Rozhovor Haló novin se sklářským výtvarníkem Jaromírem Rybákem

Čínu žene nadšení i koncepce

Několikrát jste ve svém životě navštívil Čínu. Jak právě tuto zemi vnímáte?

Čína je tak obrovská země, že když tam třeba objeví nějakou starou hrobku a otevřou ji, tak zjistí, že skrývá neuvěřitelné poklady, což souvisí s tím, že Čína má ohromné kulturní bohatství. Ale nejenom z tohoto důvodu mě Čína přitahuje a fascinuje. Před časem jsem procestoval za více než měsíc podstatnou část Číny a navštívil jsem kromě velkoměst také třeba budhistické chrámy v horách. Z hlediska mojí profese sklářského výtvarníka mě překvapilo například to, že jeden z budhistických chrámů byl celý odlit z plného bronzu. Vůbec si nedovedu představit, jak to technicky dokázali odlít. Potvrzuje to mimo jiné fakt, že metalurgie byla v Číně už kdysi velmi vyspělá.

Vystavoval jste v Číně svá díla?

Samozřejmě. Uspořádal jsem tam několik výstav a měl jsem tam, mimo jiné, báječnou spolupráci s jistým bankéřem jménem Wang, kterému jsem předával své profesní zkušenosti. Bankéř Wang se v padesáti letech rozhodl, že prosadí, aby se čínské sklářství stalo pojmem. A aby postupem času bylo možné navrhovat čínský design právě pro samotné Číňany. Začal nejdřív v TaiPei, kde založil hutě, ale i muzeum, a já s nimi spolupracoval. Používali výborné technologie. Kupovali od nás kov a já jim radil s tavbou. Postupem doby to rozvinuli ve svém originálním stylu. O »artu« se ale nedá mluvit, jedná se o totiž o úplně jiné kořeny.

Čím jste byl v Číně překvapen?

Obtížně se s nimi komunikuje. S Číňany je poněkud složitá i naprosto běžná komunikace v tom, že se jich člověk nemůže ptát tak, aby je dostal do rozpaků. To znamená, že se tedy nemůže ptát na nic podstatného. A oni postupují v komunikaci stejně, nechtějí do rozpaků uvést vás, abyste třeba váhali a podobně. Komunikace není snadná ani proto, že Číňani neznají negativní věty, tudíž tedy nesdělují negativní, řekněme neblahé zprávy. Vyjádří je tím, že zkrátka nemluví.

Uveďte prosím konkrétní příklad.

Například někoho naprosto nekompromisně vyhodí z práce, ale nemluví o tom. Jedná se o tabu. A to z obou stran, jak ze strany zaměstnance, tak i zaměstnavatele. Málokdy se člověk dopracuje k tomu, aby mu Číňan třeba jen naznačil, že třeba nevycházel se svým nadřízeným. Ale můžu zmínit i další příklad, a to u onoho bankéře Wanga. Nemohl jsem se ho zeptat třeba na to, jestli žije, nebo nežije jeho otec. Protože by se mu o tom zřejmě těžce mluvilo a nechtěl jsem ho uvést do rozpaků. Prostě ta komunikace je úplně jiná než komunikace v našem západním světě. A kdo chce v Číně uspět, musí se naučit komunikovat jinak, než je to běžné třeba v západním světě.

Setkal jste se s jejich vzdělávacím systémem?

Samozřejmě. Rozvoj Číny spatřuji ve vynikající úrovni středního technického školství, protože oni vědí, že pokud se třeba řemeslo dobře naučí, tak se jím budou dobře živit. Vědí, že řemeslo má zlaté dno, na rozdíl třeba od nás. Nechápu, jak někdo může opovrhovat řemeslnickou profesí.

Jak v Číně probíhají profesní vzestupy?

Začnu více zeširoka. Za minulého režimu v Československu jsem si všiml, že se vždy nakonec stala ta nejpitomější věc, jakou si člověk dovedl představit. To v praxi znamenalo, že často největší hlupák dostal funkci, protože se ho ostatní chtěli zbavit. Tak toho straníka povýšili. A tak to v Číně nechodí. Tam se postupuje v rodové linii, existuje tam silná rodová tradice. Jedná se zřejmě o logickou evoluci. Číňani mají svoji elitu, kterou respektují, dobře ji zaplatí a vyvíjí se v dynamickém konceptu.

Co to znamená?

Když jsem byl poprvé v Šanghaji, byl tam postaven první anglický hotel, který měl 22 pater, a kolem dokola nebylo nic. Pak jsem tam byl opět za tři roky a kolem už stály další domy, opodál mrakodrap a urbanistický plán jel jako po drátkách. Vytvářeli tam infrastrukturu pro bydlení, továrny, dopravu, volný čas i kulturu. Nebyla v tom nahodilost, ale smysluplný plán, který se rychle uskutečňoval. Na rozdíl třeba zase od České republiky.

Jak to »chodí« u nás?

U nás lidé nemají chuť, elán a ztrácejí mnohdy smysl. Všechno tady trvá strašně dlouho a chybí koncepce. Lidé tady často nemají cíl. A příliš lační po penězích, protože zkrátka nemají jiný smysl života. Jedná se o chudobu ducha a nedostatek pokory. Neuvědomují si, že když zemřou, tak si sebou do hrobu nevezmou žádný majetek. Dlouhodobě nás trápí mimo jiné rozbujelá korupce a nízké tresty za ni. V Číně je to tak, že když tam někdo krade, počítá s tím, že mu jde o život, u nás bohužel nikoliv. Čína měla budoucnost před dvaceti lety a má ji i dnes. A Číňani nesmírně oceňují to, že se jim tam žije extrémně lépe než v nedávné minulosti. To je pozitivní energie a drajv, který je žene dopředu.

Čína je často kritizována za špatný stav životního prostředí. Jak to vnímáte?

Cítím v tomto problému podobnost i třeba s námi. Prostě Čína si prošla obdobím, kdy neměla kapacitu, myslet na přírodu a na ekologii. Jenomže postupem doby zjistila, že v některých oblastech její země už lidé nemůžou dýchat, a tak se tím začali intenzivně zabývat. A opět mají koncept, který chybí například nám.

Uveďte příklad naší bezkoncepčnosti v této oblasti.

Všichni například víme, že třeba pesticidy by se měly zakázat, nebo že třeba masivně vymírají včely a tak dále. Ale dlouhodobě se s tím v ČR nic nedělá, prostě se o tom jenom mlčí. Já sám chovám včely, takže vím, o čem mluvím. Chemie v zemědělství a její následky, to je obrovský problém, o kterém se bohužel vůbec nemluví, natož, aby existovala nějaká koncepce, jak situaci zlepšit.

Jste známý sklářský výtvarník. Připravujete svou další výstavu?

Jistě. Se skupinou předních sklářských výtvarníků Rubikon, kterou jsem v roce 1998 spoluzakládal, budu vystavovat koncem září v muzeu v Plzni a možná do konce tohoto roku uspořádám svou výstavu ještě v Bavorsku. Všechny návštěvníky již nyní srdečně zvu nejen tam, ale také na jakoukoliv další výstavu, ať už u nás, nebo kdekoliv jinde.

Radovan RYBÁK

FOTO - autor


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 4.8, celkem 33 hlasů.

Radovan RYBÁK

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.