Přerod

Druhá polovina druhé dekády 21. století nám stále více ukazuje, že se starý proletariát tak, jak jej znali klasici, naprosto proměnil. Dělník již není tím typickým dělníkem, jak jej popisoval Marx, že pracuje někde v továrně na těžký průmysl a pomáhá kapitalistovi budovat kapitalismus. Dnes mezi dělnickou třídu, tak jak byla původně definována klasiky, můžeme zařadit i prodavačky, odborníky na informační technologie, telefonní operátorky, pracovníky služeb a mnohé další. Probíhá debata, zda je to skutečně stále proletariát s těmi samými prvky tak, jak vše definovali klasikové. Musíme si přiznat, že není. Ať se to někomu líbí, nebo ne. Použiji zde tvrzení poměrně známého francouzského myslitele Rogera Garoudyho, který byl filosofem Komunistické strany Francie. Tento filosof již v šedesátých letech 20. století prohlásil, že »dělnická třída zburžoazněla«. A již v té době měl pravdu.

Možná se ptáte, co to přesně znamená. Toto tvrzení znamená posun dělnictva směrem ke konzumní společnosti a do jisté míry převzetí hodnot střední třídy. Lze tedy tvrdit, že dnes dělník, který pracuje v určité profesi, chce vlastnit byt či dům, mít své vlastní auto, manželku, rodinu a klid. K tomu připočtěme, že chce mít slušné vybavení svého zázemí a uvidíme jasné propojení s konzumem. Netvrdím, že je to něco špatného, ale pouze poukazuji na fakt, že dělník již není dělníkem v klasickém pojetí.

S tím vším souvisí společnost založená na dluhu. Jistě mi dáte za pravdu, že hodnoty dělníků se změnily zejména díky tomu, že si mohou na vše půjčit (kapitalismus je postaven na neustálém růstu dluhů). Z toho všeho se ovšem vymyká třída, která se dnes nazývá prekariátem, a je to vlastně nový proletariát. Jsou to lidé, kteří jsou nespravedlivě odměňováni, hodně vytěžováni, málo chráněni a vykořisťovaní nadnárodním kapitálem. Jsou to tedy například pracovníci supermarketů, prodejen typu Vesna atd. Příkladů je více než dost. Jsou i poměrně organizovaní – na sociálních sítích, ulicích, na pracovištích a nejsou jim například lhostejné ekologické problémy. Jablkem sváru je tedy to, že dnes je klasických dělníků velice poskrovnu, a proto se levice musí přetransformovat (zaměřit) na tu skupinu lidí, která bohužel »zburžoazněla«, změnila své životní hodnoty a je vykořisťována nadnárodním kapitálem a oligarchy.

K tomu všemu ještě můžeme přičíst, že v dnešní době globalizovaného kapitalismu, který je založen na nerostném bohatství, vládnou (mezi)národní oligarchové (Trump, Kiska aj.). Tito oligarchové nahrazují národní politické elity. Z tohoto důvodu je nutné co nejdříve rozložit neoliberalismus a kapitalismus, který je založen na neustálém drancování nerostných zdrojů. Sílu k této přeměně bude mít jedině onen nový proletariát, který je dnes nazýván prekariátem. Pokud tedy platí, že příslušníci prekariátu jsou skutečně budoucími hybateli dějin, tak dnes jsou levicové strany zastaralé a je nutné je modernizovat. Společnost se diametrálně odlišuje od doby v roce 2000, natož v roce 1980. S těmito proměnami je nutné pracovat a chápat je v širokém kontextu.

Jan KLÁN, předseda OV KSČM Kutná Hora


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 5.3, celkem 41 hlasů.

Jan KLÁN

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


fronda
2018-03-21 00:10
Už Lenin i Mao předvedli, že "klasický proletariát"
nepotřebují. Současná slabost levice není zapříčiněna jinou
podobou dělnictva.
Gartouzek
2018-03-20 10:54
Plně souhlasím s panem Klánem, že je nejdříve potřeba rozložit
neoliberalismus, filozofii obhajující kapitalismus. Je zde však velký
problém. Neoliberalisté se hodně opírají o vědecké poznatky z
psychologie, byť již zastaralé. Zatímco marxisté ve své filozofii se
především opírají o ekonomicky sociální vztahy. Neoliberalismus se
dá porazit jen exaktními argumenty opírající se o soudobé vědecké
poznatky z psychologie. Vidím jen dvě možnosti: buď marxismus absorbuje
soudobou psychologii a může se opět stát masově vůdčí nebo se toho
úkolu zhostí jiná politická strana nebo hnutí a marxismus se stane
pouze historickým.
Gartouzek
2018-03-20 10:53
Velice zajímavé zamýšlení. Že současná dělnická třída již
není kvalitativně onou dělnickou třídou z dob Karla Marxe je dávno
zjevné. Karel Marx vnímal dělnickou třídu jako hegemona společnosti i
pro její početní převahu u obyvatelstva. Pokud by prekariát jako
organizovaná skupina měla převzít roli hegemona, pak by v demokratické
zemi musela mít početní převahu a to nemá. Velice by mne zajímal
názor kovaného marxisty, co se stalo s lumpenproletariátem, který je
zmiňován v Komunistickém manifestu. Ne to do určité míry onen
prekariát? V současné době v naší zemi je podmínkou, aby hybnou
silou byla nějaká třída? V Komunistickém manifestu se píše o i
egoismu. Není v současné naší společnosti dominantní antagonistický
rozpor mezi egoisty (pravičáky) a neegoisty (levičáky) napříč
třídami? Z informací v Komunistickém manifestu lze odvodit, že mezi
buržoazii, měšťanstvem a lumpenproletariátem bylo nejvíce egoistů a
nejméně mezi dělnictvem z vesnic. Platí to i dnes?
Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.