Rozhovor Haló novin s předsedkyní Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR Dagmar Žitníkovou

Řešení platů a mezd v nemocnicích je základním úkolem zdravotních odborů!

Požadavek Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR na plošné zvýšení platových tarifů a mezd nadále trvá. Jaká je současná situace, tedy v jakém stadiu je vyjednávání s vládou ČR?

Předseda vlády ČR Andrej Babiš v pátek 4. května na shromáždění našich 150 odborářů z nemocnic slíbil plošné zvýšení tarifních platů a mezd ve zdravotnictví o 10 % od ledna 2019. Ve čtvrtek 24. května po jednání se zaměstnavateli zřejmě změnil názor a v médiích se objevila informace, že v příštím roce k tomu nedojde. O situaci jsme s ním jednali osobně a následně na jednání zástupců odborových svazů veřejných služeb 13. června. Ani na jednom jednání jsme nedošli ke shodě. Další kolo má proběhnout 9. července. Chci zdůraznit, že náš požadavek na plošné zvýšení platových tarifů a mezd v nemocnicích a dalších zdravotnických zařízeních nadále trvá!

Situace je nyní trochu komplikovaná, protože na zvýšení tarifů by v případě dohody bylo nutné zabezpečit finance. To je možné dvěma způsoby. Jednak změnou zákona o zdravotním pojištění a dalším navýšením plateb za státní pojištěnce, nebo použitím rezervy zdravotních pojišťoven, která je dnes asi 38 mld. Kč. K možnosti použít na zvýšení platů a mezd finanční rezervy zdravotních pojišťoven se na jednáních pracovního týmu tripartity v květnových dnech klonil i zástupce ministerstva financí. Takže uvidíme 9. července, jak se situace dále vyvine. Jenom musím podotknout, že zaměstnancům nemocnic trpělivost dochází.

Proč vlastně trváte na plošném zvýšení platů a mezd v nemocnicích?

Vysvětlení je jednoduché. Z uplynulých let máme zkušenosti z nemocnic, zvláště obchodních společností, že když není navýšení mezd nařízeno právním předpisem, tak k němu v mnoha případech nedojde. Čtyři roky po sobě se zvyšovaly tarify. V nemocnicích, to je v příspěvkových organizacích, které mají tarify garantované nařízením vlády, ke zvýšení došlo bez problémů. V nemocnicích - obchodních společnostech se zaměstnanci navýšení mzdových tarifů, které nebylo povinné, ale doporučené (třeba i stvrzené memorandem) v mnoha případech nedočkali. Problémy jsou např. i u zaměstnanců dělnických profesí, kteří pobírají minimální mzdu. Je mnoho nemocnic, které skutečně části zaměstnanců garantují jen to minimum. Obecné floskule o tom, že každý ředitel nemocnice dobře ví, jak kdo pracuje a podle toho má dotyčného zaměstnance nemocnice ohodnotit, ty my, jako odbory, nebereme. Léta praxe nás přesvědčila, že mnoho manažerů použije zvýšené příjmy ze zdravotního pojištění, např. na opravy, nákupy nových přístrojů, a to podle nás není fér. Platové tarify »táhnou« ty mzdové. A poslední informace, když vláda nařídí zvýšení tarifních platů, je garance, že zvýšení dostanou všichni.

Když hovoříme o navýšení tarifních platů, tak se to týká v podstatě jen nemocnic, které jsou příspěvkovými organizacemi. Jak je to u soukromých nemocnic?

Náš odborový svaz po celé roky tvrdí, že platové a mzdové rozdíly mezi nemocnicemi, které jsou zřizovány jako příspěvkové organizace, a nemocnicemi, zřizovanými jako obchodní společnosti (a je jedno, zda jsou soukromé nebo krajské), jsou diskriminační a obrovské. Dnes jde i o částky ve výši 10 000 Kč. Jen pro srovnání jednoduchý příklad. Platové tarify zdravotních sester v příspěvkových organizacích začínají na 21 300 Kč a končí na 34 810 Kč. V nemocnicích - obchodních společnostech začínají mzdové tarify na 18 500 Kč a končí vesměs na 26 000 Kč, a to bez ohledu na délku praxe. Pro sestry jde o významnou sumu peněz, kterou zaměstnanec buďto má, či nemá. Práce je ve všech nemocnicích stejná. Stejně se stará o pacienta sestra na ARO v malé, nebo velké nemocnici a je jedno, jestli ta nemocnice je příspěvková organizace nebo obchodní společnost. Nicméně v případě nemocnice - obchodní společnosti je její mzda daleko nižší, než by byl plat. Náš odborový svaz již mnoho let bojuje za odstranění této neopodstatněné diskriminace v odměňování. Bohužel na sjednocení pod systém platů zatím nechtěla slyšet žádná politická reprezentace vyjma premiéra Bohuslava Sobotky, který se o odměňování sjednocující novelu zákoníku práce hodně snažil. V celkovém kontextu je nutné také připomenout, proč k rozdílům v odměňování došlo. Nemocnice historicky spadaly pod Okresní ústavy národního zdraví jako příspěvkové organizace. Se vznikem krajů okresy zanikly a nemocnice byly převedeny pod nové kraje. V té době byly také personální problémy a tehdejší ministr Fišer zvýšil mzdové tarify o 17 % a hodně nemocnic bylo zadlužených. Tehdejší »krajské vlády«, ve většině případů pravicové, našly recept na řešení. Převedli nemocnice na obchodní společnosti a zbavili se podle svých vyjádření »diktátu tabulek«. Zaměstnanci nemocnic - akciovek jsou celá léta nedobrovolnými sponzory svých zařízení. Tady doplácíme jak na špatná rozhodnutí, tak na podfinancování našeho zdravotnictví.

Odborový svaz dlouhodobě upozorňuje, že české zdravotnictví je významně podfinancované. Na zdravotní péči vydáváme v průměru něco málo přes sedm procent HDP. V evropských zemích je to v průměru okolo 9,5 % HDP. Za odbory soustavně požadujeme pro zdravotnictví vyšší objem peněz a koncepční řešení úhrad za poskytovanou zdravotní péči. Situace je ale složitá. V dobách pravicových vlád nebyla vůle zvýšit finance ze strany státu, ale snaha, aby si část nákladů na zdravotní péči zaplatili pacienti. Za minulé Sobotkovy vlády byly neshody mezi koaličními partnery, takže zásadní rozhodnutí koncepčního charakteru nepadlo. Jak je situace tristní, uvedu jen na jednom příkladu. Existují nemocnice, které mají vyšší náklady na mzdy než úhrady od pojišťoven za poskytnutou péči. Jejich základní sazby za jednotlivé výkony jsou extrémně nízké a nedostatek financí jim hradí např. jejich kraj, ale to pro ně není dobrá situace.

Hovoříme o platech a mzdách zdravotních sester a ostatního zdravotnického personálu. Ale jak to vypadá s výší platů a mezd u nezdravotnických profesí?

Platy a mzdy v profesích, které nepatří do kategorie zdravotníků, jako jsou například uklízečky, kuchařky, vrátní, ale také technicko-hospodářští pracovníci, jsou skutečně bídné. Nepatrně lépe jsou na tom zaměstnanci, kteří mají to štěstí a jsou odměňováni podle tarifních tabulek, ale ani to není žádná hitparáda. Zaměstnanci nemocnic - obchodních společností dostávají v mnoha případech skutečně jen minimální mzdu, nebo zaručenou mzdu. Základní mzdový tarif ve výši 12 200 Kč, případně těsně nad ním, není pro zaměstnance nemocnic v dělnických profesích nic neobvyklého. Když si vezmete jejich čistý příjem, je to něco okolo 9600 Kč, tak s tím se opravdu nedá vyžít. Mnoho zaměstnanců přesto, že poctivě pracuje, musí čerpat sociální dávky, a to je špatně.

Odbory dlouhodobě usilují o to, aby minimální mzda zaručila důstojný příjem, za který člověk žije, a ne přežívá. Domluvit v nemocnicích - akciových společnostech jakékoliv další významné navýšení je téměř nemožné. Vloni i letos jsme měli v jedné nemocnici kvůli navýšení mezd pro zaměstnance dělnických profesí vyhlášenu i stávkovou pohotovost a dodnes tam nemáme kvůli nárůstu mezd o pár stokorun, které jsou pro ty zaměstnance zásadní, podepsanou kolektivní smlouvu. Je tristní, když si manažeři a mnozí politici neuvědomují, že tito zaměstnanci při poctivě odváděné práci žijí na hranici chudoby.

Jedním z dalších požadavků vašeho odborového svazu je i otázka příplatku u pracovníků záchranných služeb. Jich se zvýšení platových tarifů a mezd netýká?

Pokud se zvýší platové tarify, tak se zvýší i pro zaměstnance záchranných služeb. Nicméně váš dotaz je směřován na tzv. příplatek za směnnost, který je dnes přiznán pouze zdravotníkům, kteří pracují v nemocnicích, a to samostatně. Vysvětlení bude trochu delší. Celá koncepce zvláštního příplatku byla podle našeho mínění koncipována velmi nešťastně, na což jsme upozorňovali tehdejšího ministra zdravotnictví Miloslava Ludvíka už při jeho vytvoření. Pro koncept příplatku je možné s trochou nadsázky použít české přísloví, že »cesta do pekel bývá dlážděna dobrými úmysly«. Původní úmysl ministra byl, prostřednictvím příplatku stabilizovat sestry ve směnách. Příplatek ovšem v době jeho spuštění nedostaly všechny sestry (nedostaly ty, co pracovaly pod odborným dohledem) a mimo ně se úplně vyeliminovali nižší zdravotničtí pracovníci – sanitáři a ošetřovatelky. Situace se následně, po změně zákona, trochu vylepšila. Příplatek dnes mají dostávat všechny sestry a také zdravotníci, kteří pracují samostatně, a to ve směnách. Opět je ovšem problém v některých nemocnicích - akciovkách, kde příplatek není nárokový. Máme informace, že část sester příplatek opět nedostává v plánované výši.

A nyní ke zkušenostem. Situaci jsme bedlivě sledovali a ptali jsme se na dopady stanovení příplatků jen pro některé skupiny. Z nemocnic jsme dostali zpětnou vazbu, která potvrdila naše původní obavy. Dva tisíce korun jen pro část zdravotníků udělalo hodně škody - rozbíjelo týmy. Odborový svaz na základě informací z nemocnic požadoval, aby se příplatek vyplácel ve stejné výši všem zdravotníkům, kteří pracují ve směnách, a nejen v nemocnicích, ale také na záchrankách a v sociálních službách. Po ministerstvu zdravotnictví jsme také chtěli garanci, že příplatek obdrží zaměstnanci bez ohledu na právní formu jejich zařízení.

Nicméně nyní bude situace ještě složitější. Ministr zdravotnictví se dohodl se zaměstnavateli, že od příštího roku zvýší příplatek za směny sestrám a zdravotníkům, kteří pracují samostatně, o dalších 5000 Kč. Pro ostatní nelékařský zdravotnický personál – ošetřovatelky a sanitáře - plánují příplatek ve výši 2000 Kč. Příplatek má být nárokový, sděleno bylo, že ho obdrží i zdravotníci v nemocnicích - obchodních společnostech. Za odbory samozřejmě vítáme jakékoliv zvýšení platů a mezd. Nicméně se domníváme, že s touto koncepcí bude problém. Je velký rozdíl ve výši příplatku mezi sestrami a ostatním zdravotnickým personálem, nejsou řešeni zdravotníci, kteří pracují v jednosměnném provozu a na ambulancích, ozvaly se staniční a vrchní sestry, že jejich platy a mzdy budou o tisíce korun nižší, a přitom plánují zabezpečení provozů. A co záchranáři? Na ty se podle současného návrhu příplatek nevztahuje. Navíc zajištění nároku na příplatek je také poměrně složité. O všech vyjmenovaných problémech chceme určitě ještě jednat.

Miroslav SVOBODA


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 6.7, celkem 9 hlasů.

Miroslav SVOBODA

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.