Ministerský předseda německé spolkové země Svobodný stát Duryňsko Bodo Ramelow (vlevo) zavítal na návštěvu Ústeckého kraje. Setkal se s hejtmanem Oldřichem Bubeníčkem.

Téměř utajená návštěva Bodo Ramelowa

Začátkem června pobýval na dva dny v České republice na oficiální návštěvě ministerský premiér německé zemské vlády spolkového státu Duryňsko Bodo Ramelow. Na tom by nebylo nic tak zvláštního, čas od času jednotliví zemští předsedové vlád zavítají do naší republiky a bývají přijímáni nejen na regionální úrovni, ale i politiky státu. Zde šlo o určitou jedinečnost. Bodo Ramelow totiž vede vládu, která je »rudá«.

Je to trojkoalice i na německé poměry nezvyklá – Die Linke., sociální demokracie a Zelení. Sám uvedl, že při nástupu do funkce mu dávali znalci 100 dní na existenci. Nyní je to tři a tři čtvrtě roku, kdy vládne s většinou jednoho hlasu. A předsedou je významný představitel Die Linke.! Vzpomínám si, jak při své návštěvě Prahy v červnu 2007 na semináři k perspektivám levice v Evropě hovořil, jako tehdejší poslanec Bundestagu, o cestě ke sjednocení radikální levice z východní a západní části Německa. Mimochodem v té době s úsměvem líčil, jak je stále v hledáčku německých zpravodajských služeb pro údajné nebezpečí pro německou demokracii, čemuž udělalo konec až rozhodnutí německého ústavního soudu v roce 2013.

Otevření Nadace R. Luxemburgové v Praze

Tento nejvýše postavený státní činitel z řad Die Linke. se letos v Praze účastnil otevření zastoupení Nadace Rosy Luxemburgové. Protože přijel na pozvání jediného »rudého« hejtmana Oldřicha Bubeníčka z Ústeckého kraje, strávil půl dne i v tomto severočeském regionu. Poněkud mimo mediální zájem ale zůstalo i setkání duryňského ministerského předsedy s českým premiérem Andrejem Babišem. Nemyslím si, že to bylo nepodstatné setkání. Spolupráce mezi Českou republikou a jejími regiony s jednou ze spolkových zemí, která také prošla transformací jako bývalá část NDR, není zanedbatelná. V mnoha aspektech i nadále máme hodně společného a je v čem se navzájem poučit i kde lépe spolupracovat v zájmu občanů na obou stranách hranice. A vzhledem k politickému zázemí duryňského premiéra je jasné, že jsou v této zemi kladeny důrazy na to, co levice považuje za důležité, ať již je to řešení sociálních problémů, distribuce vytvořeného bohatství, snižování sociální tenze i posilování solidarity. Možná, že i to je důvod, že této spolkové zemi i jejímu premiérovi nebyla dávána taková pozornost naším mediálním mainstreamem jako třeba návštěvám z Bavorska.

B. Ramelow při jednání s O. Bubeníčkem a dalšími členy rady kraje.

Také výsledky jednání v Ústí nad Labem, které probíhalo v přátelské atmosféře, možná mohly více reagovat na spřízněnost obou politických subjektů vedoucích regionální vlády, což se netýká jen radikální levice, ale třeba i sociální demokracie. Je trochu nebezpečí, že taková situace, kdy jsou v klíčových funkcích představitelé radikální levice, jež na celostátní úrovni v obou zemích mají své trvalé místo mezi demokratickými a uznávanými stranami, se v budoucnosti nemusí opakovat. Příští volby mohou rozdat karty trochu jinak. Pokud by se nyní podařilo domluvit se na některých, třeba jen malých konkrétních dalších krocích, jak ve spolupráci pokračovat, bylo by to pro levici přínosné. Na druhé straně je jasné, že mnoho aktuálních a možná více viditelných úkolů a problémů nám výrazně odčerpává prostor pro dlouhodobější a strategičtější spolupráci s blízkými partnery v zahraničí, v tomto případě v Německu. Přitom například v Ústeckém kraji 100% vlastnictví klíčových zdravotnických zařízení krajem bylo duryňským hostem velmi pozitivně oceněno. Jistě obě země budou řešit otázky spojené s tzv. Průmyslem 4.0, budou hledat cesty, jak efektivně připravovat lidi na nové společensko-ekonomické role. A tady Duryňsko i naše regiony mají tyto úkoly již na dohled.

Nebojí se kontroverzních témat

Součástí programu byla i beseda s Collegium Bohemicum, kulturně-vzdělávací společností rozvíjející česko-německé vztahy. Německý host se zajímal o činnost této instituce. A nebojí se i některých kontroverzních historických témat dotýkajících se jeho Duryňska. Hovořil o tom, že technologie dodávané nacistickému režimu ke »konečnému řešení« v neblaze pověstných táborech smrti pocházely z Erfurtu, na jejich technických řešeních se podíleli místní inženýři, technici a dělníci a jistě jim byl znám účel těchto strojů smrti. I o tomto je třeba dnes mluvit. Lze očekávat, že právě přístup, jaký předvedl host, by mohl umožnit diskusi o česko-německých vztazích rozšířit o výraznou levicovou dimenzi.

Bodo Ramelow se otevřeně hlásí ke všem kořenům, ze kterých vyrůstá Die Linke., včetně SED v bývalé NDR. Ve svém inauguračním projevu v roce 2014 hovořil o NDR jako o »neprávním státě«, což bylo některými jeho spolustraníky kritizováno, celkově však stranickou veřejností i běžnými občany to bylo přijato. Přesto, že je »Wessi«, ten kdo pochází ze západního Německa, německé východní části výrazně pomáhal desetiletí jako odborář i jako politický činitel PDS, následně Die Linke. a levici v bývalé NDR pomohl překonat úskalí transformace do celoněmeckých struktur. Nikdy také nezpochybňoval vše pozitivní, co za doby socialismu v NDR vzniklo, a i ve svém pražském vystoupení poukázal na to, že Die Linke. má mj. kořeny i ve východoněmecké SED. Právě pro tyto jeho postoje dlouhodobě patří mezi ty levicové osobnosti v Německu, které mají silnou podporu v obou jeho částech a také pro svoji skutečnou, moderní levicovost. A s takovými lidmi stojí za to spolupracovat i z české strany.

Jiří MÁLEK

FOTO - Krajský úřad Ústeckého kraje


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 6.7, celkem 44 hlasů.

Jiří MÁLEK

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


hajek.jiri51
2018-06-13 12:13
Vypadá to sympaticky. V podání sympaťáka.
Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.