Ing. Jan Příhoda je absolventem oboru lesní inženýrství ČZU v Praze. Je iniciátorem a spoluautorem projektu KŮROVCOVÉ INFO a dalších projektů, které mají za cíl vnášení moderních poznatků, technologií a metod do lesního hospodářství. V současnosti se intenzivně věnuje aktivitám v think tanku CZECH FOREST.
Rozhovor Haló novin s Janem Příhodou, šéfredaktorem časopisu Lesnická práce a odborného serveru Silvarium.cz

Aktivisté prosazují svůj úzký pohled na budoucnost lesů

Lesnický think tank CZECH FOREST, jehož jste členem, není nadšen z balíčku opatření, který nedávno na vládu přinesli aktivisté z Hnutí Duha. Co vlastně aktivisté požadují?

Mnohé z požadavků Hnutí DUHA vycházejí z lesnického výzkumu a zkušeností a nemalá část návrhů Hnutí DUHA je již lesnickým provozem naplňována. Například požadavek na změnu druhové skladby je realizován již desítky let, stejně tak probíhá odborná diskuse o úpravách legislativy, aby lépe reagovala na klimatické změny, výkyvy.

Podle mého názoru aktivisté prosazují svůj úzký pohled na budoucnost lesů a lesního hospodářství a neberou moc ohled na vlastníky lesů ani na dlouhodobé potřeby společnosti.

Myslíme si, že české lesy a vlastníci lesů v aktuální situaci spíše než rychlá, až uspěchaná řešení a v některých detailech ne zcela promyšlené změny, potřebují neodkladně podporu státu pro boj s klimatickými změnami, suchem a navazující kůrovcovou kalamitou.

Politické akceptování všech změn navržených Hnutím DUHA by v současné situaci znamenalo další destabilizaci sektoru, neopodstatněný zásah do vlastnických a rozhodovacích práv vlastníků lesů i zásadní riziko ztráty prostoru pro boj s kůrovcovou kalamitou.

Co vám na návrzích aktivistů vadí nejvíce?

Za alarmující považují členové lesnického think tanku těžko uvěřitelnou míru regulací, jež se nezisková organizace Hnutí DUHA snaží vnést do českého lesnictví, které se řídí jedním z nejpřísnějších lesních zákonů v Evropě. Balíček v některých aspektech nezohledňuje aktuální podmínky hospodaření, vlastnické vztahy a majitele lesů prakticky zbavuje možnosti rozhodovat o vlastním majetku.

Přesto hodnotíme některá z navržených opatření jako přínosná, i proto, že mnoho z návrhů vychází z dlouholetých lesnických výzkumů a zkušeností. Domníváme se ale, že k legislativnímu zpracování části návrhů je nutné pečlivé zvážení souvislostí a jasné definování společenské objednávky. Navrhovaná opatření Hnutí DUHA zcela postrádají vyčíslení ekonomických nákladů, které by se pravděpodobně pohybovaly v řádech miliard korun. Klademe si otázku, zda je česká společnost připravena tyto náklady financovat. Opatření by také znamenala omezení produkce dříví jako jediného skutečně obnovitelného ekologického materiálu. Jsme připraveni nahradit dříví plasty a jinými neobnovitelnými materiály zatěžujícími životní prostředí nebo sobecky dovážet dříví ze zemí, kde kvůli nelegální těžbě dochází k devastaci přírody?

Za chybné považujeme i úvahy o návrat Lesů ČR do stavu před rok 1989 a snahy de facto o zestátnění oblasti služeb v lesním hospodářství.

Různí samozvaní ekologové lesníky rádi stavějí do role jakýchsi konzervativců, kteří nechtějí pěstovat nic jiného než smrky. Lesníci ovšem podle mého názoru musejí pěstovat především takové dřeviny, po kterých je ze strany průmyslu poptávka.

Lesnictví je konzervativní obor a přímo to souvisí s tím, že stromy rostou více než 80 let. Na pěstování lesa se podílí několik generací a je třeba se vyvarovat neuvážených kroků, jejichž negativní dopady by nesly příští generace. Přesto, že je lesnictví konzervativní obor, není uzavřené moderním technologiím. V ČR je vysoký podíl moderních šetrných technologií pro těžbu dříví, využíváme nejnovější poznatky evropského výzkumu např. v oblastech pěstování lesů, genetiky, ochrany lesa a při zohlednění těchto poznatků se lesnictví stále mění. Zásadní je také srovnání českého lesnictví s lesnictvím sousedních zemí a z těchto srovnání rozhodně nevycházíme nějak špatně.

Na základě objektivních dat musím zdůraznit, že v českých lesích již zhruba 25 let probíhá změna hospodaření, která reaguje na predikce změn klimatu. Za posledních deset let došlo k poklesu celkového zastoupení jehličnatých dřevin o 2,8 %, v kraji Moravskoslezském dokonce o 6,4 % a Olomouckém o 4,6 %. Podíl listnatých dřevin na obnově dosahuje 61,2 %, v nadmořských výškách do 400 m je podíl listnáčů dokonce 80 %. Je nutné si uvědomit, že ročně mohou lesníci změnit druhou skladbu zhruba 1 % českých lesů.

Monokultury (správně porosty nesmíšené) tvoří v ČR pouze 13,9 % porostní půdy. Hovořit tedy o setrvávání v hospodářském modelu monokultur, jak uvádí dokument Hnutí DUHA, není rozhodně objektivním faktem, ale spíše účelovou dezinformací.

Zastoupení introdukovaných dřevin činí pouze 1,6 % a stávající lesnická legislativa rozhodně neumožňuje jejich dramatické navýšení, i když například douglaska je podle dlouhodobých výzkumů českých lesníků velmi perspektivní dřevinou nepřinášející riziko nežádoucího šíření.

V rámci ČR je v průměru ponecháno 25 m3 mrtvého dříví ve všech jeho formách na jeden hektar lesa, což odpovídá více než deseti dospělým stromům. Pokud by se ovšem ve velkém měřítku ponechávaly v lesích stojící suché stromy, chybí v balíčku Hnutí Duha informace, kdo by nesl náklady a zejména zodpovědnost za škody na zdraví a životech způsobené pádem větví či stromů.

Současné lesy přinášejí díky produkci dříví majitelům lesů (státu, soukromým vlastníkům, obcím) příjem, ze kterého celé lesnické hospodaření včetně mimoprodukčních a ekologických funkcí financují, udržují tolik potřebnou zaměstnanost na venkově a v neposlední řadě umožňují investice do lesnické infrastruktury. Příjmy z produkce dříví slouží také k financování obnovy lesa a změnám druhové skladby lesních porostů.

Co si myslíte o názoru, že obnova lesa by se měla nechat na matce Přírodě?

Před padesáti lety si společnost myslela, že přírodě poručí. Dnes si část populace myslí, že příroda v kulturní krajině udělá vše za nás. Oba názory jsou podle mého názoru extrémní a pro hospodářské lesy mylné. V České republice například výrazně stoupá podíl přirozené obnovy porostů. Jak ale ukázala lesnická praxe, nejefektivněji obnovený porost je co nejrychleji obnovený porost. Dlouhodobě nezalesněné holiny trpí erozí (větrnou a vodní), je zde narušen vodní režim, jsou zde velké rozdíly v denních a nočních teplotách, které negativně působí na stav půd a zvyšuje se také riziko povodní.

Z dosavadních zkušeností lesníků s pěstováním hospodářských lesů v celé střední Evropě je zřejmé, že přirozená obnova by měla být preferovaným způsobem obnovy lesů, ale nelze ji využít všude. Zjednodušeně řečeno, tam kde přirozeně nic neroste, musí přijít umělá obnova, stejně jako na plochách, kde roste smrk na nevhodných stanovištích nebo na kalamitních plochách, kde chceme vypěstovat druhově pestrý les. Tento přístup je volen i na území národních parků.

Při současné míře poznání a omezených možnostech kvalitní predikce vývoje klimatu nelze učinit zodpovědné rozhodnutí preferující některé druhy u nás původních dřevin před jinými.

Je nutné upozornit, že problémy s kůrovcem jsou i v okolních státech – Slovensko, jižní Polsko, Rakousko, Bavorsko. Ale na západ od nás nedochází ke zpochybňování lesnického hospodaření vlastníků lesů, ale naopak k významné pomoci státu postiženým oblastem.

Jak se na současné kůrovcové kalamitě podílí šíření tohoto škodlivého brouka z bezzásahových zón, kde je pod ochranou ekologů?

K objektivnímu posouzení tohoto efektu nám chybějí data. Můj názor je, že v České republice nemá šíření kůrovců z bezzásahových zón zásadní podíl na nepříznivé kůrovcové situaci. Spouštěčem této kalamity bylo a je sucho, větrné kalamity, ale i absence podpory státu. Horší, než bezzásahové zóny, jsou u nás vlastníci lesů, kteří se o svůj les nestarají a ohrožují tak sousední vlastníky lesů.

Zda ke zhoršení situace kůrovcové situace na severovýchodě ČR přispělo naprosto bezprecedentní zhoršení kůrovcové situace na Slovensku v důsledku ponechání obrovských ploch bez zásahu je téma, kterým by se měl lesnický výzkum zabývat.

Jak se návrhy Hnutí Duha »líbí« vlastníkům lesů?

Balíček opatření Hnutí Duha nerespektuje právo vlastníků lesů na vlastní rozhodování. Přitom ale mnoho soukromých vlastníků hospodaří nad rámec lesního zákona. Vedle ekologických přínosů je les také zdrojem dříví a obživy tisíců občanů. Navrhovaná opatření by závažným způsobem postihla ekonomickou soběstačnost vlastníků.

Je smutné, že se u nás stalo již tradicí uplatňovat vůči lesníkům různé restrikce a nařízení a zcela se zapomnělo na nástroje pozitivní motivace.

Na druhé straně, zmínil jste se v úvodu, že návrhy Hnutí Duha přinášejí i něco pozitivního...

Mnoho z navrhovaných opatření Hnutí DUHA je možných již za současné legislativy a lesníci je běžně využívají. Jako příklad lze uvést možnost těžby v porostech do 80 let věku, rozvolnění doby obmýtí, hospodaření s vodou podle souboru lesního typu a porostního typu. Bohužel většina návrhů Hnutí DUHA je podle názorů členů think tanku koncipována spíše jako politické zadání pro státní lesy. Tím není řečeno, že by některé návrhy nemohly být v budoucnosti přínosné. Například mechanismus jasně definované renty za obhospodařování státního lesa placené Lesy ČR státu a od ní odečitatelná újma za hospodaření ve prospěch ekologických opatření, je dobrou myšlenkou. Byl by předem dán odvod do státního rozpočtu a mohl by ze zákona skončit hon na astronomické hospodářské výsledky Lesů ČR, který nejde ve prospěch lesa.

Podle našeho názoru však nevycházejí některé návrhy Hnutí DUHA z reálného stavu, vývoje lesa a objektivních dat. Navíc přicházejí v době, kdy by měl mít stát jiné, objektivními daty podložené priority, jejichž řešení musí být rychlé a efektivní. Za priority pro následující měsíce považují členové think tanku: zajištění pracovníků do lesů, zamezení odlivu stávajících kvalifikovaných sil do Německa a Rakouska, podporu skladování dříví, podporu asanace kůrovcového dříví, stabilizaci trhu s dřívím či razantní postup orgánů státní správy proti vlastníkům, kteří řádně nevykonávají ochranu lesa ve svých lesích a ohrožují tím sousední porosty.

Jiří NUSSBERGER


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 5.8, celkem 11 hlasů.

Jiří NUSSBERGER

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.