Ilustrační FOTO - Pixabay

Kukuřice a řepka nejsou na indexu zcela oprávněně

Kvalita surové vody v ČR rychle klesá, voda se dostává na hranici upravitelnosti. Na semináři o pitné vodě ve Sněmovně to řekl ředitel Ústavu pro hydrodynamiku Akademie věd ČR Martin Pivokonský.

Největší problémy způsobují produkty ze sinic a také pesticidy, kterých je stále víc. Jejich odstraňování je na hranici možností, problém se dostatečně neřeší. Pro škodlivé látky ve vodě platí sice limity, podle ředitele nejsou vždy dostatečné, navíc se je někdy nedaří dodržet. Příkladem jsou pesticidy, pro které je nejvyšší přípustná hodnota 500 ng/l (nanogramů na litr), na lidský organismus však působí bezprahově, tedy v jakémkoli množství. Z vody se odstraňují obtížně, zvlášť když je jich v surové, neupravené vodě mnoho. V nádrži Švihov, ze které jde voda do úpravny Želivka pro zásobování Prahy, jich bývá přes 1000 ng/l. Před lety tam odborníci naměřili až 3000 ng/l metazachloru, což je jeden z pesticidů.

»Problémem je, že užívání pesticidů vrcholí ve stejné době jako látky ze sinic,« uvedl Pivokonský. Nebezpečné produkty sinic totiž při úpravě vody prakticky blokují čistící proces. Pesticidy se sice dají odstranit aktivním uhlím, pokud jsou však ve vodě zároveň látky ze sinic, póry v aktivním uhlí se ucpou a pesticidy tak ve vodě zůstanou. Podle Pivokonského je nutná změna přístupu k zemědělství. »Možná by se kolem Želivky nemusela kukuřice a řepka pěstovat,« řekl.

Kováčik: Vraťme se k živočišné výrobě

»Na jednu stranu je požadavek ochranářů a částečně i vodohospodářů, aby se ochranné pásmo kolem vodní nádrže Želivka podstatně rozšířilo i na úkor normálního zemědělského hospodaření, třeba tradičního pěstování brambor. Na druhé straně podniky, které tam brambory pěstují od nepaměti, a jsou tam i zpracovatelské kapacity, by musely být nějak kompenzovány. Momentálně se hledá způsob, jak naplnit oba zájmy, aby nedošlo k poškození ani jedné strany,« reagoval pro Haló noviny stínový ministr zemědělství KSČM, místopředseda zemědělského výboru Sněmovny Pavel Kováčik. Je přesvědčen o tom, že rozumné zemědělství s částečným omezením, které by stát kompenzoval, je v této oblasti možné, protože je hloupost vyloučit celé katastry ze zemědělského hospodaření, znamenalo by to vysídlení celých vesnic. A odstranění člověka z krajiny, což nepůjde.

Kukuřice a řepka jsou podle Kováčika na indexu jen částečně oprávněně. »Ale problém není v těchto dvou plodinách, ale v tom, že se podstatně omezila živočišná výroba a na orné půdě se přestaly pěstovat krmné plodiny, jeteloviny, vojtěška atd., které jednak zadržely vodu ze srážek a jednak měly mnohem menší spotřebu oněch pesticidů, některé se hnojit nemusí vůbec,« zdůraznil stínový ministr zemědělství. Dodal, že mnohé z těchto plodin drží vodu a obohacují půdu o humus - a čím větší je jeho obsah v půdě, tím lépe zadržuje vodu. To ovšem předpokládá, že živočišná výroba se vrátí na úroveň před rokem 1990, tím se vrátí krmné plodiny na pole na úkor řepky a kukuřice, dodal Kováčik. Ty se podle jeho slov pěstují zejména proto, že není nic jiného, na čem by zemědělec dnes alespoň trochu vydělal, mohl uhradit svůj rozvoj, zaplatit zaměstnance atd.

V ČR se vyrobí 600 milionů metrů krychlových pitné vody ročně, což je srovnatelné se sedmdesátinásobkem denního průtoku Labe u Děčína. Největší výrobnou vody je Želivka u nádrže Švihov, která ročně dodá 80 milionů krychlových metrů pitné vody.

Připomeňme, že péče o vodní zdroje a pitnou vodu patří mezi priority KSČM.

Problém není v dusičnanech, ale v profesionalitě provozovatelů

Loni mělo mírnější hygienický limit neboli výjimku pro kvalitu vody 102 vodovodů, které zásobují 280 tisíc lidí. Na semináři to řekl Petr Pumann ze Státního zdravotního ústavu. Výsledky jsou obdobné jako v roce 2016 a mnohem lepší než v roce 2015, kdy část Prahy postihla epidemie norovirové infekce. V minulosti představovaly problém ve vodě dusičnany, nebezpečné hlavně pro kojence a těhotné ženy. Dnes už podle Pumanna problémem nejsou. Jiné riziko představuje olovo, které se do vody dostává až v domovních rozvodech, pokud jsou staré, olověné. Podrobná evidence chybí. Do pitné vody se dostávají i zbytky léčiv. »Nejčastější byl ibuprofen,« řekl Pumann. Aby do sebe člověk dostal dávku odpovídající jedné tabletě, musel by však vodu pít 26 tisíc let! »Rizika z léčiv proto budou pravděpodobně zanedbatelná,« dodal.

Podle Pumanna se kvalita pitné vody zjišťuje podrobně od roku 2004, za tu dobu se zlepšila. Sleduje se 65 ukazatelů. Horších výsledků dosahují menší vodovody, což je tím, že menším provozovatelům chybí profesionalita. Označil to za největší problém pro kvalitu vody.

V ČR veřejné vodovody zásobují téměř 95 % lidí. Zhruba polovina této vody pochází z povrchových zdrojů, druhá polovina z podzemních. Kvalita vody v naprosté většině vyhovuje hygienickým požadavkům.

(ku)


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 6.7, celkem 27 hlasů.

(ku)

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.