Top Star magazín jako jeden z moderátorských Olympů

Mirek Šimůnek o soukromém životě i Livii Klausové

Rodák z Jilemnice Miroslav Šimůnek oslavil tento měsíc kulaté, čtyřicáté narozeniny. Už se dávno zbavil nálepky superkladného chasníka Honzy z úspěšné Troškovy pohádky Z pekla štěstí. Natočil mnoho filmů a televizních inscenací, včetně těch v anglickém jazyce. Zahrál si dokonce v »bondovce« Casino Royale. Dnes je vyhledávaný především jako moderátor společenských akcí i televizního Top Star magazínu na Primě. Ale září i na prknech, která znamenají svět, kde ho čeká velká výzva. A v blízké době se vrátí rovněž do pohádky: zahraje si jednu z hlavních rolí v česko-slovenském příběhu Když draka bolí hlava. Na to ostatně padla hned první otázka…

Na co se máme v nové pohádce těšit? Do kin by měla jít v říjnu…

Abych řekl pravdu, mě to vše teprve čeká. Natáčení je celoroční, aby tam bylo zimní i letní období. Zimní scény s drakem už jsou natočené, my králové a královny země české i slovenské se teprve objevíme před kamerou, a to na konci května a v červnu. Ale moc se těším, je to pro mě obrovská čest! Mojí partnerkou bude Kateřina Brožová, slovenskou stranu bude reprezentovat megaherečka Kamila Magálová a Ján Kolejník, který platí na Slovensku za velkou hvězdu. Zkrátka samí herci, s nimiž je radost spolupracovat…! A aby byly informace úplné, před tři čtvrtě rokem jsem natočil malou roli v americkém filmu, který také půjde do kin. Jmenuje se UE Agent. Takže je na co se těšit.

A jak »válčíte« na prknech, která znamenají svět?

Dlouhodobě hraji čtyři komedie v Divadle Artur, ale to hlavní mě teprve čeká. V tuhle chvíli zkoušíme Tři letušky v Paříži. To je celosvětově populární představení, které získalo cenu za reprízování. Jedná se o nejrežírovanější komedii. A u nás se bude hrát na Broadwayi, což je také výjimečná záležitost a husarský kousek. Činohra na Broadwayi… Prostě to bude stát za to. Já hraji jednu ze dvou hlavních rolí – v alternaci s Davidem Gránským. Premiéra bude 9. května.

Při moderování soutěže Miss a Mistr Charme v Brně

Nu, a co moderování? Kolik zvládnete s ohledem na Top Star magazín akcí?

Březen byl hodně náročný. Začal jsem sám sebe oceňovat tam, kde bych chtěl být. Pokud organizátoři nemají peníze, nedohodneme se. Nechci jít pod cenu. A roli v tom hrají i časové důvody. V březnu jsem měl jeden jediný volný den, a když se podívám na kalendář pro příští týdny a měsíce, vyjde mi, že až do konce února příštího roku mi zbývá všehovšudy dvacet volných dnů. Musím ale dodat – zaplaťpánbůh…

Máte toho na práci poměrně hodně, a přesto nevyužíváte služeb manažera. Neulehčilo by vám práci, kdybyste si nějakého našel?

Manažerů jsem v minulosti měl několik a dával jsem jim dost velká procenta. Možná víc než ostatní – a ani to nemuseli danit. Pak jsem ale přišel na to, že všechno zvládám sám. Tak proč vyhazovat peníze za něco, co dokážu bez cizí pomoci? Když se mi například nechce řídit, objednám si šoféra, nebo mi pomohou kamarádi. Představoval bych si takového manažera, který mi shání práci a sám ji vyhledává, jenže tak tomu u mě nikdy nebylo. Proto mi přijde naprosto zbytečný. Lidi mi sami volají, píšou na sociální sítě a ve všech agenturách se navzájem dobře známe. To jsou letité kontakty. Oni mě kontaktují a vše dohodneme napřímo. Navíc některé akce se opakují každý rok, takže jsou v kalendáři dopředu dané.

Která z akcí byla pro vás až dosud něčím jako moderátorským Olympem? Čeho si považujete úplně nejvíce?

To je jasné. Když jsme v roce 2009 s Mirkem Etzlerem moderovali Miss České republiky. Byl to ten poslední ročník – s Taťánou Kuchařovou v čele. Ano, se soutěží to dopadlo, jak dopadlo, ale my jsme moderovali dvouhodinovou show, na kterou koukaly miliony diváků – pokud si vzpomínám, tak dva a půl milionu. No a za další Olymp považuji Top Star magazín. Absolvoval jsem velký casting, který se podařil, a mně to jistým způsobem nesmírně vyhovuje. Je to přímý přenos, takže veškeré další soukromé akce, které uvádím, jsou ve srovnání s tím naprosté nic. Přímý přenos byl a bude vždycky nejvíc! Je to skvělá škola.

Když už mluvíte o škole, do té se chodí děti učit. Co jste se tedy především díky Top Staru naučil?

Víte, to je specifický obor, který spojuje čtecí zařízení s improvizací. Já přitom improvizuji nerad, většinou jen tehdy, kdy je potřeba čas natáhnout, nebo naopak zkrátit. Někteří kolegové ale improvizují ze zásady. Vzpomínám si, že zpočátku mě přímý přenos stresoval, teď to pro mě sice stále zůstávají nervy, ale naprosto příjemné. Dalo by se říci, že si to vše vychutnávám!

Oblíbenou otázkou, kterou moderátoři dostávají nejen v tisku, ale i při společenských akcích či posezeních s přáteli, bývají různé přeřeky. Jaký například se povedl vám?

Měl jsem jeden opravdu výživný, ale nestydím se za něj, protože jsem nebyl jediný. Před deseti lety jsem moderoval akci, kde byla přítomna manželka tehdejšího prezidenta Klause. A nevím proč, ale v daný moment ze mě vyšlo: »Dámy a pánové, první dáma, paní Olivie Klausová.« Neřekla tehdy nic, jen po určité chvíli mě upozornila, že se jmenuje Livia. Ale brala to naprosto v pohodě, a dokonce řekla: Pane Šimůnek, už jste třetí, komu se to stalo. Prvním byl Václav Upír Krejčí a ten druhý je ještě na vyšším postu než já…

Jste zkušený moderátor. Musíte přesto trénovat rétorické schopnosti, dikci či výslovnost?

Vzpomínám si, že když jsem míval před pěti lety méně práce, tak jsem každý den četl nahlas minimálně jednu knižní stránku. Pak přišlo Ohnivý kuře a člověk přestal stíhat. Stejné je to dnes, kdy jsem maximálně pracovně vytížený. Ale například před Top Starem si předříkáváme texty nahlas a snažíme se vyhnout rétorickým problémům. Každý má nějaké.

Jaké vy?

»Er«. Když jsem byl v Americe, vyhovovalo mi, jak vyslovují tuto hlásku zastřeně. Ale bohužel mi to trochu zůstalo. Stává se, že když jsem unavený nebo časově vytížený, házím tam »erka« po anglicku…

Dokázal byste díky rokům stráveným v zahraničí moderovat v angličtině?

Ano, a dokonce mám letos naplánované dvě akce jen v angličtině. Jasně, člověk zapomíná, ale vím, že mi stačí dva dny potrénovat, a pak je to hned v pohodě. Jen bude potřeba dopředu promyslet specifická slovíčka vztahující se k dané problematice…

Při čem si ve svém nabitém programu nejvíce odpočinete? Jaká činnost vám dokáže dobít baterky?

Po našem rozhovoru se zrovna chystám do fitness centra, kde si člověk nejlépe vyčistí hlavu. A včera jsem si po dlouhé době koupil nějaké oblečení… Ale jinak teď trávím volný čas – a hlavně večery - učením se textu pro Tři letušky v Paříži. To je totiž hrozná kláda! Vyjdete v divadle na pódium a už z něj neslezete.

Když pomineme fitness, jaké sporty máte rád, a ve kterých se vám naopak nedaří? Pokud si vzpomínám, ač pocházíte z hor, nelyžujete…

To jste mě překvapil, to si pamatujete dobře! Lyže a já, to nepůjde dohromady nikdy, i když ani nevím proč… Jinak jsem v mladším věku dělal závodně triatlon, atletiku, chodil jsem na plavání, ale to byla léta těsně před tím, než jsem se přestěhoval do Prahy. Pak už na to nebyl čas… Ale kdybych si měl vybrat, tak preferuji letní sporty. Atletiku, plavání a taky tanec, i když musím uznat, že už dnes nejsem na parketě žádný bůhvíjaký tanečník (úsměv).

A co fotbal? V minulosti jste hrával i v různých exhibičních týmech celebrit…

To ano, ale já to hraju strašně blbě! Vůbec mi to nejde. To je záležitost jiných. Třeba Jakuba Koháka, to je fotbalista! Zato já na hřišti jenom běhám a doufám, že mi nepřihrají, protože bych nevěděl, co s míčem udělat (smích).

Jak jste na tom v soukromém životě? Stále platí, že jste nezadaný?

Ano, to je pořád úplně stejné, jen už mám konečně otevřené dveře a zelenou, co se vztahů týče, a ne červenou, jak tomu bylo tři roky nazpátek. Začínám tomu být nakloněný, ale stále nikoho nemám a ostatně to ani nestíhám. Jasně, kdyby to přišlo, tak by se to určitě stihlo. Mám kamarádky, s nimiž komunikuji, máme se rádi, ale nepřerostlo to v nic víc. Neříkám, že bych se v současné době, kdybych našel tu pravou, bránil. Už by to asi i chtělo. Pokud myslím i na rodinu, je nejvyšší čas.

Dokázal byste se – čistě hypoteticky – kvůli rodině vzdát části svých pracovních povinností?

Určitě. A dokonce si říkám, že už by mi ani nevadilo, kdyby moje budoucí partnerka měla dítě a já bych tak jistým způsobem přibyl do rodiny. Dříve jsem něco takového zásadně odmítal, teď už kladu důležitost na jiné věci.

Je něco, na co byste vzhledem ke svému přesvědčení nikdy nenatočil reklamu, i kdyby vám nabízeli, jak se tak říká, »zlaté prase«? Dejme tomu na cigarety, alkohol, sex…

Já už mám za sebou hodně natočených reklam a asi je pro mě důležité, abych se cítil věrný a loajální k dané značce. Když už jste zmínil ten sex, kdysi jsem v Anglii byl součástí reklamy na kondomy. Vystupovalo tam více herců. Byli jsme mladí a potřebovali peníze, ale nefigurovalo tam nic neslušného. Byla to opravdu reklama na úrovni. Kdybych ale měl přemýšlet, co bych odmítl, i kdyby mě platili zlatem, pak něco opravdu sprostého. Chtěl bych po sobě zanechat jen dobré věci. Ano, nikdo z nás není anděl a každý v životě udělal něco, na co není pyšný, přesto musím v této souvislosti říci, že bych si přál, aby na mě měla budoucí rodina jen hezké vzpomínky a vážila si mě. I proto bych určitě dokázal nevhodnou nabídku odmítnout…

Petr KOJZAR

FOTO – Haló noviny/Marcela ŠPIČKOVÁ (1) a FTV Prima


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 4.6, celkem 16 hlasů.

Petr KOJZAR

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.