Geocaching - hra na pomezí sportu a turistiky

Geocaching, slovo o němž až donedávna hodně lidí netušilo, co znamená. Do širšího povědomí se dostalo až při nedávných deštích, kdy prudká přívalová vlna spláchla v podzemním tunelu Motolského potoka v Praze čtyři mladé lidi hledající takzvané keše do Vltavy.

Co to tedy geocaching je? Jedná se o hru na pomezí sportu a turistiky, kdy se v terénu hledají ukryté schránky pomocí satelitní navigace. Je to dobrodružství určené pro všechny majitele GPS, které spojuje prostřednictvím internetu tisíce lidí po celém světě. Hledat jde také jen podle map, ale to není to pravé.

Lovení »pokladů« zvaných cache (česky keše) se stalo oblíbenou zábavou, které propadají lidé bez rozdílu věku a povolání. Hra je určena pro všechny generace od dětí školního věku až po seniory.

V České republice si tato zábava získala velkou oblibu. Hledání schránek však může být i nebezpečné.

Původ je v USA

Geocaching vznikl v USA v květnu 2000. Do České republiky dorazil o rok později. První »keška« se tu objevila v roce 2001, o dva roky později vznikly stránky Geocaching.cz, dnes existuje například i server kesky.cz.

Hra si velmi rychle získala oblibu. Už v roce 2005 bylo ve 215 zemích na celém světě přes 171 tisíc skrýší pro geocaching, z toho zhruba 700 v ČR. O rok později vzrostl počet skrýší u nás na 2570, další rok bylo na českém území zaregistrováno již přes 5600 skrýší. A boom tato hra zažívala i v dalších letech. Dnes existují po celém světě téměř tři miliony aktivních keší, které hledá víc jak šest milionů hráčů. V ČR je aktivních geocacherů (česky »kačerů«) přes 20 tisíc.

Češi geocachingu propadli

Dá se říci, že Češi geocachingu propadli. Česká republika dnes patří k pěti nejhustěji »zakeškovaným« oblastem, vedou USA a Německo. Nejhustší síť schránek je v Praze, kde už se vzhledem k předepsaným vzdálenostem špatně hledá místo, kam by se další keš přidala. Následují střední Čechy, které těží z víkendových výletů Pražanů. Nejvíce nálezů na světě má geocache na Karlově mostě v Praze.

V ostatních regionech je hodně kešek ukryto především v přírodě, často v hodně náročném terénu. Umisťování keší na místech, která jsou něčím zajímavá a nejsou turisticky navštěvovaná, patří totiž k oceňovaným prvkům geocachingu. K některým keším tak vede pohodlná cesta, za jinými je potřeba šplhat do skal nebo se prodírat houštím. Jiné jsou umístěny pod vodou, hledač se za nimi musí potápět. Kešky se určitě nepovalují na ulicích a jiných viditelných a lehko přístupných místech, v podstatě ale mohou být ukryté kdekoliv.

Hon za plastikovou krabičkou

Keška většinou představuje plastovou krabičku nebo zavařovací sklenici, v níž je ukryt drobný předmět. Bývají to pamětní mince nebo samolepky, poznámkové bloky či tužky, nebo jen hračky z kinder vajíček. Šťastný nálezce si může nějaký předmět z nádobky vzít a jiný tam zase vložit. Pokud nálezce v keši neobjeví žádný předmět na výměnu, nebo se mu žádný nelíbí, nemusí si jej vzít, pouze se zapíše do návštěvní knihy. Rozhodně by si ale neměl vzít žádný předmět z keše, aniž by do ní jiný předmět o stejné nebo vyšší hodnotě výměnou vložil. Celková hodnota obsahu keše se nesmí výměnou snížit.

Předměty lze navíc opatřit speciálním kódem, díky němuž lze po internetu sledovat jejich putování po celém světě. Do krabiček se nesmí vkládat jídlo, aby nepřilákalo divokou zvěř.

Každá keška má na stránkách zabývajících se geocachingem jasné instrukce. Především tam je doporučení, jak při hledání v náročném terénu postupovat. Stejně tomu je i u kešky pod Motolským potokem. Cestu ke keši v podzemní části Motolského potoka popisuje její autor na webu jako strastiplnou. Doporučuje těm, kteří se ji vydají hledat, aby se řídili zásadami pohybu v podzemí, dbali na možná nebezpečí a vzali si do stoky vhodné oblečení i výbavu. Popisuje různé odbočky, které cestou jsou, i zajímavosti, jako je písník na zachytávání nečistot z potoka.

I keše mají svá pravidla

Geocaching nemá žádnou zastřešující společnost, která by hru řídila. Kešku může založit každý a sám ji i umístí, poloha pak musí jen projít schválením dobrovolníka - reviewera, který má zakládání nových kešek v dané oblasti na starost. Za nehody, které se v souvislosti s hledáním kešek stanou, tudíž nikdo nezodpovídá.

Obecně platí, že keše musí být od sebe vzdálené minimálně 0,1 míle, což je 161 metrů. Umístění keše musí dodržovat veškeré místní zákony, na soukromém majetku vyžadují souhlas majitele objektu. Dle regionálních pravidel v ČR se nesmějí zakládat na hřbitovech, dětských hřištích, základních a mateřských školách, nesmějí být zakopané hluboko pod zemí, ve vojenských prostorech atd

Geocaching má i své oběti

V České republice je s hledáním keše spojována smrt osmnáctiletého mladíka, který se v prosinci 2005 zřítil ze čtyřicetimetrového svahu poblíž pražského motolského krematoria.

V červnu 2012 zase našla policie tělo pohřešovaného muže v mostním pilíři v ulici Bulovka v pražské Libni, podle všeho v oblasti také hledal skrýš.

Nejnovější případ je ze soboty 9. června odpoledne, kdy zastihla prudká bouře s lijákem čtveřici mladých hledačů kešek v podzemní části Motolského potoka v Praze. Dva z nich se zachránili a utrpěli lehká poranění, dva byli pohřešováni – mladou ženu našli týž den večer utonulou pod Jiráskovým mostem, po nezvěstném muži zatím bezúspěšně pátrají policisté a potápěči.

Rizika srovnatelná se sporty provozovanými v přírodě

Právě v souvislosti s touto tragédií vydala Česká asociace geocachingu vyjádření, jehož část zde odcitujeme:

»Geocaching je širokou platformou pro aktivní trávení volného času, je zdrojem poznání a spojuje lidi napříč věkovými a sociálními skupinami. Hledání kešek je v drtivé většině případů bezpečnou a bezproblémovou aktivitou vhodnou i pro rodiny s dětmi. Pouze nepatrný zlomek keší má dobrodružnější charakter, vyžaduje dobrou fyzickou kondici, zvláštní dovednosti či vybavení. Při dodržování pravidel jsou však i tyto kešky bezpečné. Do této kategorie patřil i cíl skupiny z Motolského potoka. Daná keška byla správně klasifikována vysokou terénní obtížností s důrazným odkazem na pravidla pro bezpečný pobyt v podzemí. Ač vyšetřování této tragické události není dosud uzavřeno, zdá se, že hráči podcenili to nejzákladnější pravidlo, kterým je nevstupovat do podzemních prostor v případě hrozících intenzívních dešťů.

Geocaching není o nic rizikovější aktivitou než jakýkoliv jiný sport provozovaný ve volné přírodě. Tato tragická událost je v Česku prvním smrtelným úrazem spojeným s geocachingem, ač média zmiňují případ mladíka, který se v roce 2005 zřítil ze svahu (souvislost s geocachingem nebyla prokázána) a nález mrtvého v mostním pilíři v roce 2012 (potvrzená sebevražda).

Tak jako musí ve vlastním zájmu dbát bezpečnostních pravidel cyklista, vodák nebo turista, tak i hledač kešek musí vždy pečlivě zvažovat své schopnosti a veškeré vnější okolnosti. Česká asociace geocachingu dlouhodobě pracuje na vzdělávacích programech, ve kterých je důraz na vlastní bezpečnost vždy na předním místě. V naší osvětové činnosti budeme pokračovat i nadále, a poučení z této události se v ní nepochybně odrazí.«

Nezbývá než věřit, že hra, která v řadě případů vytáhne lidi z paneláků do přírody, zůstane hrou, která bude jejím účastníkům přinášet především zábavu a k podobným tragédiím nebude docházet.

Jana DUBNIČKOVÁ

FOTO - pixabay


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 3.4, celkem 7 hlasů.

Jana DUBNIČKOVÁ

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.