Ekonomická témata eurosummitu

V Bruselu diskusí o reformách eurozóny skončil krátce před 15. hodinou SELČ summit Evropské unie. Premiéři a prezidenti se po diskusi o migraci, kterou protáhla italská hrozba veta závěrů jednání, rozešli až nad ránem.

Začátek pátečního řádného jednání tak byl odložen na 11.00 SELČ, velmi rychle se poté už jen 27 šéfů států a vlád (bez Británie) shodlo na stručných závěrech týkajících se vývoje jednání kolem brexitu. Krátký čtyřbodový text na žádost Španělska připomíná také potřebu vyřešit otázku Gibraltaru. Poslední bod závěrů přitom upozorňuje členské státy, unijní instituce a další zainteresované subjekty, aby na všech úrovních zrychlily své přípravy na všechny možné výsledky brexitového vyjednávání... Posledním bodem programu pak byla debata o reformách eurozóny.

Dokončení bankovní unie a snížení rizik v bankovním sektoru je podmínkou k ustavení společného jištění pro eurozónu na základě Evropského stabilizačního mechanismu (ESM), řekla novinářům po jednání 27 zemí EU o reformě eurozóny německá kancléřka Angela Merkelová. Krátké závěry schůzky se nijak nezmiňují o možných podobách případného rozpočtu eurozóny, na který mají státy velmi rozdílné názory.

Na jednání byl přítomen i český premiér Andrej Babiš, ačkoliv Česká republika termín přijetí eura zatím nestanovila. »To, že nemáme euro, neznamená, že jsme v nějaké jiné pozici. My jsme jeden ekonomický celek - EU - a samozřejmě společně bojujeme za naše zájmy,« podotkl Babiš. Česká republika do EU vyváží 80 % zboží, většina investorů v ČR je z Unie.

Český premiér odmítl nápad samostatného rozpočtu pro eurozónu se slovy, že dělení zemí si Unie zažila u migrační problematiky a všichni pochopili, že je to špatně. ČR může být podle premiéra příkladem dobrého hospodaření.

Reakce na nová americká cla

Prezidenti a premiéři 28 zemí EU jednoznačně podporují kroky, kterými se Evropská komise rozhodla reagovat na nová americká cla na dovoz hliníku a oceli z Evropy. V závěrech, přijatých až v noci na pátek, summit upozorňuje, že rozhodnutí USA o clech nemůže být zdůvodněno obavami o národní bezpečnost.

Evropská unie a Spojené státy jsou na pokraji obchodní války poté, co USA z rozhodnutí prezidenta Donalda Trumpa neudělily Evropě výjimku z cel na dovoz oceli ve výši 25 % a hliníku ve výši 10 %. Trump k březnovému uvalení cel využil americký zákon z roku 1962, který prezidentovi takový krok umožňuje v případě, že dovoz ohrožuje národní bezpečnost...

To EU, tvořená dlouholetými spolehlivými spojenci USA, označila za absurdní. Unie reagovala nejen tím, že se obrátila na Světovou obchodní organizaci, ale také spuštěním vlastních cel na široký vějíř amerických výrobků - například na dovoz motocyklů, džínů nebo whisky.

Prezident Trump následně pohrozil možností uvalit cla na dovoz evropských automobilů, což je pro EU velmi citlivá oblast. Evropská komise už varovala, že na případné zvýšení cel na dovoz aut do USA odpoví vlastními kroky.

Závěry nočního jednání summitu také zdůrazňují, že Unie chce dál dojednávat ambiciózní, vyvážené a vzájemné výhodné obchodní dohody s klíčovými partnery po celém světě.

Představitelé členských států Evropské unie se na summitu v Bruselu také dohodli, že o další půlrok prodlouží hospodářské sankce vůči Rusku.

ČR do závěrů summitu podle ČTK prosadila zmínku o možnosti používat k boji proti daňovým únikům na dani z přidané hodnoty (DPH) systém přenesené daňové povinnosti, označovaný jako reverse charge. Novinářům se tím ještě ve čtvrtek po první části jednání pochlubil sám Babiš!

(rj)


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 5.5, celkem 2 hlasy.

(rj)

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.