Děti měly jen hlad

Jednadvacátého června 2018 uplyne právě 100 let, kdy se udála jedna z posledních velkých tragédií první světové války. V Plzni zahynulo po střelbě vojáků pět dětí, a to jen proto, že měly hlad a jen chtěly jídlo.

Zastřelené děti: Václav Havlíček (1906), Karel Hovora (1905), Jaroslav Kolář (1907), Jaroslav Vališ (1906) a František Veverka (1904). 
V těchto letech před 100 lety byla velmi zlá doba. Rakouská monarchie byla již v roce 1918 vyčerpána válkou. Lidé u nás ve většině trpěli hladem, potraviny se posílaly na frontu. Hodně potravinového sortimentu bylo na příděl. Ekonomika monarchie se od počátku roku 1918 octla v hlubokém rozvratu, sociálně hospodářská situace se neustále zhoršovala.

Kritická situace již nastala 19. června 1918. V tento den rakouské úřady zastavily výdej chleba na příděl. Historické dokumenty potvrzují denní spotřebu cca 25 tisíc bochníků chleba v Plzni, ale 18. června prý bylo vydáno jen 3550 bochníků, a to jen kukuřičného. Tento zákaz těžce postihl hlavně nemajetné domácnosti. Matky a děti se vydaly 20. června do ulic, muži byli v továrnách nebo na frontě. Davy se shromažďovaly před obchody a sklady s potravinami, mohlo docházet i k jejich rabování.

Hladové bouře probíhaly i 21. června 1918. Okolo patnácté hodiny bylo vyrabováno pekařství, v podvečerních hodinách v 18 hodin se sešla demonstrace znovu. Tento dav tvořily především děti. Vše se mělo odehrát před pekařstvím na rohu Koterovské a Barrandovy ulice. Určitě bylo nadáváno na vzniklou hospodářskou situaci, na policii.

Než mohla zakročit přítomná policie, přišla četa vojáků ke střežení nedalekého železničního skladu. V davu to vřelo. Rozzuřený velitel Wirfl, též Plzeňák, dal pokyn ke střelbě, a to vše prý bez varování. Mělo padnout na 300 výstřelů, dvanáct lidí bylo zasaženo. Následky byly hrozivé, na místě či v nemocnici zemřelo pět dětí ve věku do 14 let. Střeleny byly zezadu, což plně potvrzuje již prchající dav, nikoli útočící dav.

Týž den na tomto místě bylo položeno nespočet květin, druhého dne po Plzni vypukly stávky, Škodovka zastavila práci a dělníci vyšli do ulic. Následně při pohřbu zastřelených dětí prošel pohřební průvod městem. Tisíce lidí se s dětmi loučilo zpěvem národní hymny.

K definitivnímu vyšetření celé události nikdy nedošlo. Nakonec velitel Wirfl byl přece jen obžalován a následně přeložen do Uher.

Tragická událost v Koterovské ulici 21. června 1918 patří k významným datům v dějinách Plzně. Jde o svědectví otřesných poměrů, o důležitost pomoci v nejtěžších chvílích, o dobrou komunikaci, včasné vysvětlení na základě pravdivých údajů.

Tato tragédie musí zůstat navždy ve vzpomínkách Plzeňáků, tak abychom si všichni nejen ze Slovan, ale z celé Plzně neustále připomínali tuto hrůznou dobu v dějinách města Plzně. 

Karel KVIT, člen ZMO Plzeň 2-Slovany


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 7, celkem 37 hlasů.

Karel KVIT

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


fronda
2018-05-13 21:19
Připomeňme tedy pozitivně, že komunistům se prakticky podařilo
odstranit bídu, nezaměstnanost a zajistit mír, což byl po zkušenostech
s kapitalismem nejdůležitější úkol. Navíc v obtížných
podmínkách embarga a studené války.
Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.