Reklama

Aktuální zprávy
Nakladatelství Futura
Reklama
Reklama
Články e-mailem
//konec

Téma

Novoměstská radnice. ILUSTRAČNÍ FOTO – Haló noviny/Vlastimil HLOUPÝ
OSUDOVÉ OKAMŽIKY

Jan řečený Želivský - I. defenestrace

Přestože skončilo Želivského kázání, lidé se u kostela Panny Marie Sněžné, jež byl jedním ze tří kostelů, v nichž v Praze podle únorového rozhodnutí krále mohli působit utrakvističtí kněží, nerozcházeli.

Někteří dokonce měli pod plášti zbraně a čekali jen na nějaký pokyn. Ten přišel. Kdo ho vyslovil, není známo. Želivský to zřejmě nebyl. Přesto kdosi pokyn dal a lidé shromáždivší se v průvod se vydali ke kostelu sv. Štěpána na Novém Městě pražském.

Donedávna, tedy do února, i tady působili kněží »pod obojí«. Pak král Václav pod tlakem arcibiskupa a svého bratra Zikmunda vydal nový pokyn. Ve městě budou jen tři utrakvistické kostely. Ty ostatní byly opět vráceny pravověrným katolíkům. Štěpán byl mezi nimi.

* * *

Zamčený kostel vzali útokem. Kláda se stala zbraní. A Želivský? Stál nedaleko pod monstrancí. Mlčel. Schvaloval? Neschvaloval? Ani prstem nehnul, aby útoku zabránil. Zdejší katolický kněz se svými učedníky utekl zadem. To je zachránilo.

Pak kdosi, to už kostel byl vypleněn, katolické zlato rozšlapáno, sochy shozeny z podstavců, obrazy, to svatokrádežné dílo papeženců, vyhozeny ven, navrhl, aby se nyní všichni vydali na Novoměstskou radnici žádat o osvobození pro zajaté druhy. Vydali se tedy. Opět zaplnili ulici a táhli směrem k Vltavě. Před Novoměstskou radnicí zastavili. Tisíce lidí zaplnily Dobytčí trh. Vpředu stál kněz Jan a kolem něho jeho nejbližší.

»Půjdu dovnitř,« zastavil zástup Želivský, »budu žádat propuštění zadržených bratří«. »Jdi, Jene, jdi«, ozývalo se ze zástupů. V prvním radničním patře ho konšelé již očekávali. Když vyslovil svou žádost, purkmistr gestem žádal klid: »Jaká bude vaše odpověď?« Několik minut trvalo, než v síni zavládl klid. Po celou dobu Želivský se nehnul z místa a čekal.

* * *

Teprve po uklidnění promluvil: »Slyšíte? To není bouře za okny, ale zástupy čekajících. Chtějí jen právo a tím je svoboda pro naše bratry. Pak se zase rozejdou do svých domovů. Jaká je tedy vaše odpověď?« Znovu došlo k vřavě. Po uklidnění se konšelé podivuhodně sjednotili. »Ne, ne. propustit vaše zloděje? Nikdy«.

Zazněla i horší slova proti zástupům. V té době někdo tam dole vykřikl: »Hrr, na ně!« Trvalo jen chvíli, než útočníci vnikli do jednací síně. Tlačili se, přední bránili těm za nimi. Schody byly plné tlačících se ozbrojenců, kteří nemohli dopředu ani dozadu. Nyní už Želivský zabránit ničemu nemohl. Události měly své jiné organizátory. Konšelé stále nepochopili situaci.

* * *

Když jeden z nich vmetl těm předním ze zástupu do tváře očividnou urážku, zazněla slova, která už nebylo možné vzít zpátky: »Pryč s nimi! Vyžeňte je!«. Jak však někoho vyhnat, když cesta ven není volná. »Z oken s nimi!« Prvním byl purkmistr Mikuláš z Podviní. Nic mu nebylo platné, že do poslední chvíle se snažil volat k pořádku.

Pak následoval rychtář Niklásek, ti nejvzpurnější konšelé, někteří z nich již svázaní a odzbrojení, stále uráželi stoupence podobojí. Tam dole zatím stmelený zástup čekal na ty, co »urazili« monstranci, do níž měl v onom zmatku někdo z oken vrhnout kámen. Napřažená kopí přijala těla, která byla svržena z radničních oken...

Jestli události proběhly právě takto, nevíme. Liší se v mnohém. Konec je většinou líčen podobně. Jen v počtech mrtvých se liší. František Hrnčíř uvádí sedm. Františkán Beneš uvádí číslo jedenáct, Václav Hájek třináct. Petr Hora v Toulkách českou minulostí mluví o deseti až čtrnácti.

Jan Želivský

Co o něm víme? Kdy se narodil, nikoli. Předpokládáme, že v mládí byl členem premonstrátského řádu v Želivi. Do Prahy přišel v roce 1418. V únoru 1419 se stal kazatelem v kostele Panny Marie Sněžné na Novém Městě Pražském. Od té chvíle byl jedním z vůdců radikálního husismu. Jeho kázání dokázala vyburcovat drobný lid nejen na Novém Městě.

Podle Malé československé encyklopedie po roce 1421 »získal v Praze rozhodující politické postavení. Želivského tvrdá a nekompromisní opatření, při jejichž uskutečňování nedbal vžitých norem, vedla k růstu nespokojenosti s jeho postupem mezi pražským měšťanstvem...« To ho také v březnu 1422 stálo život.

* * *

Otázkou je, zda opravdu původně byl premonstrátským mnichem. Současné vedení kláštera v Želivi se pochopitelně snaží to zpochybnit: »Jan Želivský, (je) jednoduše ztotožňovaný s jiřickým farářem Janem z let 1416 - 1418.

Jak se stal Želivský premonstrát kazatelem v karmelitánském klášterním kostele Panny Marie Sněžné na Novém Městě pražském, to už se nikde neříká. Asi nezbude nic jiného, než tuto postavu ze seznamu želivských premonstrátů vyškrtnout a spokojit se s tím, že se v našem kraji narodil« (Oživené dědictví, premonstrátský Želiv včera a dnes).

Pisatel výše uvedených vět ovšem »zapomněl« na to, že v době příchodu Želivského do Prahy kostel P. Marie Sněžné nebyl již kostelem klášterním, ale převzali ho kališníci, kteří s církevními řády neměli nic společného.

* * *

Zaujal-li vás tento článek, můžete si jeho pokračování přečíst od mezititulku »Začátek« a »Příliš mnoho nejasností« na straně 11 buď v tištěné podobě Haló novin (k zakoupení na stáncích), nebo v elektronické podobě na internetových stránkách www.publero.com.

Jaroslav KOJZAR

Příště: Odsun a Postupimská dohoda

Jak hodnotíte tento článek? (1 - nejhorší, 7 - nejlepší)

Hodnocení: 6.5, celkem 28 hlasů.

Jaroslav KOJZAR

Diskuse k článku

Vážení čtenáři, chcete-li se zapojit do diskuse, prosíme vás o dodržování slušného vystupování. Příspěvky, které budou obsahovat sprosté výrazy, smažeme.


Z.LUDKA
2012-07-23 17:54
Až se najde přirozený vůdce za kterým půjdou lidi, tak bude i
defenestrace.

Vydává Futura a.s., Politických vězňů 9, 111 21 Praha 1.
Poštovní adresa: Haló noviny, P.B. 836, 111 21 Praha 1, telefon: 222 897 111, e-mail: halonoviny@halonoviny.cz, ISSN 1210-1494.