Ilustrační FOTO - Pixabay

Rakovina prsu – jak ji včas odhalit a nenechat vyhrát

Rakovinou prsu v Česku ročně onemocní zhruba 6000 žen. Přestože se jedná o velmi závažnou nemoc, při včasném podchycení je zde dnes díky pokročilým možnostem léčby již poměrně vysoká šance na úplné uzdravení. Ze všech onkologických disciplín má právě léčba prsních nádorů největší úspěšnost. V dnešních Haló radách vám ve spolupráci s onkoložkou Andreou Pásztorovou poradíme, jak tomuto onemocnění předcházet a jaké jsou možnosti jeho léčby.

Nemoc západního světa

Karcinom prsu se vyskytuje převážně ve vyspělých státech Evropy a Ameriky. Česká republika zaujímá na pomyslném žebříčku zemí s největším výskytem rakoviny prsu 30. místo na světě, v Evropě pak 21. místo. V tuzemsku jí ročně onemocní každá tisící žena, téměř třetina z nich rakovině podlehne. Přestože počet pacientek s touto diagnózou v posledních letech stoupá, většina z nich zahajuje léčbu už v raných stádiích nemoci s velmi dobrými vyhlídkami na úplné uzdravení. »Díky tomu, že ženy dnes kladou větší důraz na prevenci, se podaří odhalit většinu prsních nádorů v raných stádiích vývoje, a onemocnění se tak podchytí včas,« říká doktorka Andrea Pásztorová, radiační onkoložka z Protonového centra pro léčbu rakoviny v Praze.

Na vině je genetika i stres

Ženy, které mají rakovinu prsu v rodině, mají vyšší riziko vzniku tohoto onemocnění než ženy bez dané genetické dispozice. Nehraje přitom roli, zda příbuzná s touto diagnózou pochází z otcovy či matčiny strany, poškozený gen mohou dítěti předat oba rodiče. V případě onemocnění diagnostikovaného u přímých příbuzných jako matka, sestra nebo dcera, je pak riziko vypuknutí nemoci zvýšeno.

Více ohrožené jsou dále ženy, které začaly menstruovat již před 12. rokem života, nebo ty, u kterých naopak menopauza nastoupila až po pětapadesátce. Genetické mutace, které ženu určitým způsobem předurčují ke vzniku rakoviny prsu, se ale dají včas zjistit a následně řešit např. preventivním odstraněním orgánů.

Vznik karcinomu jakéhokoli typu bývá rovněž často spojován se stresem. »Pacientky často říkají, že právě stres byl jakýmsi ukazatelem, nebo dokonce i spouštěčem samotného onemocnění,« doplňuje Pásztorová.

Estrogen a rakovina

Vliv na vznik rakoviny prsu má také nadměrné množství ženského pohlavního hormonu estrogenu. Ten se tvoří v tukové tkáni. Obezita je proto velice často doprovázena zvýšenou hladinou estrogenu.  Energetická hodnota jídla ovlivňuje metabolismus a ten má zase vliv na produkci hormonů. Ženy, patřící do ohrožené skupiny, by se tedy ideálně měly vyhýbat příliš kalorickým jídlům i alkoholu. Naopak je vhodné do jídelníčku zařadit čerstvé ovoce a zeleninu a pravidelně sportovat.

Pozor by si pak měly dát také ženy-kuřačky. Přestože přímý vliv kouření na vznik rakoviny prsu nebyl prokázán, je zřejmé, že cigarety obecně zvyšují riziko vzniku mnoha zhoubných nádorů.

Riziko vzniku rakoviny snižuje těhotenství

Těhotenství má na hladinu estrogenů v těle pozitivní vliv. Ženy, které porodily své první dítě před třicítkou, jsou před nádorovým onemocněním chráněny více než ty, které se staly matkou v pozdějším věku, nebo bezdětné ženy. V podstatě platí, že čím více dětí ženy mají, tím lépe. Nezanedbatelná je přitom i doba kojení, které má rovněž přirozeně ochranný účinek a příznivě ovlivňuje hladinu estrogenů v těle.

Na prevenci by měly dbát hlavně čerstvé pětačtyřicátnice

Riziko onemocnění stoupá celoživotně. Od 45 let je však ženám doporučen tzv. screening, tj. pravidelné vyšetření na mamografii a prohlídky u odborníka. Zatímco ženy po třicítce představují necelé 1 % ze všech diagnostikovaných pacientek, u čtyřicátnic už se začíná četnost nádorů zvyšovat a kulminuje u žen po padesátce, kde rakovinou onemocní celých 14 % žen.

Samovyšetření prsu je základ

Základním preventivním opatřením, na které by si měla jednou za měsíc udělat čas každá žena, a to už od 20 let, je samovyšetření prsu. Přestože oproti mamografii dokáže odhalit pouze hmatatelné nálezy, jde o nejjednodušší metodu, jak zachytit případné změny v prsu včas. »Samovyšetření prsu by se měla naučit každá žena, protože svá prsa zná nejlépe. Jakoukoli malou bulku nebo cokoliv, co tam dříve nebylo, by si měla nechat vyšetřit u gynekologa. A to co nejdřív, protože onemocnění by se postupem času mohlo posunout do vyššího stádia,« vysvětluje MUDr. Pásztorová.

Vyšetření je přitom nejlepší provádět po menstruaci, kdy v prsou není žádné napětí. Pokud žena nemenstruuje, může si zvolit jakýkoli jiný den, třeba vždy první den v měsíci. Všímat by si přitom měla symetrie prsů a jakýchkoli změn jejich tvaru, vzniku důlků a kožních změn. Krouživými a proti sobě tlačícími pohyby by potom měla prohmatat okolí dvorce, celý prs a oblast mezi prsem a podpažím až do vrcholu podpažní jamky. Pozornost je nutné věnovat také bradavkám – pokud jsou tzv. vpáčené nebo se na nich objevuje vyrážka podobná ekzému či výtok, může jít o varovný signál.

V neposlední řadě by si měly ženy při samovyšetření všímat, jestli se prs hýbe při upažování a vzpažování. Zdravý prs na pohyby paží reaguje dynamickým pohybem, nemocnému naopak jakoby v pohybu něco bránilo.

Mamografii (skoro)nic neunikne

Mamograf si můžeme představit jako rentgen, který prosvítí prsní tkáň a odhalí přítomnost nádorových buněk. Vyšetření se není třeba bát, je naprosto bezpečné a kromě chvilkového stlačení prsu není nijak bolestivé. Mamografie odhalí celkem 95 % karcinomů přítomných v těle, tedy i takové, které samovyšetřením vzhledem k jejich nepatrnosti ještě nelze nahmatat.

Pravidelná mamografická vyšetření snižují úmrtnost na rakovinu prsu až o 40 % a s dvouletým odstupem by je měla absolvovat každá žena starší 45 let. »Pokud má žena pozitivní rodinnou anamnézu, tak se vyšetření doporučuje i dříve,« podotýká onkoložka.

V případě, že spadáte do ohrožené věkové kategorie a ještě jste od svého lékaře neobdržely pozvánku na mamograf, na nic nečekejte a žádanku si vyžádejte samy. Vyšetření je od 45 let plně hrazeno zdravotními pojišťovnami.

A co když bude nález pozitivní?

Hlavní je nepropadat panice. »Bulka samozřejmě nemusí být hned zhoubná. Mnoho žen má nezhoubné nálezy, jako jsou fibromy a cysty. Tyto pacientky bývají většinou ve sledování a jsou pravidelně vyšetřovány,« podotýká Pásztorová.

Pokud mamograf odhalí nějaký nález, následuje ultrazvuk, který zjistí, kde přesně se nádor nachází, a histologické vyšetření vzorku odebrané tkáně, které ukáže, zda je zhoubný či nikoli.

Operace, chemoterapie a ozařování

Pokud se nádor skutečně projeví jako zhoubný, první na řadu přichází operace. V časném stádiu rakoviny stačí provést chirurgický zákrok, při kterém je pacientce prs zachován. Operaci může, ale nemusí předcházet chemoterapie, jejímž cílem je zmenšit zhoubný nádor tak, aby se dal následně lépe operovat. O přesném postupu vždy rozhoduje ošetřující onkolog.

Po operaci často následuje ozařování neboli radioterapie, při které je využíváno fotonové či protonové záření. U některých pacientek operaci z různých důvodů nelze provést a k radioterapii se tak přechází rovnou. »Taková metoda se nazývá radikální radioterapie. Nicméně šance na vyléčení je zde nižší. V ideálním případě by měla radioterapie následovat až po operaci,« upozorňuje onkoložka. Samotné ozařování je pak oproti operaci ambulantní záležitostí bez nutnosti pracovní neschopnosti.

Foton nebo proton?

Jaký typ radioterapie je vhodný, se liší případ od případu. »Pokud má pacientka nález v levém prsu, tedy v blízkosti srdce, je pro ni protonová léčba výrazně šetrnější, protože se dá přesně zacílit, aniž by srdce a jeho okolí zbytečně zatížila a poškodila,« vysvětluje Pásztorová. U protonové terapie je ale zásadní, aby se prs při ozařování nehýbal. U žen, jejichž prsa jsou pohyblivá nebo příliš velká, se proto tento typ terapie nehodí a bývá jim doporučena léčba fotonová.

V Protonovém centru se ozařování provádí ve dvou různých režimech. Buď jde o 33 ozáření uskutečněných během šesti a půl týdne, nebo o 20 ozáření během jednoho měsíce. Ve srovnání s fotonem je protonová léčba časově náročnější, protože příprava pacientek je složitější, o to ale přesnější.

Fotonová radioterapie: Funguje na principu vyslání fotonových svazků z různých úhlů do cílového objemu. Nižší dávku záření dostanou však i okolní tkáně, u kterých tak dochází k částečnému poškození.

Protonová radioterapie: Umožňuje díky fyzikální podstatě protonů výraznější šetření okolní tkáně. Navíc umožňuje zvyšování dávky do cílového objemu.

»Pacientka u nás musí absolvovat přípravu, během níž se naučí na dvacet nebo třicet vteřin zadržet dech a vydržet v nádechu během záření. Proton se totiž spustí pouze při správném nádechu,« podotýká onkoložka. »Poté, co pacientka natrénuje dýchání, jde na CT. Tam se v nádechu udělají snímky, do kterých zakreslíme objekt, který chceme ozařovat, a orgány, které chceme chránit. V tomto případě jde vždy o srdce a plíce,« doplňuje.

Pravidelné kontroly nutností

Po ukončení léčby musí pacientky chodit na pravidelné kontroly. »Pacientky zůstávají ve sledování u svého onkologa, na pravidelné kontroly však paralelně chodí i na naše pracoviště, pokud se u nás léčily,« vysvětluje Pásztorová. V prvních dvou letech po vyléčení se kontroly provádějí každé tři měsíce, poté se interval prodlužuje na půl roku. Prsa jsou vždy vyšetřena pohledem a pohmatem a vyšetření je dále doplněno i mamografem a odběrem krve, kde se zkoumá přítomnost takzvaných nádorových markerů, tedy známek rakovinového bujení.

Helena KOČOVÁ


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 5.3, celkem 12 hlasů.

Helena KOČOVÁ

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.