FOTO - Pixabay

Migrační průlom na summitu EU. Jaká bude praxe?

Premiéři a prezidenti zemí Evropské unie schválili v noci na pátek změny v přístupu EU k migraci. Kromě záměru zřídit pro migranty střediska na severoafrickém pobřeží se do závěrů dostal po italské hrozbě vetem také plán na podobná centra na území těch členských států, které se na takovém projektu dobrovolně chtějí podílet.

V centrech by se následně mělo rychle rozhodnout, zda konkrétní osoby mají nárok na azyl, nebo by se jako ekonomičtí migranti měli vrátit do svých zemí. Některé africké státy ale už odmítly, že by měly o podobná centra na svém území zájem. Konkrétně Libye, Alžírsko i Maroko…

Dosaženou dohodu přesto označili za úspěch německá kancléřka Angela Merkelová, francouzský prezident Emmanuel Macron, český premiér Andrej Babiš i představitelé dalších visegrádských, resp. unijních států. Podle Babiše je důležité i to, že všichni opustili téma přerozdělování migrantů podle kvót. Noční dohoda totiž předpokládá, že budoucí reforma unijního azylového systému je podmíněna souhlasem všech zemí bloku.

Dohody se na unijním summitu podařilo dosáhnout po dlouhém jednání, které zkomplikoval italský premiér Giuseppe Conte, když ve čtvrtek večer pohrozil vetem v případě, že se v závěrech neobjeví požadavky jeho země týkající se migrace. Až po dosažení tzv. migračního kompromisu mohli nakonec premiéři a prezidenti zemí EU schválit nejen závěry v této otázce, ale i k ostatním tématům, o kterých ve čtvrtek jednali.

Hlavní body migrační dohody

  1. Evropská rada potvrzuje, že předpokladem pro funkční politiku EU je komplexní přístup, jehož součástí je efektivnější kontrola vnějších hranic Unie. Jde o výzvu nejen pro členské státy, ale pro celou Evropu.
  2. Evropská rada je odhodlána zabránit opakování nekontrolované migrační vlny z roku 2015 a hodlá nadále bránit nelegální migraci na všech existujících i nových trasách.
  3. Na trase přes centrální část Středozemního moře by měla být zintenzivněna snaha zastavit pašeráky lidí v Libyi a jinde. V tomto ohledu bude EU nadále stát na straně Itálie a dalších členských států.
  4. V otázce tzv. východostředozemní trasy je zapotřebí plně realizovat dohodu mezi EU a Tureckem, zabránit novým příchodům (migrantů) z Turecka a migrační tok zastavit. Rovněž je nutné zajistit jejich rychlý návrat a zabránit ve vytváření nových pevninských i námořních tras. V otázce západostředozemní trasy bude EU s cílem zabránit nelegální migraci finančně i dalšími způsoby podporovat snahy členských států, a to zejména Španělska. Pomoci v této otázce se rovněž dostane zemím původu (migrantů) a tranzitním zemím, v tomto případě především Maroku.
  5. Je nutné eliminovat podněty (migrantů) vydat se na nebezpečnou cestu. Jen tak lze definitivně narušit obchodní model pašeráků lidí a zabránit dalším tragickým ztrátám na životech. To si žádá sdílené či doplňující kroky ze strany členských států v otázce vyloďování migrantů. Evropská rada žádá radu ministrů i Evropskou komisi, aby se rychle začaly zabývat možností vzniku regionálních platforem k vylodění, a to v úzké spolupráci s příslušnými třetími zeměmi, Úřadem vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) a Mezinárodní organizací pro migraci (IOM). Tato střediska by v souladu s mezinárodním právem měla zkoumat jednotlivé případy, aniž by vytvářela podněty k migraci.
  6. Na základě společné snahy a mezinárodního práva by zachránění (migranti) na území EU měli být umístěni do zařízení v členských státech, kde bude možné případy rychle a bezpečně zpracovat a rozhodnout, zda jde o neregulérní migranty, kteří budou vráceni do vlasti, nebo zda jde o lidi, kteří potřebují mezinárodní ochranu založenou na principu solidarity. Členské státy budou mít při spravování středisek plnou podporu EU. Budování těchto zařízení bude nicméně dobrovolné. Stejně tak budou dobrovolné veškeré kroky spojené s těmito centry, a to včetně převozu a přesídlení migrantů.
  7. Evropská rada souhlasí se zahájením výplaty druhé tranše peněz určených uprchlíkům v Turecku a zároveň hodlá přesunout do evropského svěřeneckého fondu pro Afriku půl miliardy eur z 11. rezervy unijního rozvojového fondu (EDF).
  8. Migrační problém si ve své podstatě žádá spolupráci s Afrikou, jejímž cílem je společensko-ekonomická transformace afrického kontinentu.
  9. Evropská rada v otázce dalšího víceletého finančního rámce EU zdůrazňuje nutnost flexibilních nástrojů umožňujících rychlé vyplácení peněz za účelem boje s nelegální migrací.
  10. Evropská rada připomíná, že je nutné, aby členské státy finanční a materiální pomocí zajistily kontrolu vnějších hranic EU. Rovněž je zapotřebí efektivně vracet neregulérní migranty.
  11. Další pohyb žadatelů o azyl mezi členskými státy může ohrozit společný azylový systém a schengenské acquis (pravidla Schengenu). Členské země by měly zavést veškeré možné administrativní a právní opatření s cílem těmto pohybům zabránit a rovněž by měly spolupracovat mezi sebou.
  12. V otázce reformy společného azylového systému byl zaznamenán velký pokrok. Je nicméně zapotřebí dojít ke konsensu ohledně reformy dublinských azylových pravidel, a to na základě odpovědnosti a solidarity s přihlédnutím k lidem, kteří se vylodili poté, co byli vypátráni a zachráněni.

Babiš pro Le Figaro

Francouzský deník Le Figaro otiskl rozhovor s českým premiérem Andrejem Babišem, který mj. prohlásil, že Češi nejsou uvyklí multikulturalismu a že on sám si Evropu představuje jako jasně ohraničenou vesnici Asterixe a Obelixe – vesnici 27 států, kde konečně začne fungovat volný pohyb zboží, služeb, kapitálu a osob. Poznamenal rovněž, že sankce proti Rusku nefungují.

»Když se v roce 2014 začaly probírat kvóty, a nikoli zastavení migrace na evropských hranicích, EU se vydala špatným směrem. Zatímco jsme čelili hlavně ekonomické migraci, Unie dále mluvila o přerozdělování uprchlíků. Celou planetu ale přijmout nemůžeme! A netvrdí to pouze země Visegrádu: přidalo se k nám Rakousko, Itálie, Dánsko a Belgie!« odpověděl Babiš na otázku, jak se staví k migrační krizi.

Podle něj je třeba, aby vnější hranice EU chránily pohraniční země jako Řecko, Itálie a Španělsko, a ostatní země aby jim pomáhaly finančně a posílaly policejní posily. Babiš řekl, že je třeba změnit kompetence evropské agentury Frontex, která »dostává stamiliony eur jen ke sledování uprchlíků«. Frontex musí bojovat proti převaděčům, řekl.

Extremistická SPD využívá strachu

Co se týče našeho postoje k multikulturalismu, Babiš konstatoval: »Ve Francii máte miliony lidí ze severní Afriky, kteří přišli pracovat a zůstali. To samé v Německu. Ale u nás máme z tohoto systému obavy a máme extremistické hnutí SPD, které tohoto strachu využívá. Lidé jsou znepokojení. Vidí atentáty, útoky proti mladým dívkám v Německu. Samozřejmě, že je tu velká propaganda…«

»Osobně nevedu kampaň proti multikulturalismu. Žil jsem dlouho v Maroku, mám tam hodně přátel a přizpůsobil jsem se tamním pravidlům: nejedli jsme vepřové a má žena během ramadánu nenosila trička. Chceme totéž – aby přicházející respektovali náš způsob života… Současně má naše země extrémně nízkou nezaměstnanost a nedostatek pracovních sil ve všech oblastech. Chybí ošetřovatelky, lékaři, všechno! Ale aby sem někdo mohl přijít pracovat, potřebuje pracovní povolení,« dodal.

Český premiér rovněž reagoval na sankce proti Rusku. Prohlásil, že z Macronova vystoupení pochopil, že francouzský prezident chce obchodovat s Ruskem. »V čem se to liší od českého prezidenta, kterého obviňují z toho, že je proruský a pročínský?!« Připomněl, že sankce proti Rusku chtějí zrušit i Rakousko a Itálie, a poznamenal, že bez dialogu s Ruskem se nevyřeší situace v Sýrii.

Teprve skutečná změna…

Teprve skutečná změna situace kolem migrace ve Středozemním moři dokáže, že dohoda, které šéfové států a vlád zemí EU dosáhli na summitu v Bruselu, byla úspěšná. Novinářům to po konci unijní vrcholné schůzky řekl předseda těchto setkání Donald Tusk. Německá kancléřka Angela Merkelová před novináři upozornila, že při vzniku středisek mimo EU, kde by měli být vyloďovaní na moři zachránění migranti, bude třeba spolupráce příslušných zemí.

Tusk vypočetl tři základní prvky noční dohody, které má za důležité, tedy »vyloďovací« střediska mimo Evropu, specializovaný finanční nástroj v příštím dlouhodobém rozpočtu EU určený pro tuto problematiku a také posílení unijní podpory libyjské pobřežní stráže.

»Vyslali jsme jednoznačnou zprávu všem lodím působícím ve Středozemním moři, včetně těch, které patří nevládním organizacím, že musí respektovat zákony a nesmí bránit činnosti libyjské pobřežní stráže,« uvedl předseda Evropské rady.

Prohra Američana

Generálním ředitelem Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) byl v pátek zvolen Portugalec Antonio Vitorino. Z volby předtím překvapivě vypadl americký kandidát Ken Isaacs, informovaly světové agentury. Vitorino se úřadu ujme 1. října. Neúspěch amerického kandidáta je pro administrativu prezidenta Donalda Trumpa podle pozorovatelů velkým políčkem. Od roku 1951 je to teprve podruhé, co do čela IOM usedne někdo mimo USA. Téměř 50 uplynulých let stáli v čele organizace pouze Američané.

Issacs pracuje už několik desetiletí pro evangelickou misionářskou humanitární organizaci. Trumpův kandidát vyvolal podle ČTK kontroverze tweety, v nichž zpochybňoval klimatickou změnu a islám označil za náboženství, které není mírové… Portugalec ale možná vyhrál také proto, že jeho země v pátek uvedla, že má zájem o migranty, protože musí řešit demografický problém!

Všechny státy Středomoří, nejen země EU, by se měly domluvit na zajištění toho, aby se migranti zachránění v mezinárodních vodách dostali zpět na pobřeží rychle, bezpečně a při respektování lidských práv. Jejich vylodění by přitom nemělo být přímo spojené s řešením jejich následného právního postavení. Ve společném návrhu to v pátek uvedly Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) a právě IOM.

Roman JANOUCH


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 4.3, celkem 4 hlasy.

Roman JANOUCH

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.