Co se stalo Junckerovi?

Že současný americký prezident Donald Trump je to nejhorší, co svět od konce druhé světové války mohlo potkat (tedy že je ještě nebezpečnější než svého času George Bush ml.), to už je snad jasné každému, kdo si vyloženě nesedí na vedení, nebo kdo nemá nějaké jiné - vlastní, partikulární obchodní zájmy.

Není týden, aby Trump nepodkopal dosažené progresivní kroky z let minulých. Ekologií počínaje a pokusem o jaderné odzbrojení konče. Současný jakýs takýs posun v oné záležitosti na Korejském poloostrově není totiž jeho zásluhou, nýbrž kombinací problémů KLDR a síly olympijské myšlenky. Jestli se normalizace vztahů mezi oběma Korejemi povede, pak by Nobelovu cenu míru měl dostat jihokorejský prezident Mun Če-in a ne Trump, kterého na cenu nepochopitelně navrhuje mj. právě on sám.

Trumpovi ale naštěstí Nobelovku nikdo nedá. Za co, když systematicky bourá to, za co cenu dostal jeho předchůdce Barack Obama?! Odstoupení USA od mezinárodní dohody o íránském jaderném programu je další výsměch všem, kterým jde ve světě skutečně o mír a šanci na svět bez jaderných zbraní. Co na to asi říká takový kazašský prezident Nursultan Nazarbajev, který nejenže v roce 1991 zlikvidoval Semipalatinský jaderný polygon, ale před pár lety dokonce deklaroval přání přispět k tomu, aby se svět zbavil všech jaderných zbraní do roku 2045, tedy do 100. výročí založení OSN...?

Jedno pozitivum ale poslední Trumpovonetanjahuovský americko-izraelský exces přece jen měl. Stal se hozenou rukavicí pro Evropskou unii a její Evropskou komisi. Šéf Komise Jean-Claude Juncker má za sebou vůbec povedený týden. Minulý pátek na konferenci o Karlu Marxovi v Trevíru vzdal mysliteli tisíciletí hold a tento týden se právě zdravě naštval na Trumpa. Jeho odstoupení od zmiňované dohody hodnotí jako udivující zápal, s jakým se USA obracejí zády k mezinárodním vztahům a přátelské spolupráci. Krok Bílého domu podle něj ukázal, že USA už nechtějí spolupracovat s ostatními částmi světa. Juncker při té příležitosti zdůraznil potřebu, aby dosavadní roli Washingtonu (jeho sílu a vliv mezinárodního hráče) v tomto smyslu převzala právě Evropa. Uvidíme, jak dlouho tahle moudra Junckerovi vydrží a zda nezůstane jen u slov. Bylo by fajn, kdyby skutečně prozřel a samozvanému světovému četníkovi se v čele EU vzepřel. Byznys nebyznys!

Roman JANOUCH

 


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 6.3, celkem 33 hlasů.

Roman JANOUCH

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.