Reklama

Aktuální zprávy
Nakladatelství Futura
Reklama
Audio
23. 5. 2013
Seminář
Get Adobe Flash player
V Praze proběhl zajímavý seminář s názvem Postoje levice ve válce se světovým terorismem. Více ve zvukovém záznamu.

Autor: Petr Burda

20. 5. 2013
Český rozhlas
Get Adobe Flash player
Český rozhlas slaví 90. let od svého založení. Mimo jiné představil ambiciózní projekt. Podrobnosti ve zvukovém záznamu.

Autor: Petr Burda

Další nahrávky >>
Reklama
Články e-mailem
Pokud chcete každý den od pondělí do soboty dostávat přehled aktuálních článků, vepište do políčka Vaši e-mailovou adresu a stiskněte tlačítko Odeslat.
//konec

Kultura

Poprava 27 českých pánů...

O marketingovém superstroji

Těsně před Třicetiletou válkou bylo v českých zemích dle hodnověrných údajů asi deset procent katolíků. Po třech stech letech, roku 1913, se k římskokatolické církvi, alespoň oficiálně, hlásilo 96,5 procenta Čechů.

Byl to výsledek jednoho z nejgigantičtějších propagandistických a indoktrinačních programů v dějinách, takzvané rekatolizace. Jak mohla tak uspět? Jaké techniky používala?

To jsou otázky, které zajímají nejen historiky české. Na našem knižním trhu si můžeme nově dohledat i pohled ze zahraničí, studii amerického historika Howarda Louthana Obracení Čech na víru aneb rekatolizace po dobrém a po zlém, již vydalo nakladatelství Rybka Publishers.

* * *

Louthan přednáší na Floridské univerzitě a na středoevropské dějiny se specializuje. K jeho nejoceňovanějším pracem patří studie o protireformaci v Rakousku. Bylo jen logické, že svůj pohled autor nakonec přesunul i do sousedních Čech, kde jednou již zkoumaný proces mohl vidět v ještě surovější, masivnější a v jistém smyslu čistší podobě.

Měl k tomu navíc předpoklady osobní - jako jeden z mála zahraničních historiků je schopen číst práce v češtině a mohl se tedy přisát na bohaté zřídlo národní historiografie. To je však zároveň Louthanova potíž. Tato národní historiografie se mu zdá až příliš národní a má potřebu se vůči ní neustále vyhraňovat.

Bohužel při tomto vyhraňování je až příliš často znát, že těm »úzce národním vhledům« nemá čím oponovat, krom jakéhosi obecného předpokladu, že vnější neangažovaný pohled musí být jaksi automaticky objektivnější. Louthanův pohled je však mnohdy spíše mělký. Autor se dost často opakuje, málokdy chvátá k nějakým závěrům, a když už k nim doklopýtá, tyto závěry nejsou zrovna objevné a působí rozpačitě.

* * *

Většinou jen nakonec zkonstatuje, že rekatolizace dokázala vytvořit novou kolektivní identitu, což se však a) nedá chápat jako fantastický objev, b) zrovna tato obecnost je dosti pochybná, když uvážíme, že jakmile k tomu byla ve 20. století příležitost, 800 000 českých katolíků mělo potřebu se okamžitě vyhranit vůči Římu a na konci 20. století byly české země spolu se skandinávskými v Evropě nejateističtější.

Tato dodatečná fakta si Louthan nepřipouští, nechce nad nimi uvažovat, odmítá je s veleúspěšným rekatolizačním programem spojovat, a to celou jeho práci nutně poněkud degraduje.

Propagandistické atomovky

Louthanova práce, ač neoslňuje svými závěry a zhodnocením procesu rekatolizace v kontextu celých českých dějin, má nicméně svou velkou badatelskou hodnotu. Autorova vzdálenost od českých zemí mu umožňuje místní dění zasazovat do širšího kontextu a vidět mnohé analogie s protireformačními aktivitami po celé Evropě - v tom má oproti národním dějepiscům opravdu výhodu.

Louthan je také specifický tím, že ho na rekatolizaci zajímá její nenásilná stránka. Zkoumá nikoli represivní techniky, ale techniky, které můžeme nazvat bez okolků jako marketing své doby - což je pro čtenáře doby naší, jež je všemožným marketingem převálcována, velmi zajímavé.

Louthan nás upozorňuje, že celá rekatolizace byla v prvé řadě gargantuovskou propagandistickou (či jak se dnes říká: public relations) operací. Americký badatel přitom tuto megakampaň poměrně vhodně zkoumá rozborem jednotlivých dílčích kampaní či »promotions«: poprava 27 českých pánů, která byla naplánována jako obří tyátr, v němž popravený neměl šanci čímkoli dobře namazaný propagandistický stroj přemoci.

* * *

(Louthan kupříkladu upozorňuje, že patrně prvně v historii neměli odsouzení možnost před popravou promluvit, jejich slova přehlušovala po celou dobu hrdelního aktu dramatická hudba). Převoz ostatků sv. Norberta (jehož kult však ku překvapení marketérů nezakořenil), kult pražského jezulátka, renovace svatováclavského kultu, mariánský kult (klíčová jezuitská zbraň, která osela česká náměstí mariánskými sloupy).

Pozoruhodný neoficiální kult Šimona Abelese a samozřejmě nejtěžší kalibr ze všech jmenovaných propagandistických bomb: kult Jana Nepomuckého, který byl jakousi třešničkou na barokním dortu, triumfem dokazujícím, že od nesnadných začátků se sv. Norbertem se jezuitská propagandistická mašinérie mnoho naučila a ve vrcholné formě pracovala s dokonalostí Tichonovovy sborné.

* * *

Jezuitskou suverenitu dokazuje, že Nepomucký byl již zcela otevřeně prezentován jako Anti-Hus, jak Louthan správně upozorňuje. Bohužel však neupozorňuje na fatální rozdíl mezi Husem a Nepomuckým, který odkrývá klíčovou pravdu o baroku jako celku: Hus byl plnokrevný myslitel, autor skutečného díla, hrdina skutečného dramatického příběhu, Nepomucký byl proti tomu pouhý reklamní »brand«, nacpaný k prasknutí pilinami barokních lží a pohádkové nicoty.

Nutno souhlasit, že to mu v jisté chvíli nezabránilo zcela »ovládnout trh«, ale z dlouhodobějšího hlediska vidíme, že baroknímu přízraku přeci jen došel dech, zatímco Hus stále znovu vzrušuje a klade nám nové otázky.

* * *

Zaujal-li vás tento článek, můžete si jeho pokračování přečíst od mezititulků »Komenský, Balbín, Špork« a »Dekapitace či kolaborace?« na straně 9 buď v tištěné podobě Haló novin (k zakoupení na stáncích), nebo v elektronické podobě na internetových stránkách www.publero.com. Dále na této straně si z kulturního dění kolem literatury ještě můžete přečíst článek Miloslava Ransdorfa: »Ženevský občan«...

Jan STERN

Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 6.1, celkem 21 hlasů.

Jan STERN

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Poštovní adresa: Haló noviny, P.B. 836, 111 21 Praha 1, telefon: 222 897 111, e-mail: halonoviny@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.