Skutečně nám hloupnou studenti?

Přečetl jsem si nedávno na Novinkách.cz článek Václava Klause ml. s názvem (Tradiční) debakl u maturit. Jeho charakteristika problematiky dnešních maturit je, dle mého soudu, trefná.

Článek mě ale vedl k zamyšlení. V čem vidím problémy já, tedy neexpert? Tedy postupně. Maturoval jsem v roce 1972 a následně na nástavbě v roce 1974, tedy ve třetí čtvrtině minulého století. Tehdy byla maturita váženým typem vzdělání. »On má maturitu,« říkali lidé s respektem. Maturita požívala vážnosti a dosáhnout na ni nebylo jednoduché.

Úroveň garantovaly mj. i nelehké přijímací zkoušky. Trojky (nedejbože čtyřky) na vysvědčení ze základní školy téměř vždy vystavily adeptovi vzdělání stopku. A přijetí bez úspěšných zkoušek bylo takřka nemožné. Ne každý měl (a má) totiž předpoklad ke studiu.

Ohromné množství dnešních maturantů ve mně vzbuzuje pochybnost. V čem je příčina?  Vysvětlení není složité. Jde se cestou snižování nároků na studenty, mnohdy jsou na školy přijímáni i bez zkoušek (a bez ohledu na prospěch). A protože student je pro školu zároveň i zdrojem příjmů, nechává jej škola dostudovat za každou cenu, byť jeho znalosti a studijní nasazení jsou leckdy prabídné. Studium bylo zakončeno specifickou »školní« maturitní zkouškou, jejíž úroveň leckdy nedosahovala ani úrovně základní školy. Ale účel světil prostředky a všichni byli spokojeni. A tabulková vzdělanost nám utěšeně stoupala.

Ale faktický pokles úrovně znalostí u středoškoláků byl natolik flagrantní, že se již dál nemohlo předstírat, že se nic neděje. Po dlouhém otálení se ustanovila maturita státní. Obávaný strašák. A s jejím zavedením rázem vznikl i problém. Bylo totiž náhle zjevné, která škola produkuje studenty vzdělané a schopné, a která nikoliv. A protože se potrefená husa vždy ozve, začalo se ozývat nemálo hlasů, že jsou státní maturity příliš náročné.

Existuje cesta, jak zlepšit úroveň maturit, a tím celého středoškolského vzdělání? Jsem přesvědčen, že většina problémů má svá řešení. Nechci zde ale dávat »hraběcí« rady. Je logické, že další profesní cesta absolventů různých typů škol je rozdílná. Gymnázia historicky připravovala studenty na vysoké školy různého zaměření, průmyslové školy spíše techniky pro praxi. Proto se tehdy na průmyslovkách neskládala maturita z čisté matematiky, která se ve čtvrtém ročníku pouze v omezeném rozsahu učila. Matematika na průmyslovkách byla zaměřena na její praktické aplikování. Bylo to jednoduché a účinné.

Že je něco na úrovni školství podivného, mně naznačuje i fakt, že lze běžně studovat dvě i více vysokých škol paralelně. Dle mého soudu to svědčí o jejich úrovni.

A je možné, že skoro každý absolvent základní školy dosáhne na maturitu? Inflace podivuhodných titulů před i za jménem je dnes zarážející džungle, kde vyznat se je těžké a bez pomoci internetu vlastně skoro nemožné.

Smutné konstatování na závěr. Stále se zmiňuje pojem matematika. Prý je příliš náročná, nezajímavá, odtržená od života, výklady jsou prý suchopárné. Beru tyto názory na vědomí, nechť si každý udělá názor sám. Potichu nám ale stoupá i neúspěšnost z českého jazyka. Jazyka mateřského. Toto je pro mě zhola nepochopitelné. A kdo si chce udělat reálný obraz jazykové úrovně středoi vysokoškoláků, nechť si otevře internetové diskuse. Hotové jazykové Waterloo. A jsem přesvědčen, že většina z jejich účastníků jsou převážně absolventi středních či vysokých škol.

Závěrem? Někdy méně znamená více. Cesta vede od náročnějších požadavků na přijetí k následné úrovni studia. To by mělo garantovat, abych se již nikdy nedočetl na internetu například slovo Výdeň (myšleno Vídeň), zamislet či řadu slov s předponou vi (ze slušných třeba vimislet).

A též při financování škol zohlednit skutečnou úroveň jejich absolventů. Protože pumpovat do školství peníze je jistě záslužné a společensky žádoucí, ale školy by za ně měly společnosti vychovat vzdělané absolventy na evropské úrovni. 

Vladislav KOPAL, kandidát KSČM do Senátu ve VO č. 23 - Praha 8


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 6.8, celkem 44 hlasů.

Vladislav KOPAL

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Gartouzek
2018-06-14 01:02
V posledních letech podle statistik ministerstva školství přibývá na
středních školách studentů se závažnými poruchami učení jako jsou
dyslexie, dyskalkulie nebo dysgrafie. Na základních školách je počet
dětí s těmito potížemi stabilní, což je dáno zřejmě tím, že se
o jejich vývojové poruše zatím neví. Zdroj:
https://www.lidovky.cz/na-strednich-skolach-pribyva-studentu-se-zavaznym-po
ruchami-uceni-1dy-/zpravy-domov.aspxc=A170909_105739_ln_domov_ELE
jaroslavprchal
2018-06-13 21:09
Už lidé z generace mých rodičů říkali o mé generaci, že jsme
hloupější. Mimo jiné nám vyčítali, že neumíme jako oni, absolventi
klasického gymnázia, latinsky a nejméně jeden světový jazyk; ruštinu
za něj, celkem po právu, nepovažovali. A potom jsem jednou potkal
stařičkého pána, kterému i jeho otec v mládí říkal totéž. Ale on
se stal jedním z nejúspěšnějších pražských advokátů, než ho
komunisti po osmačtyřicátém roce poslali pracovat na skládku starého
železa. Je to věčný kolotoč. Předchozí generace své následovníky
vždycky podceňuje. Ti mladí nedovedou totéž co jsme uměli my, zato
však ovládají spoustu věcí, o nichž jsme my neměli ani páru. Kdyby
platilo, že následující generace jsou hloupější, než ty
předchozí, sedíme už dávno zpátky v jeskyních.
karel.pazdera
2018-06-12 22:26
Vyslovím kacířskou myšlenku...neřeší se počtem neúspěšných
u maturit to, že záměr, aby v populačním ročníku byl počet
maturantů blízký 100%, je vadný. Tato snaha začala již v minulém
režimu, kdy absolvent učiliště s výučním listem, absolvoval
dvouletou nástavbu a šel k maturitě...no a nyní je těch možností
jak získat maturitníh vysvědčení daleko více (dokonce se dají
koupit). Pochopitelně nelze srovnávat znalosti absolventa gymnázia s
absolventem učiliště + nástavby... třeba v češtině, matematice...
ten absolvent učiliště však umí zapojit asynchronní motor třeba do
trojúhelníka, či do hvězdy...dokáže vypočítat proudy při
těchto zapojeních...otázkou je, zda kýžená maturita je mu k
něčemu. Takže se domnívám, že tvůrci státních maturit dostali
úkol...snížit počet lidí v populačním ročníku s maturitou a
úspěšně se jim to daří...vždyť čtvrtina letošních maturantů
neuspěla. Podobně a ještě hůř jsou na tom absolventi VŠ v oborech,
které vůbec nejsou pro společnost potřebné...různí politologové,
kulturní antropologové, odborníci na oceán...a pod. Tak to vypadá,
že páni profesoři a létající profesoři mají dostatek úvazků...na
druhé straně vychovávají nezaměstnatelné absolventy ...a to jejich
počet pomáhají snižovat tvůrci státních maturit.
2alsata
2018-06-12 17:53
Autor má svatou pravdu v tom, že číst příspěvky v internetových
diskuzích je záležitost pro velmi odolné žaludky. Kromě častých
vulgárních výrazů i vulgární zacházení s mateřským jazykem.
Gartouzek
2018-06-12 11:07
Dle mého názoru studenti skutečně začali hloupnout. S obsahem článku
souhlasím, avšak existují i další faktory, které ovlivňují
úspěšnost maturit z matematiky. Postrádám i u fundovaných osob,
pedagogů i politiků, schopnost vnímat problémy celostně. Vedle
vědomostí o matematických vzorečcích a postupech je předpokladem
zvládání matematiky schopnost soustředění a vyšší kapacita
operační paměti. Nedostatečná schopnost soustřeďovat se na
řešení matematických příkladů je dnes velkým problémem. Dokonce
přibývá osob s roztříštěnou pozorností. Ta se vytváří vlivem
internetu, kdy stránky jsou přeplněné informacemi a zejména když při
jejich čtení neustále rozptylují pozornost blikacící či pohybující
se reklamy. Také reklamy uprostřed filmů a pořadů zhoršují
soustředěnost. Vedle toho na soustředěnost má vliv i nezdravě velký
informační šum a nezdravě velká psychická zátěž bez relaxací.
Společnosti zcela přehlížená je schopnost udržet ve vědomí větší
množství informací. Slovní zadání matematických příkladů
vyžaduje udržet ve vědomí složitá souvětí a to bývá mnohdy u
dnešních žáků problém. To je důvod, proč mnozí žáci u zadání
nedovedou propojovat informace uvedené na začátku s koncovými
informacemi. Proto nedovedou vypočítat i takové slovní příklady, kde
se užívají jednoduché vzorečky, které samostatně dobře ovládají.
K rozvoji pozornosti a kapacity vědomí přispívá čtení knih malým
dětem. Samostatnou oblastí zhoršující soustředěnost je množství
neodžitých emocí, záporných i kladných. Děti dnes převážně
žijí v informačním šumu a nemají dostatečný časový prostor své
emoce odžívat. To se projevuje jejich neposedností, nepozorností.
Velkou roli zde hrají rodiče. Jsem přesvědčen, že na zhoršujících
se maturitních zkouškách mají lví podíl i rodiče, jen o tom neví.
Zde by pomohla osvěta pro rodiče, vzdělávání rodičů. Pedagogové
nejsou schopni napravit všechny výchovné chyby rodičů, to vyžaduje
individuální přístup, který mohou zvládnout jen samotní rodiče.
Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.