Rozhovor Haló novin s Alenou Nohavovou, předsedkyní Jihočeského krajského výboru KSČM

Učitelé žádají: Už žádné sliby, ale činy!

Nedávno jste se zúčastnila veřejného slyšení ke vzdělávání v Senátu. Oč přesně šlo?

Senátní výbor pro vzdělávání projednával na veřejném slyšení odborářskou petici za kvalitní podmínky ve vzdělávání, kterou podpořilo 23 tisíc lidí. Cílem této petice je upozornit politiky, že úroveň školství na všech stupních nelze zvyšovat bez lepších materiálních platových podmínek. Jde tedy o zvýšení učitelských mezd a také výdajů na vzdělávání.

Nejste žádný pozorovatel zvenčí, ve školství jste léta pracovala. Jaké chyby se v posledních letech udělaly podle vás především?

Ve školství pracuji od roku 1981 s malou přestávkou čtyř let, kdy jsem byla zvolena poslankyní Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR. A za těch 37 let již opravdu mohu srovnávat. Především bylo rozbito jednotné školství. Dnes každá škola má svůj vlastní vzdělávací plán, z předních míst v hodnocení v celosvětovém měřítku jsme se propadli na spodní místa, stát je rozebraný - a co mu zbylo? Jen zdravotnictví a školství! Takže musí oslabit i tyto dvě zmíněné oblasti. Ve školství je jeden z prostředků oslabování tzv. inkluze, kdy se nesmyslně v hlavním vzdělávacím proudu snažíme integrovat a vzdělávat děti s podpůrnými opatřeními, což má neblahé následky.

Můžete být konkrétnější?

Pokud se sníží počet dětí ve třídě, je škola »potrestána« snížením limitu zaměstnanců a zároveň také snížením finančních prostředků.

V minulém volebním období byl dán slib, že na inkluzi je dostatek peněz! Bývalá paní ministryně školství Kateřina Valachová z ČSSD nám poslancům ve Sněmovně tehdy tvrdila, že je to vyjednané s ministrem financí Andrejem Babišem (ANO). Peníze na tolik proklamovanou inkluzi však školy bohužel v dostatečné míře neobdržely.

Každá vláda po listopadu 1989 tvrdila a tvrdí, že školství je její prioritou. Pokud by ovšem své priority jednotlivé polistopadové vlády opravdu plnily, jsme už dávno na té slibované částce 130 procent průměrného celorepublikového platu pro pedagogické pracovníky. Ale zatím zůstává jen u slibů z předvolebních období. Po volbách se na ně obvykle zapomene, neplní se, a vyspělým zemím Evropské unie, které vydávají na školství šest procent HDP, se již více než dvacet let stále nepřibližujeme.

Copak se učitelům postupně nezvyšují platy? Loni činil průměrný plat pedagogů v ČR 31 632 Kč, přičemž průměrná mzda v ČR byla 29 504 Kč hrubého měsíčně. Za tři roky by se podle plánů ministerstva měl plat učitelů zvednout v průměru k 46 tisíc korun měsíčně…

Média veřejnost informují o tom, jak se pedagogickým pracovníkům zvyšují platy - a svým způsobem jsou na učitele naštvaní, protože se jim »zase přidává«. A jak je to v praxi? Je pravda, že se jim přidá, ale do tarifu, a na druhé straně se sníží osobní ohodnocení a konečné navýšení je tak opravdu minimální!

Opravdu učitelé ze školství odcházejí jen kvůli platům?

Slíbené navýšení učitelských platů je například podle předsedkyně Asociace ředitelů gymnázií Renaty Schejbalové minimem, ale nezaručí nutnou generační obměnu učitelů, z nichž většině je už přes 55 let. Polovina absolventů pedagogických fakult dává mimo jiné i kvůli nízkým platům ve školství přednost soukromému sektoru. Nejde však jen o platové podmínky, problémem jsou také počty žáků ve třídách. Pokud bych měla hovořit za svůj obor mateřských škol, který pochopitelně znám nejlépe, v nich je nejen podle mého názoru neúnosný počet 28 dětí ve třídě - a to včetně dětí mladších tří let. Pokud třídy nejsou takto naplněné, musí být sníženy úvazky, jak už jsem o tom hovořila. Také toto měla mimo jiné řešit odložená reforma financování regionálního školství.

Kdo se veřejného slyšení v Senátu zúčastnil a jaké zajímavé názory byste chtěla našim čtenářům přiblížit?

Otázku bych nejspíš položila opačně: Kdo se veřejného slyšení v Senátu neúčastnil?

Zeptám se tedy znovu – koho byste ráda na slyšení ráda viděla a slyšela vy a zřejmě i další účastníci, ale dotyčný tam nebyl?

Odpověď je jednoduchá a zároveň alespoň pro mě osobně trochu smutná: Nezúčastnili se ministři školství a financí. Chápu, že menšinová vláda ANO právě měla výjezdní zasedání na Vysočině, ale veřejné slyšení v horní parlamentní komoře bylo dlouhodobě plánované. Jak ministryně financí Alena Schillerová, tak ministr školství Robert Plaga za sebe sice poslali své náměstkyně, ale na slyšení byla přítomna řada lidí z praxe a zajímal je názor členů současné vlády. Bývalá paní ministryně školství Kateřina Valachová sice přítomným vysvětlila, jak se tvoří státní rozpočet, ale to učitele až tak moc nezajímá - oni požadují naplnění slibů!

Co by nejvíce našemu školství prospělo?

Řeknu to velmi stručně. Určitě by celé naše školství mělo být jednotné, měly by být jednotné osnovy, které se KSČM snaží dlouhodobě prosazovat.

Říká se, že kritizovat je snadné, najít řešení je už složitější. Takže co byste ještě navrhovala vy osobně?

Je evidentní, že současný způsob financování nevyhovuje a vytváří de facto rozdílné podmínky pro stejné typy škol. A tak v podstatě máme 14 způsobů financování dle priorit krajů. A což je podstatné - s různou výší krajských normativů! Nápravou tohoto stavu měla být podle KSČM reforma financování regionálního školství, která se opět odložila. Učiněný slib zůstal opět nesplněn. Nedivím se proto učitelům, že jim dochází trpělivost a odcházejí pracovat mimo obor.

Je mi líto, že mnoho bývalých i současných politiků – a netýká se to zdaleka jen různých vlád - nevnímá, že peníze vložené do vzdělávání se mnohonásobně společnosti vrátí, pokud samozřejmě vlády mají před sebou jednoznačný cíl, vzdělané občany České republiky. Nebo je snad cílem současné kapitalistické společnosti mít nevzdělané občany?

Marie KUDRNOVSKÁ


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 5.5, celkem 16 hlasů.

Marie KUDRNOVSKÁ

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.