Laureát Nobelovy ceny, ekonom Joseph Stiglitz charakterizuje záchranný balíček španělským bankám jako »ekonomiku voodoo«, zcela jistě odsouzenou k nezdaru.
Ekonomický analytik listu New York Times Andrew Ross Sorkin souhlasí: »Teď už by mělo být zjevné, že záchrana selhala - nebo se alespoň k selhání spěje.« A sloupkař a držitel Nobelovy ceny, ekonom Paul Krugman naříká, že Evropa (a USA) »opakují prastaré chyby«, a ptá se: »Proč se z nich nikdo nepoučí?«
* * *
Skutečně, na první pohled se reakce Evropské unie (EU) na ekonomický chaos, jenž zachvacuje kontinent, zdá být kombinací hlubokého sebeklamu a toho, co jeden britský novinář nazval sado-monetarismem - nekonečné řady škrtů, primitivních úspor a rozsáhlého propouštění. Ale to, zda něco funguje či ne, závisí na tom, co děláte, abyste žili.
Nemáte-li stálé zaměstnání, jste v hlubokých trablech. Španělská nezaměstnanost je na 25 % - na jihu země mnohem výše - a mezi mladými je 50%. Ať tak či onak, tato čísla - ač ne tak vysoká - se opakují napříč eurozónou, zvlášť v zemích, které usrkávají ze záchranného poháru svůdné bohyně Kirké: v Irsku, Portugalsku a Řecku.
Ale jste-li Josef Ackermann, stojící v čele Deutsche Bank (DB), dostali jste v roce 2012 prémii osm milionů euro, protože jste poslední čtyři roky ekonomického tavení úspěšně zkreslovali, abyste učinili banku větší a silnější, než byla před pádem roku 2008. V roce 2009, když lidé začali ztrácet práci, domovy a penze, zisk DB stoupl o 67 %, a za rok 2011 se vyšplhal dokonce téměř na osm mld. euro. Banka dostala ránu v roce 2012, ale španělský záchranný balíček pomůže vykompenzovat ztráty DB, jež utrpěla při hazardním řádění ve španělských nemovitostech.
* * *
A právě v případě, kdy si myslíte, že ironie je pryč, byla to bublina ve španělském bydlení, co plnilo ekonomiku země - v té době byl dluh Madridu jedním z nejnižších v eurozóně - a onu bublinu financovaly německé banky (i holandské, francouzské, britské a rakouské). Německé banky financovaly i bublinu, jež rozbila ekonomiku Irska.
Nějakých 60 % příjmů DB přichází ze zahraničí. Srovnejte tato čísla: v roce 1997 byly půjčky v nemovitostech v Irsku pět mld. euro. Od roku 2007 byly 96,2 mld. euro, skok o 1730 %. Ceny nemovitostí se zvedly o 500 %, stejně jako ceny bydlení ve Španělsku. Banky nevěděly, že nafukují bublinu? Samozřejmě věděly, ale o překot vydělávaly.
Když se americké finančnictví samo zničilo v roce 2008, irská a španělská bublina praskla, kdo dostal účet? Irští daňoví poplatníci vysolili 30 mld. $ na záchranu Anglo-irské banky - prakticky celý daňový příjem za rok 2009 - a náhradou dostali 15% nezaměstnanost, šíleně seškrtanou minimální mzdu, snížené penze a osekané sociální služby. Španělsko se vydalo stejným směrem.
* * *
Jak řekl španělský ekonom a profesor Londýnské školy ekonomické Luis Garicano pro New York Times (NYT): »Bohužel Španělsko..... Zaujal-li vás tento článek, můžete si jeho pokračování přečíst na straně 8 buď v tištěné podobě Haló novin (k zakoupení na stáncích), nebo v elektronické podobě na internetových stránkách www.publero.com. Dále na této straně čtěte: »Gándhího koupila Indie...«
Dispatches From the Edge, 14. června 2012
Překlad Vladimír SEDLÁČEK
Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)
Hodnocení: 5.8, celkem 31 hlasů.
Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Poštovní adresa: Haló noviny, P.B. 836, 111 21 Praha 1, telefon: 222 897 111, e-mail: halonoviny@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.
Diskuse k článku
Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.