Rozhovor Haló novin s poslancem Jiřím Valentou, místopředsedou sněmovního výboru pro evropské záležitosti (KSČM)

GDPR má ochránit digitální práva občanů EU

Můžete ve zkratce objasnit, co vlastně znamenají v poslední době tolik citovaná čtyři písmena GDPR?

Používaná anglická zkratka GDPR (General Data Protection Regulation) je název pro obecné nařízení na ochranu osobních údajů. Tento doposud nejvíce ucelený soubor pravidel na světě se v blízké době, konkrétně od letošního 28. května, dotkne prakticky každého, kdo shromažďuje nebo zpracovává osobní údaje lidí, občanů Evropské unie, a také společností a institucí, které mají sídlo sice mimo EU, ale na evropském trhu působí. Někdy je GDPR označováno i jako tzv. skrytá směrnice, což znamená, že poskytuje členským státům určitý prostor ke stanovení vlastních pravidel formou zákonů nebo podzákonných předpisů.

A co je cílem tohoto nařízení?

Hlavním cílem, jak se uvádí v důvodové zprávě, je ochrana digitálních práv občanů Evropské unie. V této souvislosti bych rád zdůraznil, že nařízení je namířeno napříč všemi odvětvími a segmenty. Netýká se jen firem a institucí, ale i každého jednotlivce, který nějakým způsobem manipuluje s osobními údaji. A je lhostejné, zda se jedná o údaje zaměstnanců, zákazníků, pacientů, žáků či například klientů. Směrnice se ale dotkne i těch, kteří sledují či analyzují chování uživatelů na internetu či využívají aplikace nebo i jiné »chytré« technologie a také některých dalších.

Na adresu GDPR padají nejednou i dost kritická slova. Bylo zkoncipování a uvedení této směrnice »v život« skutečně nutné?

To je poměrně složitá otázka, přičemž já osobně se domnívám, že v jistém smyslu ano. A to například v souvislosti s nutným omezením zásahů v některých internetových, či v dalších komunikačních technologiích podnikajících subjektů, do osobnostních práv každého z nás. Ať se již například jednalo o nelegální kontrolu e-mailové korespondence, podprahově servírovanou a individuálně směrovanou reklamu, nebo monitoring míst, kde se nacházíme atd. Zejména zde, na internetu, byla často osobní a citlivá data občanů beztrestně zneužívána ve prospěch některých subjektů, ať již ekonomických, tak i politických. Ovšem co se týče samotného rozsahu a záběru GDPR, připadá mi silně předimenzovaný, a ve svých důsledcích bude pro kvalitu života člověka až kontraproduktivní! Je přece nesmyslné, aby například na školních webových stránkách, případně školní nástěnce, bylo nutné mít ke zveřejnění fotky skupiny žáků povolení od rodičů každého z nich. A takových obludností bychom mohli najít ve směrnici mnohem více.

Jaký je podle GDPR vlastně rozdíl mezi osobními a jinými údaji, či daty, chcete-li?

»Osobní údaje« tvoří veškeré informace, které mohou identifikovat člověka jako takového, a to i nepřímo. Jedná se například o jméno, identifikační či rodné číslo, bydliště, výši příjmu, datum narození, údaje o zdravotním stavu, telefonní číslo, IP adresu či různé identifikační údaje vydané státem, jako například číslo občanského průkazu. Do této skupiny údajů patří také audio, video či foto záznamy člověka aj. Další podmnožinou dat jsou tzv. zvláštní osobní údaje, které bývají někde označovány také jako »údaje citlivé«. Tvoří ji informace o náboženském či filozofickém vyznání, sexuální orientaci, trestních deliktech či například o členství v odborech aj. Třetí skupina údajů zahrnuje tzv. genetické údaje. Jedná se třeba o DNA, krevní skupinu, Rh faktor krve aj. Poslední skupinou jsou tzv. údaje biometrické. Patří mezi ně mimo jiné snímek obličeje, oční duhovky, sítnice či podpis. A co je zajímavé, norma do této skupiny zařadila i hlas, konkrétně jeho zbarvení.

Vidíte vy osobně v přijímání směrnice GDPR v ČR nějaký výraznější problém?

Problémy sebou tato směrnice ponese, a již je také nese, a to značné! Jedním z nich bude určitě ten, který aktuálně nepřehledný, až chaotický stav v ČR způsobil, což jsou doposud chybějící národní prováděcí předpisy. V současné době sice již probíhá ve Sněmovně zrychlené řízení projednávání návrhu zákona o zpracování osobních údajů, ale vzhledem k tomu, že unijní směrnice GDPR bude platit již od konce května letošního roku, lze jen smutně konstatovat, že takovýto zcela nezbytný prováděcí předpis tady měl být již tak před rokem. Kvůli nepochopitelně laxnímu přístupu předešlé vládní koalice ČSSD, ANO a KDU-ČSL, a to nejen v této oblasti, se teď firmy, ale i jednotlivci, na které budou nové povinnosti tvrdě dopadat, nejspíše zblázní. A čas na národní úpravy a přizpůsobení se asi 50 bodům, které směrnice GDPR »bohorovně« svěřuje do pravomoci členským státům, například na revizi informačních systémů či postupů v nakládání s osobními údaji, byl již od dubna 2016. To je další smutný výsledek práce prý tolik úspěšné Sobotkovy vlády!

Copak nepřišlo od naší eurokomisařky Věry Jourové vůbec žádné varování?

Věra Jourová, která byla dříve ministerskou nominantkou hnutí ANO, již asi zcela podlehla soustředěnému centristickému tlaku bruselských byrokratických struktur, a to zejména těch nevolených. Nejen, že tuto, až demagogicky a paranoidně všeobjímající směrnici zcela podporuje, ale dokonce ještě veřejně odsuzuje, podle ní abnormální a hysterické, reakce od lidí a firem z České republiky, které prý vedou k dalšímu zhoršování obrazu Evropské unie v očích české veřejnosti. Ještě koncem února také například vyhlašovala, že GDPR dopadne zejména na firmy s více než 250 zaměstnanci, což se dnes ukazuje jako zjevná nepravda, neboť směrnice dopadne na všechny ty, které jsem označil v úvodu našeho rozhovoru.

Kdo by měl mít toto evropské nařízení v ČR na starosti a provádět také jeho kontrolu?

Hlavním regulátorem byl u nás doposud v oblasti ochrany údajů Úřad pro ochranu osobních údajů a ten by se měl takto angažovat i nadále. Na jedné straně se mu sice dostane navýšení pravomocí, na straně druhé bude již částečně podřízen Evropskému sboru pro ochranu osobních údajů (EDPB). To bude v praxi znamenat, že v případě nesouhlasu s rozhodnutím našeho Úřadu bude mít konečné slovo tento zastřešující orgán. Takže i zde je vidět, jak plíživým, ale o to více soustavným a nekompromisním, je proces zbavování suverenity národních států ve prospěch často dysfunkčního evropského molochu pod diktátem ekonomicky nejsilnějších zemí. Takto by spolupráce v Evropě rozhodně fungovat neměla!

Marie KUDRNOVSKÁ


Marie KUDRNOVSKÁ

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


hajek.jiri51
2018-04-12 13:38
Ty "cílené" reklamy na stránce HaNo mne iritují už dlouho.
Doufám jen, že z nich má HaNo příjem, který stojí za to.
Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.