Rozhovor Haló novin s Josefem Jermářem, kandidátem KSČM do Senátu ve volebním obvodu číslo 38 - Mladá Boleslav

Znám problémy obyčejných lidí

Pokud se stanete senátorem, jakou prioritu se budete snažit prosadit?

Náš národ prožil za minulých 105 let dvě světové války. Po té první zůstaly pomníky se jmény padlých ve většině obcí či měst. Byli to převážně živitelé rodin, nebo i mládenci sotva odrostlí máminým sukním. I oba moji dědové prožili na vlastní kůži válečnou vřavu. Jeden na Piavě v Itálii, druhý na ruské frontě. Ten první se vrátil už v roce 1918, ten druhý, jako legionář, až v roce 1920. A za necelých dvacet let to mohli prožívat znovu. Tentokrát však nebyli na frontě. Jen od roku 1942 poslouchali každý večer jména popravených. Mnohdy to byly celé rodiny. Celkem německou okupaci nepřežilo přes čtyři sta tisíc Čechů i Slováků, ať už na popravištích nebo v koncentračních táborech. A dnes se znovu a znovu haraší zbraněmi. Nejvyšší právo člověka je právo na život! Proto musí čeští vojáci jezdit do misí? A víte, daňoví poplatníci, kdo to všechno platí? A prý je to málo, musíme platit víc! Je nutné zvýšit autoritu OSN. Považuji za nejvyšší prioritu udržení míru a zajištění bezpečnosti našich spoluobčanů včetně zabránění terorismu na území státu.

Co nejvíce sužuje obyvatele vašeho regionu?

Mým volebním obvodem číslo 38 je Mladoboleslavsko a Turnovsko. Je tu Škoda Auto, a. s., Mladá Boleslav s podniky, které zajišťují pro tento podnik našeho regionu součástky a náhradní díly. Přesto, že zde zanikla řada průmyslových, textilních i potravinářských podniků (LIAZ Mnichovo Hradiště, Severka Mnichovo Hradiště, Lihovar, Akuma a pekárna v Mladé Boleslavi, cukrovary Mnichovo Hradiště, Čejetičky a Brodce, STS Kněžmost, Okresní průmyslový podnik v Bakově nad Jizerou, Okresní podnik služeb, Okresní stavební podnik a mnoho dalších), našla zaměstnání velká část obyvatel regionu ve Škodě Auto. Právě proto je v našem regionu snad nejmenší nezaměstnanost v republice. Jsou tu také potravinářské podniky: Cukrovar Dobrovice, pivovary Podkováň, Klášter Hradiště nad Jizerou a Svijany, výrobce nápojů z ovoce Lažany u Turnova a Kofola Mnichovo Hradiště. Součástí našeho regionu je i velký kus překrásné krajiny Českého ráje. Je tu i hodně lesů s borůvkami, malinami i ostružinami. V době sezony vídám občany s košíky plnými hub. Teče tudy i řeka Jizera, která se v létě hemží koupajícími se a vodáky a na jejímž břehu posedávají rybáři. Je tu řada koupališť i rybníků. Turisté navštěvují zříceniny i zachovalé hrady, např. Kost, Humprecht, Mladá Boleslav a zámky Benátky nad Jizerou, Krnsko, Bezno, Mnichovo Hradiště, Hrubou Skálu, Hrubý Rohozec, Sychrov a mnoho dalších. Těm, kteří se zajímají o historii, jsou určitě známa jména pánů ze Zvířetic, z Michalovic. Na benátském zámku po určitou dobu pobýval Tycho de Brahe…

Opravují se železniční svršky trati Praha - Turnov - Liberec, Turnov - Železný Brod i Turnov - Jičín, Mladá Boleslav - Česká Lípa, Mladá Boleslav - Mšeno u Mělníka a Mladá Boleslav - Sobotka. V dobrém stavu se udržují silnice první třídy, ať už je to dálnice D10, či silnice Mladá Boleslav - Jičín, Mladá Boleslav - Bělá pod Bezdězem, Doksy. Horší, někde až zlá je situace na silnicích druhé a třetí třídy. Mnohdy tu jde nejen o zuby, ale doslova i o život. Měla by se zlepšit i dopravní obslužnost, hlavně autobusové dopravy, kde je zapotřebí omladit vozový park. V regionu jsou i dvě nemocnice: Klaudiánova v Mladé Boleslavi a bývalá Panochova, nyní Krajská nemocnice Liberec, a. s., v Turnově. V obou by bylo potřeba více lékařů a hlavně zdravotních sester. Problémy začínají vznikat i v předškolních zařízeních, která svojí kapacitou přestávají postačovat. Velké rozdíly jsou mezi mzdami zaměstnanců Škody Auto a mzdami v potravinářských a hlavně v zemědělských podnicích. U zaměstnanců velkých obchodních řetězců jsou mzdy ještě nižší. Pro mladou generaci, hlavně pro mladá manželství je potřeba zvýšit výstavbu nových bytů, na začátku alespoň startovacích. Všichni víme, že nám přibývá seniorů. Zůstane-li z manželů pouze jeden, je nemožné, aby finančně utáhl svoji domácnost, zvláště když platí vysoký nájem. Přitom je dlouhá čekací doba pro přijetí do domovů seniorů. I v našem regionu lze vidět bezdomovce. Je potřeba podchytit tyto občany včas po jejich ukončení výkonu trestu, nebo po ztrátě zaměstnání. Mohou být zpočátku, než znovu získají pracovní návyky, zapojeni do veřejně prospěšných prací. Tak si mohou vydělat na umístění alespoň v ubytovnách. V minulém režimu byly takové ubytovny skoro u každého podniku. Zatím však většina žije na ulicích, a to je velká ostuda našeho státu.

Vnímáte Senát jako skutečnou pojistku demokracie?

Demokracie pro koho? Ano, bez Senátu nelze měnit ústavní zákony. Ptám se: V zájmu koho? Po uzákonění přímé volby prezidenta republiky je Senát mimo. Senát může navrhovat změny zákonů schválených Sněmovnou, ale Sněmovna je může přehlasovat. Senát může navrhovat zákony, ale Sněmovna je nemusí schválit. Senát navrhuje prezidentu republiky jména soudců pro Ústavní soud, Nejvyšší soud, Nejvyšší správní soud a jména státních zástupců pro Nejvyšší státní zastupitelství. Dle mého názoru máme na počet obyvatel našeho státu značně přebujelou administrativu, včetně Sněmovny i Senátu. V současné době máme 200 poslanců Sněmovny a 81 senátorů. Nestačilo by snížit počet poslanců nejméně o polovinu a senátorů na 41? A ještě jedna připomínka: Už tady kdysi bylo, že poslanci měli svá stálá zaměstnání, ze kterých byli pro jednání Sněmovny uvolňováni a placeno jim bylo pouze cestovné a stravné. Nešlo by to nějak připodobnit? Ale je mi jasné: kapři si rybník nevypustí. Jenomže tak by bylo jistější, že jim jde o občany státu, a ne o korýtka!

Jaké máte politické zkušenosti?

Od roku 1971 jsem byl členem SSM, od roku 1977 členem KSČ, později KSČM. Od roku 1981 do roku 1986 jsem byl předsedou Vesnické organizace v místě bydliště, od roku 1983 jsem pracoval na úseku politického vzdělávání v okresní stranické organizaci. Od roku 1986 jsem studoval na vysoké škole, obor ekonomické vědy. V praktickém zaměstnání jsem pracoval vždy na ekonomických úsecích, od plánování a statistiky přes hlavního ekonoma až po ekonomického náměstka podniku. Proto jsem se na stranických schůzích a shromážděních vždy vyjadřoval k ekonomické politice strany, byly ode mne vyžadovány návrhy, jak dál v ekonomice podniku. Po roce 2000 jsem byl několik let místopředsedou Okresního výboru KSČM V Mladé Boleslavi. Pro vytížení v hasičském hnutí jsem v roce 2008 z funkce odešel. Po tři volební období jsem členem zastupitelstva ve svém bydlišti.

Jste levicově naladěný člověk. Proč?

Vyrůstal jsem a žiji dodnes mezi obyčejnými lidmi. Troufám si říci, že znám jejich starosti, radosti i problémy od dětství, přes mladá manželství a střední věk až po potřeby seniorů. Stále jsem mezi nimi, pracuji pro ně, v rámci možností jim i pomáhám. Byl jsem všude, kde se něco dělo. Od základní školy až po vysokou, v zájmových organizacích, při pořádání kulturních i sportovních akcí. Potřeby lidí vedly ke kolektivismu, kulturnímu a sportovnímu vyžití. Aniž by si to řada z nich uvědomovala, tíhla k levici. U mě to bylo posíleno ještě rodinnými zkušenostmi. Členy KSČ byli můj děda, strýcové i otec. Jsem rád, že to pro mě nebylo možné jinak.

Proč se zajímáte o politiku?

V minulosti politika tak trochu běžela sama. Bylo samozřejmostí vedení k občanství a vlastenectví už od základní školy. Učili jsme se naši historii a byli jsme na ni hrdí. Věděli jsme, že jenom v pevném semknutí národa je možné hájit naši vlast. Tak jsme byli vychování, tak jsem vstupoval do SSM i KSČ. Po změnách po roce 1989 postupem času řada lidí vítajících převrat vystřízlivěla a ti, kteří nevěřili, co je může v kapitalismu čekat, začali poznávat, že »sliby jsou chyby« a že »slibem nezarmoutíš«. Skutečnost se odvíjela a dál odvíjí jiným směrem, než bylo při cinkání klíči slibováno. S lidmi je potřeba o tom stále hovořit a vysvětlovat jim, o co vždy šlo a stále jde komunistům. Politici musí být mezi nimi, snést se z dobře placených postů a naslouchat, diskutovat a vysvětlovat. A snažit se je vést. Tomu říkám politika.

Jaké jsou vaše koníčky?

Mým největším koníčkem je hudba. Od začátku školní docházky jsem měl soukromého učitele na housle a do tehdejší Lidové školy umění jsem chodil cvičit na klavír. Asi od deseti let jsem se pokoušel skládat jednoduché houslové a klavírní melodie. Zhudebnil jsem i několik básní Marie Duškové a Karla Havlíčka Borovského. Při střední škole jsem dálkově studoval zpěv na Lidové konzervatoři u profesorky Jaroslavy Bernardové. Byla přísná, důsledná i přívětivá. Moc rád na ni vzpomínám. Při střední škole jsem se stal i členem tanečního orchestru, později rytmické skupiny i beatové skupiny. Vyhrával jsem i soutěže amatérských zpěváků. Na vysoké škole jsem dělal přednášky o našich klasických skladatelích - Bedřichu Smetanovi, Antonínu Dvořákovi a dalších. Dodnes se hraje několik mých populárních písní. Sám provozuji hudbu k poslechu i tanci příležitostně dosud. Hudba je mezinárodní, vlastně světová. Nepotřebuje překladatele. Noty platí v celém světě. Uklidňuje, umí pohladit i provokuje. Utužuje přátelství, dává lidi dohromady. Může být komorní, symfonická, populární, taneční, beatová, country atd. Je buď dobrá, nebo špatná. Lidé si zpívali odjakživa. Buď vesele, nebo smutně, ale zpívali si. Škoda, že dnes je více pasivních než aktivních muzikantů. Vždyť kdysi platilo: Co Čech, to muzikant. Dnes platí více: Co Čech, to úředník nebo funkcionář. Druhým mým koníčkem je houbaření už od dětských let. Stačilo, aby se začala zvedat pára nad lesem, a už jsem nebyl k udržení.

Třetím a dosud nejvíce provozovaným koníčkem je členství ve Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska, a to už 47 let. Začínal jsem jako obyčejný dobrovolný hasič v místě bydliště. Později jsem se stal funkcionářem Sboru dobrovolných hasičů, potom členem i starostou Okresního sdružení hasičů ČMS, členem Krajského výboru Hasičů ČMS Středočeského kraje a v současnosti jsem předsedou Krajské kontrolní a revizní rady SH ČMS Středočeského kraje. Dobrovolní hasiči si zaslouží větší nejen úctu ale i podporu v naší společnosti. Pracují a vzdělávají se ve svém volném čase, nacvičují hašení opět ve svém volnu a v případě katastrof jedou opět zdarma a s nasazením vlastního zdraví a často i života chránit majetek, zdraví i životy svým spoluobčanům. Jako člen Sdružení Hasičů ČMS jsem i členem Dozorčí rady Hasičské vzájemné pojišťovny, a. s., Praha. Mým posledním koníčkem je, pokud mi zbývá čas, rybaření. U vody je brzy po ránu klid i čas na přemýšlení. Je toho hodně, co si musí člověk rovnat v hlavě.

Má vaše rodina pochopení pro vaše angažování se v politice?

Vzhledem k tomu, co jsem již uvedl v předchozích odpovědích, je zřejmé, že bez podpory v rodině, kolikrát i na její úkor, bych se ve všem nemohl angažovat. Manželka se starala o denní problémy s dětmi i o vedení domácnosti. Někdy mi v legraci vyčítala, že jsem se měl oženit s hasiči atd. Ale to asi zná většina více angažovaných lidí. Dokud byly děti menší a ve školním věku, využívali jsme každou volnou chvíli k trampování, koupání i dovolené. Byli jsme v Bulharsku, NDR i Chorvatsku. Teď, když jsou děti dospělé a samy mají děti, je alespoň na co vzpomínat. A nyní, když už jsme v domě sami, je manželka docela ráda, když na nějaký čas »vypadnu«.

Jak vnímáte politiku KSČM v současné době?

Současná doba je jak z vnitrostátního, tak z mezinárodního hlediska velmi složitá. Je třeba si uvědomit, proč máme Parlament, proč máme vládu a krajské úřady, proč máme soudy a státní zastupitelství a o co se ta která politická strana v naší společnosti zasazuje. Všichni prý chtějí, aby naše země vzkvétala, aby se lidi měli lépe. Položme si otázku: Pro koho má naše země vzkvétat a kdo se má mít lépe? Vypadá to, že chtějí všichni to samé. Tak proč se stále více rozevírají nůžky mezi příjmy bohatnoucích a chudnoucích? Proč žije více než jeden milion našich obyvatel pod nebo na hranici chudoby? A už můžeme začít třídit: Jsou strany pravicové, které se starají pouze o sebe a své sociální skupiny. Jsou strany populistické, které lavírují mezi levicí a pravicí, podle potřeby jejich vedení, hlavně kvůli udržení si dobře placených funkcí. A je strana levicová, to je KSČM. Ta je pro spravedlivé rozdělování pro všechny obyvatele, a proto hájí samozřejmě střední a sociálně slabší členy společnosti. Politiku KSČM vnímám jako státotvornou, sociálně spravedlivou. Zasazuje se za spravedlivou odměnu za vykonanou práci, o pravidelnou valorizaci důchodů, o podporu družstevního i obecního bydlení, o bezplatné zdravotnictví, o dostupné a kvalitní vzdělání, o státní garanci ochrany nerostného bohatství i životního prostředí. KSČM je pro řešení příčin migrační krize a nepřijatelnost vnucovaných kvót běženců. Podporuje vymahatelnost práva pro všechny občany naší vlasti, nejen pro ty, co na to mají. KSČM je strana sociálně spravedlivě smýšlejících lidí, ať už jsou jejími členy, či jen sympatizanty. Z hlediska mezinárodního je pro KSČM jediná cesta: Je to udržení míru na celém světě, světové problémy řešit v místě jejich vzniku, a to podporou morální a ekonomickou, podporu vojenskou využívat až v případě mandátu OSN. Na základě referenda jsme vstoupili do EU. Zde se KSČM vyjadřuje hlavně k některým nesmyslným požadavkům úřední mašinerie EU či rozhodnutí Evropského parlamentu. Do Severoatlantické aliance jsme vstupovali bez referenda, proto by se naše vojenská účast v misích měla omezovat na minimum. KSČM usiluje o vystoupení z NATO. Bude to asi nějakou dobu trvat, ale věřím, že tomu po uzákonění všeobecného referenda tak bude. KSČM ze svého požadavku neustoupí.

Radovan RYBÁK


Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 5.3, celkem 17 hlasů.

Radovan RYBÁK

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Reklama
Reklama

Reklama

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Telefony - ústředna: 222 897 111, sekretariát: 222 897 256.
Email: internet@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.