Ilustrační FOTO - Pixabay

Na jaké preventivní prohlídky máte nárok?

Prevence je nedílnou součástí péče o zdraví i v době, kdy nepociťujete žádné potíže. Na preventivní prohlídky nezapomínejte, mohou totiž odhalit závažná onemocnění v jejich počátku. Víte, na jaké preventivní prohlídky máte kdy nárok? A co dělat, změníte-li adresu trvalého pobytu, nebo kam jet při úrazu mimo bydliště?

Na preventivní prohlídky má nárok každý občan ČR registrovaný u některé ze zdravotních pojišťoven. Jiné jsou ale podmínky u dětí a dospělých a jiné také u odborných lékařů.

Nárok na základní preventivní prohlídky

Praktický lékař: Nejčastější jsou preventivní prohlídky u novorozenců a malých dětí. První všeobecnou preventivní prohlídku musí novorozenec podstoupit do 2 dnů po propuštění z porodnice, a to pokud možno doma. Do věku jednoho roku ho čekají preventivní prohlídky u praktického lékaře pro děti a dorost ve 14 dnech věku, v 6 týdnech, ve 3 měsících, poté ve 4 až 5 měsících a v 6, 8, 10 až 11 a ve 12 měsících věku. Poté následuje prohlídka v 18 měsících a pak každého půl roku až do 3 let.

Pokud jsou děti již starší, tak platí, že od 3 let věku do 17 let se preventivní prohlídky konají ve dvouletých intervalech. Poslední všeobecnou preventivní prohlídku by děti měly absolvovat u praktického lékaře pro děti a dorost nejpozději den před dovršením 19 let. »Následně si pak děti samy najdou praktického lékaře pro dospělé a ten si již sám požádá ‚dětského‘ lékaře o vše potřebné,« vysvětluje Lucie Bejstová, dětská lékařka EUC Kliniky Plzeň. I dospělí pak mají nárok na preventivní prohlídku vždy po dvou letech. »Pozor na ztrátu očkovacího průkazu, ten máte u sebe doma. Lékař jej bude potřebovat minimálně vidět!« doplňuje lékařka.

Ilustrační FOTO - Pixabay

V 18, ve 30 a ve 40 letech by Vám měl Váš praktický lékař v rámci preventivní prohlídky také vyšetřit koncentraci tuků a glykémií v krvi. Ve 40 letech a pak každé 4 roky by Vám měl praktický lékař předepsat vyšetření EKG.

U žen, ale i u mužů pak platí, že pokud mají pozitivní rodinnou anamnézu nebo jiné rizikové faktory rakoviny prsu, tak by od 25 let měl praktický lékař nebo gynekolog vypisovat žádanku na klinické vyšetření prsou. Od 45 let mají ženy nárok každé 2 roky podstoupit mamografické preventivní vyšetření.

Zubní lékař: První zubní preventivní prohlídky by mělo dítě absolvovat už v prvním roce života, mezi 6. a 12. měsícem. Na zubní preventivní prohlídku by dítě mělo docházet dvakrát ročně s odstupem šesti měsíců až do 18 let. Dospělí samozřejmě také chodí na prevenci ve stejném režimu.

Gynekologie: Co se týče děvčat, ta by měla v 15 letech absolvovat první preventivní gynekologickou prohlídku, která by dále měla probíhat jednou ročně, respektive po 11 měsících. »Před začátkem pohlavního života pak doporučujeme očkování proti rakovině děložního čípku. To mohou absolvovat i chlapci okolo 13 let věku,« doporučuje Lucie Bejstová.

Prevence po padesátce

Po padesátém roce života se preventivní vyšetření mění, respektive přibývají další. I nadále by pacienti měli každé dva roky docházet na preventivní prohlídku ke svému praktickému lékaři a dvakrát za rok k zubaři. Ženy by také i nadále měly navštěvovat gynekologa, ani menopauza není důvodem přestat k němu docházet.

Přichází ale čas i na další preventivní kontroly. V rámci všeobecné preventivní prohlídky u praktického lékaře v 50 a 60 letech má každý pacient podstoupit vyšetření koncentrace tuků v krvi. Každé dva roky kontrolu glykémií, každé čtyři roky by měl lékař předepsat EKG. Pro ženy by mělo být samozřejmostí také preventivní mamografické vyšetření každé dva roky.

Po 50. narozeninách se také přidává test okultního krvácení ve stolici, který by do 55 let věku měl každý podstoupit jednou za rok, od 55 let jednou za dva roky. Od 55 let je varianta k tomuto endoskopické vyšetření střev jednou za 10 let. K tomu je potřeba žádanka od praktického lékaře.

Pokud trpíte diabetem, hypertenzí nebo kardiovaskulárními problémy, pak se také od 50 let každé 4 roky provádí vyšetření funkce ledvin.

A u mužů navíc od 50. roku života bude v rámci preventivního vyšetření u praktického lékaře odebrán vzorek krve na PSA – prostatický specifický antigen. PSA je produkován tkání prostaty, ať už normální či nádorovou. Hladina PSA v krvi může být zvýšená u mužů s karcinomem prostaty, nezhoubným zvětšením prostaty nebo s infekcí prostaty.

Spádovost

Setkali jste se někdy s tím, že by vás v nemocnici v neakutních případech odmítli vyšetřit, protože máte bydliště jinde? Argument takzvané spádovosti by se již používat neměl. Pojištěnec má ze zákona právo na volbu smluvního poskytovatele. Občas je možné se ještě setkat s termínem spádovost. Co to vlastně ta spádovost znamená a platí ještě? Případně čím byla nahrazena? »Spádovost opravdu fungovala v minulosti a bylo to vlastně přidělení okruhu ulic nebo obcí příslušné nemocnici. V praxi to tedy znamenalo, že pacient mohl být ošetřen jen v té nemocnici, kam patřil dle svého trvalého bydliště. Tato spádovost v současné době již neplatí a byla nahrazena svobodnou volbou lékaře.« říká Jana Vyskočilová, hlavní lékařka EUC Kliniky Plzeň.

Jediným omezením v současné době, se kterým se může pacient setkat, je problém kapacity daného zdravotnického zařízení. Tedy pokud je naplněna lůžková kapacita, může lékař po posouzení zdravotního stavu pacienta a zhodnocení, zda je možné ošetření odložit, doporučit jiné zdravotnické zařízení. Praxe ale bývá taková, že některé nemocnice spádovost »drží« a pacienty odmítají.

Změna praktického lékaře

Mnoho lidí řeší situaci, kdy kvůli změně adresy, nebo delší změně pobytu kvůli práci najednou mají svého praktického lékaře daleko. Ale i když pracujete například měsíc v jiném městě, může vás skolit chřipka. Na koho se obrátit? »Akutní ošetření je povinen poskytnou jiný praktický lékař, nebo místěn působící pohotovost,« vysvětluje lékařka.

Pokud jde ale o dlouhodobý problém, je lepší se přeregistrovat. Měnit registrujícího lékaře můžete každé 3 měsíce. Tedy se u dlouhodobých problémů vyplatí oficiálně změnit byť jen na několik měsíců praktického lékaře. Je vždy lepší, máte-li praktického lékaře v dosahu několika (desítek) minut cesty. Musíte ale počítat s tím, že si váš nový registrující lékař vyžádá výpis z dokumentace. Karta je majetkem zdravotnického zařízení a musí se archivovat po dobu danou zákonem. »U nás v Plzni tohoto institutu využívají studenti a také lidé, kteří zde trvale přes týden pracují a domů jezdí jen o víkendu,« vysvětluje Jana Vyskočilová, hlavní lékařka EUC Kliniky Plzeň.

Návštěva u specialisty

Mnoho lidí také řeší, zda mohou k odbornému lékaři specialistovi přímo, nebo zda musejí mít doporučení praktického lékaře. Někteří vyhlášení specialisté navíc mohou sídlit daleko od trvalého bydliště. Jaké jsou podmínky pro návštěvu takového lékaře? »Tady platí svobodná volba lékaře. Je však dobré vyšetření u specialisty minimálně zkonzultovat u praktického lékaře, který by měl napsat doporučení. I když to dnes již není podmínka, je dobré, aby péči a vyšetření koordinoval pacientův praktik,« vysvětluje lékařka. Praktický lékař by měl také průběžně dostávat kopie dokumentací veškerých ošetření, zákroků a výsledků od jiných odborných lékařů. Na základě kompletního přehledu o zdravotním stavu pacienta pak může i lépe koordinovat a doporučovat další léčbu i například domácí ošetřování, návštěvy odborných sester, atd.

Návštěva lékaře během dovolené

I během dovolené v ČR se může stát, že vás chytne zub, nebo například záda. Je tedy vhodné zajet k lékaři, ale ten může být kilometry daleko. Jet autobusem, nebo volat sanitku? V této situaci je potřeba zvážit, jak moc je stav vážný. »Převoz sanitním vozem indikuje lékař dle stavu pacienta, tedy záleží, z jakého důvodu budete sanitku volat, určitě ne kvůli například odřenině jen proto, že lékař není dostupný,« vysvětluje doktorka. Je samozřejmé, že akutní ošetření musí být poskytnuto v nebližším zdravotnickém zařízení. Jedná-li se o stavy ohrožující život, náhlé silné zhoršení chronického onemocnění, bezvědomí, silné bolesti apod., pak určitě volejte 155. U méně závažných stavů je vhodné se k lékaři dopravit vlastní cestou. Najít nejbližšího lékaře jistě pomůže internet, nebo místní lidé.

Při běžných onemocněních je ale potřeba myslet na to, že péče pediatra i stomatologa je vázána na registraci. »Neregistrující lékař vás na jakékoli vyšetření přijmout nemusí. Náhlé stavy samozřejmě být ošetřeny musí, bez ohledu na registraci. K následné péči pak budete odesláni ke svému registrujícímu lékaři,« dodává Jana Vyskočilová.

Helena KOČOVÁ


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 6.6, celkem 10 hlasů.

Helena KOČOVÁ

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.