FOTO - wikimedia commons

Výroba Ruslana má pokračovat, asi pod jiným názvem

Ruský generální štáb se vážně zabývá obnovením výroby nákladních letounů AN-124 Ruslan. V uplynulém týdnu to oznámily dva vysoce postavené zdroje.

Rozhlasové stanici Echo Moskvy potvrdil záměr velitel vojenského transportního letectva generál Vladimir Benediktov. »Tuto otázku posuzujeme pravidelně. Věc je otevřená, zatím nebylo přijato konečné rozhodnutí. Byli bychom, upřímně řečeno, rádi, kdyby byla výroba obnovena.« Generál dodal, že na nových Ruslanech není zainteresována jen armáda, ale také civilní letecké společnosti.

O pár hodin později reagoval člen prezidentské komise pro rozvoj letectví Jurij Sytnik. Ten už hovořil o výrazně modernizovaném stroji, který bude mít jinou značku. Mohl by prý nést i starou: »Podle mezinárodních pravidel můžeme použít značku AN-124, pokud letadlo podstatně změníme. A právě to uděláme. Nicméně změníme i značku, protože se bude jednat o nový stroj. Bude mít nové motory, avioniku (vybavení letadla elektrickými a elektronickými přístroji), jiná bude i konstrukce pláště.«

Brzy se ozvala i firma Antonov, která letoun vyvinula a vyráběla. Celkem z výrobní linky »sjelo« 55 strojů, výroba byla zastavena v roce 2004. Konstrukční kancelář Antonov byla založena v roce 1946 v Novosibirsku. Jmenovala se OKB-153, několikrát změnila název, v roce 1984 po skonu šéfkonstruktéra Olega Antonova dostala jméno po něm. To už dávno sídlila v Kyjevě, byla tam přestěhována v roce 1952. Výrobní závody měla po celém SSSR – v Kyjevě, Charkově, Uljanovsku, Taškentu a Novosibirsku. Kancelář v době SSSR patřila k »ústředně řízeným objektům celosvazového významu«, proto o ní generál Benediktov i nyní hovoří jako o »společném podniku«, který pracoval s jinými kancelářemi celé země v kooperaci, takže »intelektuální právo« na letouny patří »celé zemi« a nikoli jen Ukrajině. Ruslan se z 95 % skládal z ruských součástek a dílů.

Konstrukční kancelář Antonov zastává zcela opačný názor a hájí práva na letoun včetně jeho výroby. Jenže svou šanci už před lety promrhala.

Nechali se napálit

V roce 2007 naposledy zasedala ukrajinsko-ruská komise pro ekonomickou spolupráci, které předsedali prezidenti Viktor Juščenko a Vladimir Putin. Na zasedání byla podepsána dohoda o obnovení výroby Ruslana. Do roku 2030 měla být vyrobena nejméně stovka strojů, na které už tehdy měl výrobce objednávky. Projekt se úspěšně připravoval za účasti společnosti Ernst&Young, která rozpracovala marketingovou strategii. Podle dohody se měly stroje vyrábět v ruském Uljanovsku, tamějšímu leteckému závodu byla i předána dokumentace. Cenu v tehdejší době domluvili na 150-160 milionů dolarů za kus.

Všechno se změnilo ze dne na den, když do Kyjeva přišla pozvánka z Pentagonu, aby se Antonovova kancelář zúčastnila tendru na tankovací letouny pro americkou armádu. Kancelář pozastavila dohodu s Ruskem do roku 2016 a uzavřela smlouvu o partnerství s U.S. Aerospace. Rozpracovala tři nabídky: AN-112KS, AN-122KS a AN-124KS. V konkursu ani jedna neuspěla už v prvním kole. Ukrajincům došlo, že se nechali napálit. Snažili se o obnovení spolupráce s Ruskem, ale jen vlažně, později už vůbec, jak se prudce změnily poměry na Ukrajině.

Dnes je konstrukční kancelář tak »rozvalena«, že o spolupráci s ní nestojí nikdo. Bývalý všemocný a uznávaný šéf kanceláře Dmitrij Kiva z ní utekl až do Ázerbájdžánu, kde dožívá na penzi.

Karty rozdává ruská strana. Disponuje dokumentací, mění motory i avioniku. Ruslan pravděpodobně bude pokračovat. Armáda i civilní letectví ho potřebují. Zvlášť když konkurence nespí.

Další věc, kterou Rusové nemohou Antonovově kancléři, ale spíše kyjevské vládě zapomenout, je prodej dokumentace největšího nákladního letounu světa AN-225 Mrija do Číny. Mrija existuje jen v jediném exempláři, byla určena pro převoz raketoplánu Buran. Jednou ho i převezla, pak projekt raketoplánu skončil. Číňané nezveřejňují své plány, ale dokumentaci jistě kupovali pro výrobu dalších strojů. Rusové si musí pospíšit, aby se na trhu uplatnili. Ruslan má stále obdivuhodné parametry, uveze přes 120 tun nákladu, při dodnes platném světovém rekordu vezl 171 tun. Dolet má také rekordní - až 21 000 kilometrů. Původní plán výroby stovky kusů nových modifikací Ruslana do roku 2030 prý stále platí. Ekonomicky by se výroba vyplatila už při prodeji více než 40 kusů.

(jo)


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 6.5, celkem 35 hlasů.

(jo)

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.