Zdvihání železničního nosníku, 28. srpna 2017. FOTO - wikimedia commons

Krymský most slavnostně otevřen

Most přes Kerčský průliv spojující poloostrov Krym s ruskou pevninou byl otevřen.

Za účasti ruského prezidenta Vladimira Putina byla slavnostně otevřena dálniční komunikace pro automobily, od níž si Moskva slibuje nejen několikanásobně vyšší příliv turistů na poloostrov, ale hlavně lepší zásobování Krymu a rozšíření jeho hospodářských kapacit až na dvojnásobek. Automobilový most byl dokončen půl roku před plánovaným termínem. Poslední zkoušku představovala v neděli kolona naložených nákladních automobilů, most v zátěžovém testu osvědčil projektované parametry.

Po připojení poloostrova v roce 2014 zavládl mezi obyvateli Krymu velký optimismus, který ale postupně ochladl v důsledku problémů s nedostatkem elektřiny, surovin a vody. Cesta směřující na sever na Ukrajinu zůstala zavřená a poloostrov se potýkal s velkými dopravními problémy. Spojení s ruskou pevninou obstarávaly trajekty, jejichž provoz často vázl vinou nepříznivého počasí.

Vybudování mostu se pro Kreml stalo prioritou a v Rusku bylo označováno za stavbu století. Začalo v únoru 2016, stavba podle oficiálních údajů po dokončení přijde celkem na 228 miliard rublů (téměř 80 miliard korun).

Nejdelší ruský most má 19 kilometrů, z toho 11,5 kilometrů vede nad souší a 7,5 kilometru nad mořem. Pro potřeby lodní plavby byl jeden úsek mostu postaven ve výšce 35 metrů nad vodou, šířka této části pak činí 227 metru. Most začíná na Tamaňském poloostrově v Krasnodarském kraji, kde je napojen na dálnici federálního významu A-290, a přes ostrov Tuzla směřuje na západ přes Kerčský průliv na krymský Kerčský poloostrov. Projektovaná propustnost je 40 000 automobilů během 24 hodin. Vlakových souprav má přes most projet až 47 denně.

Běžný automobilový provoz na mostě začal dnes ráno kolem půl šesté. Tonáž automobilů je zatím omezena 3,5 tunami, maximální rychlost je po dobu zkušebního provozu stanovena na 90 km/hod. Už ve tři hodiny ráno po mostě projeli motocyklisté z klubu Noční vlci. Spekulovalo se, že mezi mini byl i prezident Putin, který se dříve příležitostně jízd klubu zúčastňoval.

(pe, čtk)


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 5.6, celkem 56 hlasů.

(pe, čtk)

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


kafrmi
2018-05-17 11:15
martin.harfa, je vidět, že co nenajdete v encyklopedii nevíte. I v podle
Vás špičkové technice jsou používány čínské součástky. Chápu,
že asi nejste technickej typ, aby jste mohl něco technického opravit,
ale potom tu nepište takové hlouposti. Zbytek Vám věrohodně vysvětlil
"e173rb".
e173rb
2018-05-17 00:14
V dnešní době je až překvapivé, když něco proběhne podle plánu,
tak jak bylo oznámeno při zveřejnění záměru. O to sympatičtější
je, když se jedná o tak rozsáhlý projekt. Rusko opět prokázalo že
umí, že éra všeobecného rozvratu z temných časů Západem
vychvalovaného Jelcina je minulostí. Ten most nemá jen hospodářský
význam, je to i určitý symbol. Vedle toho mě ale doslova fascinuje ta
svoboda a nezávislost Ruska, které si jde klidně svojí cestou, ať se
nepřátelé a jejich poskoci snaží škodit, intrikovat a pomlouvat
sebevíc. To je autentický projev suveréna, s kterým se dá
sympatizovat. Zoufalost výkřiků známých firem je tou nejlepší
stvrzenkou pozitivního směřování Ruska. Porošenko pobavil,
europoskoci nezklamali a stranou nezůstal ani "martin.harfa".
Tak klíčovými dodavateli technologií prý bylo Turecko a Korea. Škoda,
že jste se nerozepsal konkrétněji, určitě by to zajímalo nejen mě.
Zvlášť při vaší zjevené představě, že "Rusko není schopno
postavit těžební plošinu". To je velice svérázný názor nejen
ohledně spojitosti se stavbou mostu v poměrně mělkých vodách, ale i v
souvislosti s dostupnými informacemi o ruském těžebním programu. Mám
takový dojem, že kdyby Rusko nebylo schopno stavět těžební plošiny,
asi sotva by mohla nedávno např. společnost Krasnye Barrikady uzavřít
s Iránem dohodu ve výši 1 bilionu na postavení 5 těžebních plošin v
perském
zálivu(https://oilprice.com/Latest-Energy-News/World-News/Russian-Firm-Sea
ls-1-Billion-Oil-Rig-Building-Deal-With-Iran.html). Vedle této ruské
společnosti má ve svém portfoliu mimo armádního programu zejména
ponorek i civilní dodávky mj. těžebních plošin např. největší
ruská loděnice Sevmaš. Tak nevím, kam na ty své rozumy pořád
chodíte.
martin.harfa
2018-05-16 22:44
Kafrmi opravdu jste tak natvrdlý, že nechápete co to je dělat si z
někoho srandu? O jaké Číně to žvaníte, můžete sdělit co tu od ní
máme, pomineme-li hadry a další tovar prodávaný u Vietnamců?
fronda
2018-05-16 22:01
Kéž je brzy od banderovských vrahů zachráněna celá země a na
bratrskou Ukrajinu se vrátí svoboda a demokracie.
kafrmi
2018-05-16 20:50
martin.harfa, věřte mě, že by mě bylo jedno, jestli by zde postavil
dálnice kamarád kohokoli. Hlavně, že by stály. Jinak mě prosím
napište jaké české technologie máme my. Nebejt Číny tak tu nemáme
skoro nic.
martin.harfa
2018-05-16 20:36
Most postavila firma Strojgazmontáž, kterou vlastní Arkadij Rotenberg,
letitý kamarád Putina z mládí, taktéž judista. Klíčovými
dodavateli technologií byly turecké a jihokorejské firmy, takže
chlapci, až tak nejásejte. Země která není schopna technologicky
postavit na moři plošinu pro těžbu ropy jinou možnost neměla. Jinak
Rotenberg to je opravdu ruské jméno jako noha... Co se týče toho
zvedacího mostu, nic nového pod Sluncem, my čeští vlastenci jsme hrdí
na anologický železniční „zvedací“ most v Kolíně nad zdymadlem,
to že není až tak funkční, v tom je naše velikost ...
pleningeri
2018-05-16 09:32
Rusové mosty staví a je vidět, že umí! Sledoval jsem stavbu na
YouTube. Čechům zatím spadnou na hlavu ...
kafrmi
2018-05-16 09:20
Za tu dobu se u nás postaví tak kilometr dálnice a to řečněj, jak to
v Rusku nejde. Tomu věří akorát idiot.
Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.