Co s bývalým vojenským prostorem Milovice

Neúrodné, převážně listnatými lesy pokryté Milovicko lákalo vojáky. Počátkem 20. století v něm staré Rakousko Uhersko založilo velký vojenský výcvikový prostor (VVP) Mladá - Milovice. Přes protesty mu padla za oběť vesnice Mladá. Alternativy pro VVP by ale byly pro jiné vesnice podstatně horší.

Užívala ho řada armád – Rakousko uherská, Československá, německý Wehrmacht, Československá, Sovětská. Po jejím odchodu k 1. 7. 1991 byl zrušen a následně za nečinného přihlížení demokratického státu vydrancován různými partami malých českých zlodějů. Odstraňování munice v něm postupovalo pomalu. Po roce 1998 narůstající bytová krize v Praze oživila zájem o Milovice. Začaly být obnovovány. Rychle se rozrůstaly. Dnes jsou asi nejznámější předním zábavným parkem Miráculum (latinsky Zázrak), ke kterému jezdí od nádraží Milovice i městský autobus, zahrnutý do pražské integrované dopravy (PID).

Problémy dopravy

Ve VVP Milovice ekologové řadu let úspěšně bojovali proti záměru přeměnit tamní někdejší vojenské letiště na nákladní letiště Cargo. Znamenalo by velký nárůst silniční, převážně kamionové dopravy a citelné zhoršení životního prostředí. Pro osobní leteckou dopravu je od Prahy příliš vzdálené. Podařilo se také odvrátit zlý záměr zrušit tamní 6 km dlouhou vojenskou vlečku do Lysé nad Labem.

Nejen milovičtí léta marně bojují o postavení tzv. Všejanské (Milovické) spojky, asi 8 km dlouhé trati Milovice – Letiště Milovice – Všejany, která by asi o 6 km zkrátila železniční spojení Prahy s Mladou Boleslaví a zásadně jej zrychlila. Rozvoj Milovic brzdila nedostatečná doprava do Prahy, kam velká část obyvatel Milovic vyjíždí za prací. Nakonec se podařilo alespoň opravit a elektrifikovat někdejší vojenskou vlečku z Milovic do Lysé a zavést tam přímé osobní vlaky z Prahy. Žel, ve stávající značně se kroutící a tím i zbytečně dlouhé a pomalé stopě. Zatímco na dálnicích se může plýtvat prakticky bez omezení, na železnici se musí tvrdě šetřit i za cenu podstatně horších parametrů železniční dopravy.

Resort dopravy již pět let řeší moderní železniční spojení Praha – Mladá Boleslav. Po stávající trati přes Neratovice a Všetaty, kde před lety přestavěli nádraží Zdetín u Chotětova na jednokolejnou zastávku a zrušili výhybnu mezi Chotětovem a Krnskem, čímž citelně snížili kapacitu trati? Novou dvoukolejnou tratí Praha – Stará Boleslav – Benátky nad Jizerou – Mladá Boleslav? Pomocí Všejanské spojky? Firma řešící toto spojení zkrachovala. Druhé firmě vyšlo, že ani jedna varianta není efektivní. U Všejanské spojky to zní nevěrohodně tím spíš, že navazující trať Všejany – Mladá Boleslav právě zmodernizovali, aby se po ní mohlo odvážet podstatně víc aut vyrobených v Mladé Boleslavi.

Poté na dopravě rozhodli napřed řešit, zda rychlou trať Praha – Wroclaw vést přes Mladou Boleslav a Liberec nebo přes Hradec Králové a Náchod. Takové rozhodnutí ovlivní Všejanskou spojku, zda bude jedno či dvoukolejná a elektrifikovaná. Jisté je jen to, že návrh poslanců KSČM vyčlenit peníze na její projekt při schvalování státního rozpočtu na rok 2017 neprošel.

Armádní nadšenci a ochranáři

Kromě nových obyvatel Milovic se o oblast zajímají zejména armádní kluby a ochranáři. Pro někoho možná překvapivě úspěšně spolupracují. Armádní kluby lákají dvě střelnice a terénní jízdy. Časem z toho vznikl pro někoho slušný byznys. Není to pro každého, ale zájemců prý mají dost. Na dálku to připomíná vojenské manévry. Zblízka vidíte těžce rozrytý terén. Dílo zkázy? Ale také zajímavé niky a na ně vázané druhy rostlin a zejména živočichů. Nespokojeni jsou pěší turisté a cyklisté, které tam ohrožují obrněné transportéry, terénní auta, čtyřkolky, motorky ad. Jezdí i v jediné přírodní rezervaci Milovicka Pod Zvánovským vrchem.

Pro pěší turisty byly vyznačeny turistické cesty – modrá od Dražic u Benátek nad Jizerou kolem Pozorovatelny do Milovic a dál do Ostré u Lysé (v této části lze spatřit početná stáda srnčí zvěře, ale i jiné polní druhy zvířat a ptáků), žlutá od Lysé do Milovic a červená Milovice - Všejany a dál k zámku Loučeň. Jejich využití je ale malé. Cedulky upomínají na obec Mladá, naučná stezka informuje o zajímavostech zdejší přírody.

Nedávná invaze páru vlků šla samovolně. Mimo aktivity ochránců přírody i rychle skončila. Vlčici přejel automobil na nedaleká mladoboleslavské dálnici a vlk se stáhnul zpět k Doksům.

První návštěvy přírodovědců ve zrušeném VVP Mladá byly ve znamení euforie. Našli tam mnohé druhy rostlin a živočichů, které jsou u nás na vymření. Brzy ale vyvstal problém se zarůstáním někdejším výcvikových ploch, které tyto druhy ohrožuje. Tak se začala formovat spolupráce mezi milovníky vojenské techniky a ochranáři.

Uvedené louky lze jistě kosit. Problém je, že zajistit kosení rozsáhlých luk Milovicka je drahé a sehnat pro něj lidi těžké. Proto se před několika lety ochranáři rozhodli vrátit do Milovic zubra evropského, koně z anglického národního parku Ex Moore a pratury. Budou louky spásat zadarmo, resp. péče o ně vyjde mnohem levněji než zajišťování kosení luk. Vybrali velkou silně zarostlou louku východně od Benátek, oplotili jí včetně elektrického ohradníku, vybavili napajedlem a vypustili do ní několik zubrů evropských a koní. Stádo se rychle rozrůstá biologickou cestou. Turistická značka k této lokalitě nevede. Jdete-li ale po modré od Dražic, s dobrým orientačním čuchem si jí nejspíš všimnete. Při značné velikosti oné ohrady ale není zaručeno, že zubry a koně spatříte. Přelézat ohradník se nedoporučuje. I zubři si hlídají své teritorium.

Druhou asi 40 hektarů velkou louku ohradili u Milovic na dolní části tamních rozsáhlých luk. Opět elektrický ohradník a vyhlídka pro turisty, z které nejčastěji spatříte koně. Pratuři se zdržují dále, takže při štěstí spatříte jejich siluety a pohyby jejich dlouhých ocasů, odhánějících dotěrné mouchy a jiný hmyz. Před ohrazením byla tato louka prakticky komplexně zarostlá třtinou křovištní. Ta s příchodem velkých kopytníků začala ustupovat, podobně některé stromy a keře. Chovaná zvířata je potlačují. Za to na ní přibývají byliny, jež byly ještě nedávno na vymření. Nesnáší zastínění. Objevuje se i zajímavý hmyz. Na louce po několikaleté pastvě koní a praturů žije prý na 42 procent druhů motýlů, které jsou v Česku známé.

Ptáte se, jak mohou chovat pratura, když vyhynul v roce 1627 v dnešním národním parku Kampinos západně od Varšavy. Přivezli sem ze Španělska nejvíce mu podobnou primitivní rasu turů. Začali ji šlechtit směrem k praturovi. Zda se podaří vyšlechtit vyhynulého pratura, těžko říci. Za pokus to ale jistě stojí. Milovickou louku pro koně a pratury nyní významně rozšiřují na sever.

Pratur versus Všejanská spojka

Ochranářské aktivity u Milovic ale mají háček. Louku pro koně a pratury ohradili v místech, kudy má vést Všejanská spojka. Podle platného územního plánu, vzniklého dávno před záměrem zde chovat koně a pratury, by utnula na jihovýchodě asi třetinu ohrazené louky před rozšířením. Ochránci přírody z nadace Česká krajina, která za projektem »zubr, kůň, pratur« stojí, prosí, aby jejich pokusu přizpůsobili vedení spojky.

Navrhují tunel, ale ten postrádá smysl. Stačí menší zářez. Železniční odborníci musí říci, zda by eventuální posunutí trasy trati citelně nezhoršilo parametry Všejanské spojky. Je to zvláštní, ale pod praporem ochrany přírody a životního prostředí se často neútočí na ničivé dálnice, ale na záměry rozvoje šetrné železnice. Přitom by neměl být problém louku pro koně a pratury posunout kousek na sever a severozápad mimo trasu spojky.

Jan ZEMAN

FOTO – Agata ZEMANOVÁ


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 6.6, celkem 25 hlasů.

Jan ZEMAN

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.