verdikt hlasování by bylo možné po určité době změnit nebo zrušit novým referendem či ústavním zákonem, který by ovšem mohli poslanci přijmout nejdříve v následujícím volebním období.

Návrh počítá i s uskutečněním tzv. poradního referenda, avšak pouze v případech, navrhne-li jeho konání vláda nebo společně nejméně dvě pětiny poslanců, a to ke zjištění stanoviska občanů v určité otázce. »Určený počet poslanců umožní, aby poradní referendum mohli vyvolat také opoziční poslanci,« odůvodňují tento počet poslanci KSČM.

Všelidové hlasování by se mohl zúčastnit každý občan ČR, bez ohledu na to, zda žije v ČR nebo v zahraničí, který v den konání referenda oslavil 18. narozeniny. Zároveň se předpokládá, že referendum bude probíhat pouze na území ČR, tedy nikoliv v zahraničí. Stejně tomu bylo při konání referenda o přistoupení ČR k Evropské unii

Aby rozhodnutí v referendu přijaté bylo dostatečně reprezentativní a výsledek tak reflektoval názor kvalifikované většiny občanů na věc, jíž se otázka položená v referendu týká, poslanci KSČM navrhují, že v referendu je přijato takové rozhodnutí, pro které se vyslovila nadpoloviční většina účastníků hlasování. Obdobně, jako v případě referenda o přistoupení ČR do EU. Nenavrhují stanovit k platnosti výsledků referenda závazné kvorum účasti oprávněných občanů na hlasování. Podotýkají k tomu, že tato podmínka není zakotvena ani ve většině demokratických zemí v Evropě.

Závěrem připomeňme, že požadavek referenda patří už k tradiční součásti volebního programu KSČM. Takže možná nepřekvapí, že současný návrh je v pořadí už osmý, protože komunisté své sliby plní. Připomeňme rovněž, že ústavní zákon musí schválit třípětinovou většinou obě komory parlamentu.

(ku)


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 6.1, celkem 44 hlasů.

(ku)

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.