Ilustrační FOTO - Pixabay

Brambor ubývá, »žluté moře« se dál rozlévá

Pěstební plochy brambor se letos snížily meziročně o 2,3 procenta na 22 889 hektarů, uvedl ředitel odboru zemědělských statistik Českého statistického úřadu (ČSÚ) Jiří Hrbek. Výměra brambor klesá v České republice dlouhodobě, v roce 1948 byly na deseti procentech osevních ploch, letos jen na necelém procentu. Naproti tomu nadále roste výměra polí s řepkou.

ČR má mezi evropskými státy nejvyšší procentuální zastoupení výměry řepky, která je nyní na 16,7 % ploch. Meziročně její plochy vzrostly o 4,4 % na 411 802 hektarů a jsou po roce 2013 druhé největší v historii sledování.

Vláda před dvěma lety schválila strategii, podle které by se měla v ČR snížit do roku 2030 výměra řepky o desítky tisíc hektarů. Proti roku 2016 se jí osetá plocha zatím zvýšila o více než 15 000 ha.

Podle agrárního analytika Petra Havla za stálým pěstováním řepky můžou nesprávně zacílené národní dotace, ale i Evropská unie, která počítá s podporou řepky pro technické účely. Podle ministerstva zemědělství se pěstování řídí tržními pravidly a řepka stále patří mezi rentabilní plodiny.

»Zemědělci řepku pěstují proto, že se jim to vyplatí, základní jsou ekonomické důvody. Dokud se nesníží odbyt řepky na biopaliva, tedy k technickým účelům, tedy dokud se nezmění závazky k EU, tak bude řepka lukrativní plodinou a budou ji pěstovat,« řekl Havel. Biopaliva první generace, která jsou vyráběna ze zemědělských plodin, se na konečné spotřebě energie v dopravě v členských státech mají v roce 2020 podílet sedmi procenty. »Řešení není na úrovni ČR, ale EU,« dodal Havel.

Havel kritizoval i nastavení dotací pro živočišnou výrobu. »Zemědělství potřebuje zvýšit podíl živočišné produkce - ale peníze se dávají a nic se nemění - tedy jsou špatně nastavené dotace,« uvedl. Buď nejsou pro zemědělce dost motivační, nebo nejsou zaměřené na správnou část produkčního řetězce. »Je otázkou, jestli by měly u prasat jít na ozdravování selat, což máme, nebo na zpracování, což nemáme,« dodal. Producenti živočišné výroby by podle něj mohli dostávat i peníze na environmentální činnost.

Mák i jarní ječmen v problémech

ČSÚ informoval i o vývoji výměry dalších zemědělských komodit. Máku podle Hrbka letos meziročně ubylo o 18,3 %, nyní se pěstuje na 26 608 ha. O 3,6 % ubylo meziročně také jarního ječmene, který se využívá ve sladovnictví.

U máku je údajně problém s odběratelskými smlouvami, ale také s tím, že se letos musel kvůli suchu přesévat. Jeho plochy tak nahradily jiné plodiny. S ječmenem by pak podle Hrbka mohl být dlouhodobě problém ještě větší, kromě úbytku ploch vykazuje také menší kvalitu kvůli dusíkatým látkám.

Dlouhodobě naopak roste osevní plocha obilovin, i přes letošní mírný procentní úbytek. Obilí se v ČR osévá na 54,4 % orné půdy, evropský průměr je 54,2 %.

(ici)


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 5.5, celkem 12 hlasů.

(ici)

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Prokopic.Karel
2018-07-14 09:55
Pocházím ze zemědělství a pracoval jsem v něm a pracuji v něm. V
půdě na polích už žížalu neobjevíte. Všimněte si, že v lánech
řepky a kukuřice nenajdete ani jeden plevel. To je "ošetřeno"
chemickými granulemi, jejich "dobro" je splavováno do spodních
vod. Neubývá jen brambor, ale také pícnin. Jedna ze zásad, o které
jsme se učili, bylo střídání plodin. Aby tam byly zastoupeny právě
ty půdokryvné. Moc špatně to dopadne, bohužel.
Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.