Sara Sandeva a Štěpán Kozub jako Alžběta Stuartovna a Fridrich Falcký

Bůh s námi. Již zítra

Čin, který změnil podobu Evropy. Před 400 lety došlo k vyhození královských místodržících Slavaty a Martinice z okna České kanceláře na Pražském hradě. Defenestrací začalo české stavovské povstání, které přerostlo v konflikt, který zasáhl celou Evropu a stál hlavu 27 českých pánů na Staroměstském náměstí. Událost roku 1618 a její následky připomene hraný televizní film Bůh s námi - od defenestrace k Bílé hoře s Karlem Dobrým a Terezou Hofovou v hlavních rolích, který vznikl v koprodukci se společnostmi ARTE, G.E.I.E. a ORF. V televizní premiéře jej uvede ČT1 zítra ve 20.15 hodin.

Nejlépe složitost doby ohodnotila jedna ze tří nejtalentovanějších mladičkých českých hereček současnosti, Eva Josefíková, představitelka paradoxně nejnegativnější postavy snímku, Eleonory Gonzagové. I druhá ze zmiňovaných mladičkých nadějí, Sara Sandeva, si ve filmu zahraje, a to manželku zimního krále Fridricha Falckého Alžbětu Stuartovnu. Chybí tak pouze třetí z hvězdiček, opora Vinohradského divadla Sabina Rojková. To proto, že ženskou hlavní hvězdou historického TV návratu režiséra Zdeňka Jiráského je v roli Zuzany Alžběty Thurnové Tereza Hofová. Jindřicha Matyáše Thurna, iniciátora vzpoury, hraje Karel Dobrý, my jsme ale pro následující upoutávku na zítřejší večer na ČT1 vybrali odpovědi Štěpána Kozuba, který ztvárnil Fridricha Falckého:

ŠTĚPÁN KOZUB

Letos je to 400 let od třetí pražské defenestrace. Myslíte, že česká společnost zná dobře tento úsek naší historie?

Obávám se, že ne. Myslím, že lidé obecně zapomínají na určitá fakta spjatá nejen s naší historií. Je ale také možné, že prostě a jednoduše nikdy o žádné defenestraci neslyšeli, a právě proto vnímám vznik toho filmu jako velmi pozitivní.

Jak moc jste si musel vy sám tuto etapu historie připomínat před začátkem natáčení?

Dost. Při vzniku takového projektu, jako je Bůh s námi, to vnímám jako povinnost. Člověk obléká kostým, nosí paruku, lepí vous a také se pohybuje v určitém prostoru, který je pro něj cizí. Vnímám to tedy jako samozřejmost - seznámit se s dobou a historickými fakty. Člověk si je přece jen jistější, když ví.

Lze říct, co konkrétně vyprovokovalo českou šlechtu k takovému činu? Co bylo impulsem této defenestrace?

Osobně si myslím, že v drtivé většině krizových situací je hlavním, nebo alespoň jedním z hlavních spouštěčů takovýchto rozhodnutí strach. Strach je dle mého názoru velmi silný stav, ve kterém jsme schopni mnoha rozhodnutí, ale netroufám si říct, co konkrétního stálo za takovým činem.

V čem podle vás tkví největší význam těchto událostí a jak to ovlivnilo následný vývoj našich zemí?

Vzhledem k tomu, že těmito událostmi započala třicetiletá válka, tak to vnímám jako problém. Pokud se mě ptáte na vzdálenější horizont naší historie od defenestrace, tak je to asi logický vývoj událostí. Lid spokojený nebyl. Církev obecně se dostala k velké moci, kterou jednoznačně zneužívala. Je tedy pochopitelné, že lid se bouřil. Bouřil bych se taky.

Vy hrajete Fridricha Falckého. Jak ho v rámci české historie vnímáte?

Působí na mě lehce tajemně. Vím, že se o něm povídá, že to nebyl zrovna nejlepší král, což je asi pravda, ale když jsem o něm přemýšlel, potřeboval jsem ho pochopit. Byl to mladý muž, který si dle mého názoru dostatečně neuvědomoval, co se kolem něj děje. Nebyl to srab, ale nemůžu o něm ani říct, že by to byl hrdina. Troufám si říct, že ho chápu. Miloval svou ženu, byl to dobrý voják, ale asi bychom ho nemohli označit za moudrého vladaře.

Fridrichovou manželkou byla Alžběta Stuartovna. Jak byste popsal jejich vztah?

Byl to vztah plný vášně a mladistvé lásky. Alžběta byla krásná mladá žena, kterou mu asi všichni záviděli. Myslím si, že jí imponovalo to, že se Fridrich stal králem...

Tak ji vykreslili i tvůrci projektu. Ti se tak - možná nechtíc - dotkli i otázky dědičnosti vladařských pozic mezi šlechtou. Co si o tom myslí, na tiskové besedě Haló novinám natvrdo přímo neřekli, ale režisérova úvaha, že historie je vlastně tvořena neustálými proměnami boje za svobodu a že vždycky šlo hlavně o peníze (a s nimi spojený vliv), je na místě...

A jak k práci přistupovala představitelka Fridrichovy ženy? Odpovídala Haló novinám na tiskové besedě k filmu po projekci v malém sále pražské Lucerny:

SARA SANDEVA

Eva Josefíková v tiskových podkladech přiznala, že by nechtěla žít v době třicetileté války? Jak jste na tom vy?

Ani já ne. V žádném případě. Už jen představa, že bych musela chodit celý život s šaty vážícími i 20 kilogramů, mě děsí. Ale samozřejmě to bylo náročné pro všechny, kteří v té době žili.

Sara Sandeva v civilu na tiskové besedě ČT.

Jak těžké bylo převtělit se v Alžbětu Stuartovnu - tedy kromě toho těžkého úboru?

Každá příprava na konkrétní historickou postavu je náročná. Tady to bylo o to náročnější, že jsem si uvědomila, že ze zmiňovaného historického údobí jsem ve škole vnímala tak polovinu, polovinu ne. Proto jsme si před začátkem natáčení s panem režisérem Zdeňkem Jiráským sedli i nad historickými souvislostmi. A také na natáčení jsme měli přítomného historika, takže jsem se ho ptala třeba na konkrétní pohyby rukou, jak nosit ty těžké kostýmy atp.

Pokud jde o Alžbětu, řekla bych, že Fridrich byl původně pod její úroveň. Pak se ale měl stát králem... Přesto si myslím, že to celé ze začátku nevnímali politicky, v souvislostech, ale spíš, že jedou do Čech tak nějak na výlet. Na druhou stranu je zajímavé, že i po pobělohorském útěku se doživotně nazývali králem a královnou českou. Takže ano, byli pyšní. Tomu jsme se museli se Štěpánem přizpůsobit.

Právě jste viděla finální verzi filmu. Jak se vám líbila?

Jsem dojatá. Chvílemi jsem měla i husí kůži, jak se to všechno povedlo. Když si představím, s čím vším jsme zápolili od první klapky, jaký byl rozpočet, je výsledek přímo úžasný.

Na novinářské projekci a tiskové besedě chyběla již zmiňovaná Eva Josefíková. S o to větším nadšením jsme přijímali její trefné odpovědi z tiskových materiálů ČT:

EVA JOSEFÍKOVÁ

Film Bůh s námi zobrazuje období před vznikem třicetileté války. Jak tuto etapu našich dějin vnímáte?

Jako jeden velký, dlouhodobě se s prominutím táhnoucí zmatek. Na poli politickém, náboženském, územním. Rozhodně bych v té době nechtěla žít. Nejenom kvůli tomu, že by mi neustále někdo střídavě vnucoval, v co a jak mám věřit nebo vůči komu mám být zrovna loajální.

Lze říct, co konkrétně vyprovokovalo českou šlechtu k takovému činu? Co bylo impulsem této defenestrace?

Nábožensko-mocenské boje. Konkrétně šlo o nedodržování Rudolfova majestátu, který měl garantovat svobodu náboženského vyznání a práva na správu jistých majetků šlechtou apod. V průběhu let bylo jeho dodržování více a více oklešťováno.

V čem podle vás tkví největší význam těchto událostí?

Bylo to prakticky obrovské zvěrstvo a dlouhotrvající masakr ve jménu náboženství, který postihl celou Evropu. V rámci toho došlo k rapidnímu úbytku obyvatel, šíření epidemií, bigotnímu katolicismu. Nastala doba temna.

Vaše Eleonora v závěru filmu lobbuje u Ferdinanda II. Habsburského pro potrestání odbojné šlechty. Tehdejší způsoby poprav jsou pro Evropana 21. století hodně barbarské. Bylo složité se vcítit do takové role?

V rámci svého přesvědčení se snažila prosadit exemplární potrestání. Z dnešního pohledu, pravda, velice odporné. Nemyslím si ale, že by na tom trvala kvůli nějakému ukojení své morbidní osobnosti. Když bych to měla říct cynicky, byla jiná doba.

Dokážete si představit, že by k defenestraci a následnému odboji nedošlo? Jak by se vyvíjel osud českých zemí?

Neumím ve své hlavě potlačit těch dalších 400 let dějin a vymyslet úplně jiný scénář...

Paralelně s hraným filmem vznikla také jeho dokumentární variace Defenestrace 1618, ve které kromě hraných pasáží vystupují i historici, kteří dané téma zpracovávají ve větším detailu. Snímek bude vysílán na podzim k výročí bitvy na Bílé hoře. Právě ta a následná poprava českých pánů tvoří další opěrné body i hrané verze. Kvůli výrazné estetice snímku a hodně autentickému pojetí popravy je film zařazen do kategorie 15+!

Roman JANOUCH

FOTO - autor (1) a Česká televize


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 4.3, celkem 28 hlasů.

Roman JANOUCH

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.