Rozhovor Haló novin s místopředsedkyní sněmovního hospodářského výboru Květou Matušovskou (KSČM)

Jde nám o zrychlení výstavby dopravní infrastruktury

Jste místopředsedkyní hospodářského výboru Sněmovny. Nově i členkou výboru pro sociální politiku a komise pro rodinu a rovné příležitosti. Oba výbory jsou velmi obsáhlé, jak se vám daří tuto novou roli zvládat?

Je pravdou, že těch témat v obou výborech je mnoho. V hospodářském výboru už působím třetí volební období, málo co mne tedy překvapí. S výborem pro sociální politiku je to pro mě malinko složitější. Většina věcí je pro mě tzv. nových, i když všeobecné informace z osobních návštěv jednotlivých zařízení, z vlastních zkušeností a vůbec z působení ve Sněmovně určitě mám. Ale těch témat je tam opravdu hodně. Proto jsem svůj první poslanecký týden v letošním roce opravdu věnovala převážně této problematice. Navštívila jsem úřady práce ve Svitavách a Ústí nad Orlicí. Nejvíce mě samozřejmě zajímalo, kolik uchazečů pobírá podporu v nezaměstnanosti, jaký je podíl nezaměstnaných a kolik je volných pracovních míst. Ptala jsem se samozřejmě také na to, jak se vyrovnali se změnami s příspěvky na děti a jak se kvůli tomu zvýšila administrativa nejen pro úřady, ale pro samotné zaměstnavatele. Malinko jsme narazili i na problematiku poukázek. Vyslechla jsem několik námětů na změny ve vyplácení dávek v hmotné nouzi, které nejsou pro nezaměstnané vůbec motivační. S ohledem na výši minimální mzdy, při nutných odpočtech nákladů spojených s docházením do zaměstnání - jízdné, stravné apod. je pobírání dávek lukrativnější. Není tedy naplněn princip, že osoba, která pracuje, se má lépe, než ta, která nepracuje, případně se práci vyhýbá. Dalším tématem byla novela zákona o sociálním bydlení. Navštívila jsem také Dětské centrum ve Svitavách (bývalý kojenecký ústav) a Azylový dům v Koclířově. O dalších tématech jsem besedovala s přechodnými pěstouny.

V hospodářském výboru vás čeká projednávání novely o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury, pod níž jste také podepsána. O co v ní usilujete?

Tato rychlá novela má zásadní význam na přípravu a především na realizaci dopravních staveb, je na ní jak politická, tak odborná shoda a překlápí stávající zákon do podoby zákona o liniových stavbách. Koncepční změna tohoto zákona jako celku má upravit a sjednotit postupy ve správním řízení ke schvalování staveb. Zavádí institut předběžné držby, zjednodušeně řečeno, tato novela by měla pomoci s urychlením výstavby dálnic, silnic I. třídy a železnic. Uvedené změny jsou inspirovány německou legislativou a stejně jako v Německu nebude mít dopad na všechny stavby. Součástí novely jsou vyjmenované prioritní stavby, kterých se novela bude týkat. Předloha dále řeší vstupy na pozemky při přípravě staveb a navýšení úplaty za věcná břemena. Zavádí speciální stavební úřady pro posuzování sporů při výkupu pozemků na krajských úřadech. Nedokončené majetkové vypořádání nebude nutnou podmínkou pro podání žádosti k povolení liniové dopravní stavby. Jestliže se však nepodaří od majitele vykoupit pozemek, nastane fáze vyvlastňovací a investor nebude muset čekat na výsledek řízení a bude smět zahájit práce na jednotlivých dotčených pozemcích. Díky všem těmto změnám by mělo dojít k rychlejšímu plánování a výstavbě dopravní infrastruktury v České republice.

Zastavme se na chvíli u sporu mezi společností Uber a taxikáři. Zdá se, že tento spor míří ke zdárnému konci. Vláda se se společností dohodla na určitých pravidlech jejího dalšího podnikání. Jak tuto dohodu hodnotíte?

Ráda bych tomu všemu věřila, ale počkám si, až to bude černé na bílém. Na schůzce, kterou zástupci společnosti měli s předsedou vlády, dvěma ministry a primátorkou Prahy, slíbili, že nově budou mít jejich řidiči licence. Neřekli však jaké, jestli licence pro taxikáře anebo na smluvní přepravu. Budou také odvádět daně v České republice a vstoupí do systému elektronické evidence tržeb (EET). To je moc hezké povídání, ale měli na to čtyři roky a stejně porušovali zákon. I díky tomu byli levnější, protože samozřejmě neměli takové náklady jako klasičtí taxikáři. Řidiči této společnosti nemají licence, nemají automobily na podnikání nahlášené na magistrátu, a tím pádem nemají zřízena havarijní pojištění, pojištění sedadel a tzv. »pojistku na blbost«, jak se mezi řidiči profesionály říká. Tato pojištění jsou samozřejmě dražší, pokud je to vozidlo hlášeno jako taxislužba. Toto se na té schůzce vůbec neřešilo a myslím, že i díky tomu se může stát to, že Uber své služby zdraží. Ale pravidla jsou nastavena v zákoně, a tak by je tedy měli dodržovat všichni.

Jaký je váš názor na praxi, kterou provozuje společnost Uber, ale také například firma Taxify, která nabízí stejné služby? Je třeba tyto služby regulovat?

Stejnou službu jako tyto firmy poskytuje česká firma, která se jmenuje Liftago. Tato firma platí daně v České republice, spolupracuje pouze s řidiči, kteří jsou držiteli taxikářské licence a jejich vozidla splňují všechny předpoklady, které stanovuje zákon, to znamená označení, ceník, taxametr atd. Stejně jako Uber nebo Taxify používají on-line aplikace. Proto víme, že se tato služba dá dělat i podle současně platného zákona 111/1994 Sb. o silniční dopravě.

Skončil tendr na provoz mýtného systému po roce 2019. Ministerstvo dopravy bude nyní nabídky posuzovat. Zakázku chce uzavřít do podzimu, aby měl úspěšný uchazeč zhruba 14 měsíců na přípravu mýtného systému. Věříte, že nyní už vše proběhne tak, aby konečně mohla být tato anabáze ukončena?

Musím připomenout, že tu jde o velkou zakázku. Ten, kdo vyhraje, dostane smlouvu na deset let v celkové hodnotě cca 29 miliard Kč. Všichni čtyři uchazeči - tedy Kapsch, slovenský SkyToll, maďarský National Toll Payment Services (podal nabídku spolu s Cell Mobilsoft a českým Eltodem) a německá firma T–Systems International, kteří podali nabídku, splnili kvalifikační podmínky a postoupili do další fáze zadávacího řízení na dodávku a provoz mýtného systému po roce 2019. Tendr je tzv. technologicky neutrální, takže zájemci mohou využít jak současné mýtné brány, tak postupně zapojovat i satelitní technologii. Chci připomenout, že od roku 2007 se z mýta získalo více než 87 mld. Kč a vloni 9,89 mld. Náklady na provoz činí v současnosti 1,5 mld. Kč za rok. Bohužel ministerstvo dopravy nesmí kvůli zákonu o zadávání veřejných zakázek uveřejnit informace o obsahu předběžných nabídek. Ministerstvo poskytlo pouze obecné informace k nabízeným cenám. Jeden z uchazečů výrazně překročil předpokládanou hodnotu veřejné zakázky, cenové nabídky zbylých tří uchazečů jsou obdobné a pohybují se v rozmezí mezi jednou třetinou až polovinou předpokládané hodnoty veřejné zakázky. Nového provozovatele chce ministerstvo vybrat do podzimu letošního roku. Ten pak bude mít 14 měsíců na případné převzetí, testování a spuštění systému elektronického mýta. Problémem však zůstává předběžné opatření, které vydal ÚOHS, kdy zakazuje ministerstvu dopravy s případným vítězem výběrového řízení podepsat smlouvu kvůli chybám v zadávací dokumentaci. Proto se domnívám, že by si mělo ministerstvo dopravy nejdříve vyřešit tuto věc a poté řešit další problémy.

Kritizujete rozhodnutí ministra dopravy Dana Ťoka (za ANO), rozšířit výběr mýtného o 900 km silnic I. třídy. Proč?

Nekritizuji ho jako jediná, další, kdo zahájil kritiku tohoto rozhodnutí, byla Asociace malých a středních podniků a živnostníků, znepokojení vyjádřily i Svaz průmyslu a dopravy, Nejvyšší kontrolní úřad a později se ke kritice přidali i hejtmani, starostové jednotlivých obcí a měst a prezident ČR. V prosinci 2016 najatí poradci zaslali ministerstvu analýzu, v níž označili jako nejefektivnější postup nerozšiřovat mýtné a setrvat u stávajícího rozsahu. Na základě politické objednávky analyzovali i ekonomičnost rozšiřování. Z této analýzy vyplynuly tři varianty – rozšíření o 76 km, rozšíření o 474 km a o 900 km silnic nižších tříd. Podle výsledků analýzy bylo ekonomicky nejvýhodnější rozšíření zpoplatnění silnic I. třídy o 76 km a nejhorší rozšíření o 900 km. S ohledem na dosažené parametry multikriteriálního hodnocení bylo jako optimální navrženo rozšíření zpoplatnění silnic I. třídy o 474 km. Důležité v této souvislosti je také zmínit, že průměrný výnos jednoho kilometru silnice první třídy se dlouhodobě pohybuje na čtvrtině výnosu dálnice. Předpoklad výnosnosti nově zpoplatněných silnic první třídy je ještě nižší. Na základě odborných studií má nově navrhovaný úsek Plzeň - České Budějovice dlouhý zhruba 130 kilometrů za rok na mýtném vybrat 135 milionů korun. To je méně než např. prvních deset kilometrů dálnice D1 z Prahy do Brna. Toto odpovídá v současnosti méně než 40 % stávajících zpoplatněných silnic I. třídy.

Rovněž KSČM se přiklání k rozšíření jen o 474 km silnic I. třídy. Proč preferujete právě tuto variantu a jakých silnic by se to týkalo?

Tak zpoplatnění více než 900 km silnic 1. třídy je pro nás absurdní číslo, i když jsme si vědomi toho, že toto číslo je kompromisem k prvotnímu návrhu tehdejších koaličních partnerů ČSSD a KDU-ČSL, kteří chtěli zpoplatnit až 3000 km. Domníváme se, že toto zpoplatnění bude nepochybně znamenat přesun nákladní dopravy na silnice nižších tříd, které nejsou pro takový provoz připraveny ani konstrukčně ani ze strany bezpečnosti provozu. Zároveň to bude znamenat navýšení nákladů na údržbu silnic z rozpočtů krajů a obcí. Doufáme, že podmínky výběrového řízení připouštějí změnit rozsah zpoplatnění dálnic a silnic 1. třídy i v průběhu a před ukončením tendru. Proto považujeme, jak už jsem zmínila, variantu 474 km, která byla označena za optimální v poměru mezi náklady a možnými výnosy za reálnou, neboli laicky řečeno za schůdnou.

Ministr Ťok zvažuje zavedení zákazu předjíždění pro kamiony. Jak se stavíte k tomuto záměru?

Plošný zákaz předjíždění kamionů je podle mého názoru nesmysl. Chápala bych to před místy, kde jsou prováděny práce na silnici nebo v určitých úsecích na obchvatech měst, kde je celkově doprava hustší.

Připravuje KSČM nějaké legislativní návrhy, na nichž se spolupodílíte? Pokud ano, o co konkrétně jde?

KSČM samozřejmě i v tomto volebním období předkládá své legislativní návrhy. Spolu s kolegy jsme předložili novelu o majetkovém vypořádání s církvemi, která nám prošla prvním čtením. Dále je ve Sněmovně už zákon o referendu či zákon o zrušení zákazu dodávek pro jadernou elektrárnu Búšehr. Připomínám, že tento zákon jsme předkládali i v minulém volebním období, ale bohužel nám ho zamítli.

Jana DUBNIČKOVÁ


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 3.2, celkem 21 hlasů.

Jana DUBNIČKOVÁ

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.