Na Titaniku se ještě tančí…

Sdělovací prostředky jsou plné optimistických zpráv o růstu naší životní úrovně, o dohadování odborů s vládou o míře zvýšení platů ve veřejném sektoru, o tom, zda by zvýšení mělo být plošné, či diferencované podle společenského významu práce. Někteří nadšenci dokonce přicházejí s ubezpečením, že zvýšení platů státních zaměstnanců vyvolá řetězový efekt v nadčasovém růstu mezd v soukromých firmách. Argumentem je příklad »tahouna« naší ekonomiky - automobilového průmyslu - s jeho 20procentním podílem na celkové ekonomické výkonnosti země. To vše vyvolává radostnou atmosféru a příznivé očekávání do budoucna projevující se aktuálně např. masivním růstem spotřeby domácností.

Spíše jako hlasy žíznivého na poušti se v tomto ovzduší svou podstatou falešné naděje ozývají upozornění na výrazně klesající dynamiku růstu, rozevírání nůžek mezi chudými a bohatými, neúnosně nízkou investiční aktivitu, hrozící nemovitostní bublinu v podobě, jaká před 10 lety praskla v USA a vyvolala největší poválečnou hospodářskou krizi vůbec. To vše znamená, že celkový reálný přínos zvýšení příjmů domácností je nižší než očekávaný. Zalykat se nadšením nad průměrným příjmem ve výši 30 000 Kč je namístě jen do doby, dokud si neuvědomíme, že deset procent pracujících se pohybuje nad úrovní minimální mzdy a že část růstu mezd a platů »spolyká« inflace. Například růst spotřebitelských cen se meziročně zrychlil a dosáhl 2,5 procenta. Situace není nikterak příznivá, o čemž svědčí i nedávné zvýšení základní úrokové sazby ČNB.

Pokud jde o výrobní sektor, očekává se prudké meziroční zpomalení výroby z dubnových 5,5 procenta na současných 0,5 procenta. Podepisuje se na tom především nasycenost automobilového trhu a jednostranná orientace na něj, zavánějící až prvkem monokultury. Vezmeme-li v úvahu celní válku vyhlášenou prezidentem Trumpem, dospíváme k závěru, že negativní dopad našeho automobilového exportu (a reexportu přes subdodávky do Německa) by zřejmě snížil naše hospodářské výsledky až o několik jednotek. To by znamenalo, že by se celkový efekt pro pracující ze zvýšení jejich mezd a platů v zásadě eliminoval.

Ano, na palubě Titaniku se stále ještě tančí a vláda velkoryse slibuje další a další chutná sousta, aniž by však přesvědčivě sdělila, kde jsou ty slibované zdroje. Je správné, aby se naši lidé měli dobře, ale ne za cenu budoucích možných závažných problémů. Podívejme se i pod čáru ponoru.

Ladislav ŠAFRÁNEK


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 6.4, celkem 29 hlasů.

Ladislav ŠAFRÁNEK

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


kozpav
2018-07-12 08:22
Děkuji. Je to tak jak píšete.
Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.